O dvojím příchodu Ježíše Krista

Zvěstujeme Kristův příchod. Ne jenom jeden, ale i druhý, mno-hem krásnější než byl první. Smyslem onoho příchodu byla spíše trpělivost, tento pak pone-se diadém Božího království.

Neboť u našeho Pána Ježíše Krista je všechno většinou dvojí. Dvojí narození: jedno z Boha před věky, druhé z Panny před dokonáním věků. Dvojí sestou-pení: jedno skryté, jako když padal déšť na rouno, druhé pak zjevné, totiž to budoucí.

Při prvním příchodu byl ovinut plén­kami v jeslích, při druhém bude zahalen světlem jako ša-tem. Při prvním vytrpěl kříž a pohrdal potupou. Při druhém přijde obklopený šikem andělů a oslavený.

Nespokojujeme se proto jen s prvním příchodem, ale očekáváme i druhý. A když jsme při prvním řekli: „Požehnaný, který přichází ve jménu Páně"[1], budeme totéž opakovat při druhém, abychom uctili Pána a zvolali, až mu poběžíme vstříc s andě­ly: „Požehnaný, který přichází ve jménu Páně."

Spasitel přijde, ne aby byl opět sou­zen, ale aby povolal k odpovědnosti ty, od kterých byl povolán na soud. Ten, jenž kdysi, když byl souzen, mlčel, připomene zlosynům, kteří se opovážili sáhnout vůči němu k ukrutnostem, když ho pověsili na kříž: „Toto jsi udělal, a já jsem mlčel."

Tenkrát přišel ze svého dobrotivého úradku poučit lidi mírným přesvědčováním. Avšak potom, ať chtějí nebo nechtějí, bu­dou podrobeni jeho vládě.

O onom obojím příchodu mluví prorok Ma­lachiáš: „Nenadále pak vstoupí do svého chrámu Pán, kterého hledáte."[2] To je první příchod.      

A takto začíná mluvit o druhém: „A po­sel smlouvy, po němž toužíte, opravdu při­jde všemohoucí Pán. Kdo však snese den je­ho příchodu? Kdo obstojí, až se on ukáže? Bude jak oheň taviče, jako louh těch, kdo bělí prádlo. Usedne tavič a bude čistit."[3]

Také Pavel naznačuje onen dvojí příchod, když píše Titovi: „Projevila se přece Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. Vede nás k tomu, abychom se odřekli bezbož­ného života a světských žádostí a žili v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně, a přitom očekávali to, o čem máme na ději, že nám to přinese blaženost: slavný příchod našeho velikého Boha a Spasitele Krista Ježíše."[4] Vidíš, jak vyjádřil příchod první, za který vzdává díky, i dru­hý, který očekáváme.

Proto nám předávané vyznání víry uklá­dá, abychom věřili v toho, „který vstoupil na nebesa, sedí po pravici Otce a znovu přijde ve slávě soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce."[5]

Přijde tedy náš Pán Ježíš Kristus z ne­be. Přijde slavně na sklonku tohoto světa, v poslední den. Nastane totiž konec toho­to světa a tento stvořený svět bude obno­ven.

(Cat. 15,1-3; Patrologia Graeca 33,870-874. Převzato z Denní modlitby církve, poznámky redakce RTh.)

Z e-obchodu Theofil:

Související články:

Josef Kupka: Advent
Ladislav Pokorný: Adventní doba 
Bernard z Clairvaux: Přijde k nám Boží slovo 
Ladislav Pokorný: Vánoční doba
Cyril Jeruzalémský: Katecheze

Poznámky: 

[1] Mt 21,9.

[2] Mal 3,1.

[3] Mal 3,1-3.

[4] Tit 2,11-13.

[5] Nicejsko-cařihradské vyznání víry.