Nacházíte se na: Theofil > Pravoslaví > Pravoslavný teolog o Božském Srdci Páně

Pravoslavný teolog o Božském Srdci Páně

Bohumil Spáčil, 19.6. 2017

Ačkoliv pravoslaví se katolické církvi vlastní úctě Srdce Ježíšova brání, přesto se v něm díky apoštolskému a svatooteckému odkazu nachází tytéž základy, z nichž vychází právě zmiňovaný katolický kult Božského Srdce, což ani nelze jinak, neboť zjevení Ježíšova milujícího Srdce, probodeného na Kříži, tkví v jádru křesťanství.

 

dimitrij-rostovsky-001-men.jpg Nynější pravoslavní teologové pobožnost a úctu k Srdci Páně všeobecně zavrhují. Je to podle nich novota zbytečná, ba nebezpečná, která prý nemá věroučného základu. Láska Kristova prý nepotřebuje symbolu, a je-li už nějakého třeba, stačí úplně kříž. Je však zajímavé, že v ruském pravoslavném písemnictví z konce sedmnáctého a z počátku osmnáctého století, tedy z doby, kdy v západní katolické církvi byla tato pobožnost od některých jako opovážlivá novota zamítána a napadána, nacházíme spisovatele, který o úctě k Božskému Srdci mluví a ji doporučuje. Je to Dimitrij Tuptalo, podle svého biskupského sídla zvaný Rostovský (+1709). Byl rodem Ukrajinec a studoval na kyjevské bohoslovecké akademii; ke konci života se stal biskupem v Rostově. Psal obranné spisy proti ruské sektě „raskolniků", vydal životopisy svatých, kázání a různá asketická pojednání. Pro bezúhonnost a přísnost svého života požíval všeobecné vážnosti a náleží k malému počtu těch, které ruská pravoslavná církev úředně prohlásila za svaté (byl svatořečen r. 1757). icxc-srdce-jezisovo-men.jpgO Božském Srdci mluví hlavně v kázáních. Praví, že Kristus Pán před smrtí proto naklonil hlavu, aby upozornil na své milující srdce (Kázání o umučení Páně).  Chtěl dát své srdce probodnout kopím, aby chladné železo jaksi ochladilo žár jeho lásky (Pláč u hrobu Kristova). Rána způsobená srdci je jaksi otvorem nebo branou, kterou vcházíme do srdce Ježíšova, základu a počátku veškeré lásky, jež milovalo své až do konce[1], srdce laskavé, milosrdné, soustrastné, nejtrpělivější. Svět zranil srdce Toho, jenž celým svým srdcem svět miloval (Tamtéž). Vybízí věřící, aby vzpomínali nejen vnějších bolestí Krista Pána, nýbrž i úzkostí jeho srdce (Kázání o umučení Páně). Srdce Páně je veliký poklad, neboť na kříži vyšla z poraněného boku Kristova církev, jeho milovaná nevěsta a naše drahá matka, která mu má rodit mnoho synů vodou a Duchem (Pláč u hrobu Kristova). Ze srdce zraněného kopím vyšla voda k našemu očištění a krev k našemu posvěcení[2] (Kázání na sobotu čtvrté neděle postní). Jak je vidět, Dimitrij má zcela podle katolického pojmu úcty k Srdci Páně na mysli nejenom srdce hmotné, nýbrž srdce jako symbol Kristovy lásky, a naznačuje též hlavní účinky této úcty (očištění a posvěcení).

 

[Převzato z časopisu Posel Božského Srdce Páně, roč. II., č. 8, srpen 1936 (zde původně pod názvem: „Pravoslavný bohoslovec pro úctu B. Srdce Páně"); mírně jazykově upraveno redakcí Revue Theofil.]

 

Související články:

  Richard Špaček: O bohopoctě vtěleného Krista
Markéta Marie Alacoque: První zjevení Nejsvětějšího Srdce 
R. Garrigou-Lagrange: Eucharistické Srdce Ježíšovo a jeho dokonalé darování
L. Drexler: Tajemství Kristova probodeného boku a Srdce ve středověké benediktinské tradici
Mechtilda Magdeburská: Jak za dnů bolestí zjevuje Kristus své rány
Hilda C. Graef: Svatá Gertruda Veliká, mystik Božského Srdce
Bernard z Clairvaux: O Božském Srdci Páně
  Kateřina Sienská: Tajemství mého Srdce
Lukáš Drexler: Našel jsem svůj domov
Bonaventura: Zdroj života je v Tobě
Jan Zlatoústý: Moc Kristovy krve

 

nejsvetejsi-srdce-jezisovo-001-4.jpg

     

Poznámky:


[1] Srov. J 13,1. Pozn. RTh.

[2] Srov. J 19,34. Pozn. RTh.

  

[RSS]

Přečteno 757x

další články