Nacházíte se na: Theofil > Věrouka > Drahocenná a obdivuhodná hostina

Drahocenná a obdivuhodná hostina

sv. Tomáš Akvinský, 16.6. 2014

V eucharistii se nám dává sám vtělený Pán. Nejen že rozdává své Božství, abychom na něm vzali účast, ale i "to, co si vzal od nás", tj. "naše lidství", jež přijal v Panně Marii. Rozdává totiž úplně "vše své", aby nás obohatil sám sebou a dal nám tak prostřednictvím svého těla účast na svém Duchu, na svém vlastním životě, který je věčný. Začtěme se pro inspiraci na toto téma "Božího těla" do krátkého textu velkého Učitele Církve sv. Tomáše Akvinského (+ 1274).

 

eucharistie-001-men-2.jpgJednorozený Boží Syn nám chtěl dát účast na svém božství, a proto vzal na sebe naši přirozenost, aby lidi učinil bohy, když se sám stal člověkem.

A k tomu ještě to, co si vzal od nás, nám celé daroval ke spáse. Neboť i své tělo obětoval na oltáři kříže Bohu Otci za naše smíření; svou krev prolil jako výkupné a zároveň aby nás očistil, abychom byli vykoupeni z bídného otroctví a omyti ode všech hříchů.

Aby nám pak zůstala ustavičně památka na tak veliké dobrodiní, zanechal nám své tělo jako pokrm a svou krev jako napoj, aby je věřící požívali v podobě chleba a vína.

Drahocenná a obdivuhodná hostina, přinášející spásu a plná líbeznosti! Neboť co může být vzácnější než tato hostina, při níž se nám předkládá k požívání ne maso telat a kozlů jako kdysi v Zákoně, ale Kristus, pravý Bůh? Co je podivuhodnější než tato svátost?

Žádná jiná svátost není také prospěšnější než tato. Jí se očišťují hříchy, rozmnožují ctnosti a duše se sytí hojností všech duchovních milostí.

V církvi se obětuje za živé i za mrtvé, aby všem prospělo to, co je ustanoveno pro spásu všech lidí.

Sladkost této svátosti nikdo není s to vylíčit. V ní okoušíme duchovní slast přímo v jejím zdroji; v ní se připomíná památka oné nejvyšší lásky, jakou ukázal Kristus při svém umučení.

Aby se tato nesmírná láska hlouběji vtiskla do srdcí věřících, proto při poslední večeři - když Pán oslavil s učedníky velikonočního beránka a chystal se odejít z tohoto světa k Otci - ustanovil tuto svátost jako trvalou památku na své umučení; jako naplnění starých předobrazů a jako největší ze svých zázraků; a těm, kdo měli zármutek pro jeho nepřítomnost, zanechal jedinečnou útěchu.

 

[Opusculum 57, in festo Corporis Christi, lect. l-4. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve a mírně upraven redakcí Revue Theofil.]

 

Od téhož autora:

Blahoslavení chudí duchem...
Blahoslavení, kteří hladoví a žízní po spravedlnosti...
Ježíš Kristus - cesta k pravému životu
Proč Kristus vstal z mrtvých? 
Proč Kristus zemřel na kříži? 
O zvěstování blahoslavené Panny   

 

Související články:

Irenej z Lyonu: Eucharistie, záruka vzkříšení
Jan Zlatoústý: Slovo proměňuje chleba a víno v tělo a krev Krista 
Emilián Soukup: Eucharistie prvních křesťanů 1 - Nejstarší svědectví
R. Garrigou-Lagrange: Eucharistické Srdce Ježíšovo a jeho dokonalé darování
Marie-Vincent Bernadot: Podstata křesťanského života: zůstávat v Ježíši
Antonín Čala: Svědectví tradice o eucharistické oběti 
Petr Julián Eymard: Nejsvětější Svátost je všechno
Jan z Jenštejna: De Corpore Christi - O Těle Páně 
Elias Vella: Mše uzdravuje a osvobozuje od Zlého 
Francisco Fernández-Carvajal: Pane, očisti mě...
Bonaventura: Modlitba před Nejsvětější svátostí 
Henri J. M. Nouwen: Ježíšova konkrétní láska 
Cyril Jeruzalémský: O těle a krvi Kristově 
Ambrož Milánský: Svatá Eucharistie
Eucharistie - dar ukřižované Lásky 
Elias Vella: Já v tobě a ty ve mně
Justin: To čiňte na mou památku 
Ambrož Milánský: O Tajemstvích 
Jan Zlatoústý: Moc Kristovy krve
Charles Journet: Ta malá hostie
Cyril Jeruzalémský: Katecheze
Sv. Augustin o eucharistii
Boží Tělo

 

 

 

[RSS]

Přečteno 316x

další články