Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Živá voda Ducha svatého

Živá voda Ducha svatého

sv. Cyril Jeruzalémský, 6.6. 2011

"Proč Ježíš milost Ducha pojmenoval vodou? Patrně proto, že na vodě všechno závisí..." Úryvek z "Katechezí" Učitele Církve sv. Cyrila Jeruzalémského (cca 315-386).

 

artesky-pramen-001-men-2.jpg
 

 

„Voda, kterou mu dám já, stane se v něm pramenem vody, tryskající k věčnému životu."[1]

 

Jde o nový druh vody, živoucí a tryskající. Tryská na ty, kdo jsou toho hodni. Proč milost Ducha pojmenoval vodou? Patrně proto, že na vodě všechno závisí; že z vody pocházejí rostliny a živočichové; že voda v podobě deště padá z nebe; že když padá, je v podstatě jedna, ale má mnohotvárné účinky. Skutečně jiný účinek má u palmy, jiný zas u révy; ve všem pak je vším; protože je v podstatě jedna a jiná neexistuje. Déšť se přece nemění, i když padá pokaždé jiný, ale přizpůsobuje se složení těch, co ho přijímají, a u každého má náležitý účinek.

Stejně i Duch svatý, ač v podstatě jeden a týž a je nedílný, rozděluje každému milost, jak chce. A jako vyprahlý strom zalitý vodou vzklíčí, tak i hříšná duše, zavlažena kajícností a obdařená Duchem svatým, nese hrozny spravedlnosti. Ač je Duch v podstatě jeden a týž, přece podle Boží vůle a jménem Kristovým činí přemnoho mocných činů.

Neboť jazyk jednoho použije k tomu, aby moudře mluvil, mysl druhého osvítí proroctvím, tomu dává moc zahánět zlé duchy, jinému dar vykládat Písmo svaté. U jednoho posiluje umírněnost, jiného poučí o tom, co se týká milosrdenství. Jednoho naučí postit se a snášet cvičení asketického života, jiného pohrdat tělesnými rozkošemi, jiného zas připravuje k mučednictví. V každém působí jinak, ale sám v sobě je stále stejný, jak je psáno: To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce."[2]

Jeho příchod je mírný a tichý, šíří příjemnou vůni a jeho jho je velice lehké. Jeho příchod předem ohlašují zářivé paprsky světla a poznání. Přichází jako skutečný a upřímný ochránce: vždyť přichází zachraňovat, uzdravovat, poučovat, napomínat, posilovat, těšit a osvěcovat mysl; a to nejdříve u toho, kdo jej přijímá, a pak jeho prostřednictvím i u jiných.

Kdo byl dříve ve tmě a najednou spatří slunce, do jeho tělesného oka přichází světlo a on vidí, co předtím neviděl. Právě tak je to s tím, kdo byl uznán za hodna daru Ducha svatého: v duši má světlo a je povznesen nad své lidství a vidí něco, co neznal.

 

(Sv. Cyril Jeruzalémský, Katecheze, 16,11-12.16; PG 33,931-935.939-942. Převzato z Denní modlitby Církve a mírně upraveno s ohledem na řecký originál redakcí Revue Theofil.)

 

Od téhož autora:

Katecheze
O dvojím příchodu Ježíše Krista
O těle a krvi Kristově

 

 

 

Související články:

Basil Veliký: O Duchu svatém (De Spiritu Sancto)
Didymos Alexandrijský (Slepý): Duch svatý nás obnovuje křtem
Jan Maria Vianney: Nechejte se vést Duchem svatým
Basil Veliký: Působení Ducha Svatého
Augustin: Okoušení sladkosti Boží

 

Poznámky:


[1] J 4,14.

[2] 1Kor 12,11.

 

[RSS]

Přečteno 264x

další články