Písmo, Tradice, Církev

Slovo Boží pokrmem Církve

„Pramen Církve netkví v ní samé, a ona ani nečerpá sílu života ze sebe samé, ale ze stvořitelského slova, které vychází z úst Božích."

(Homilie, 25. 1. 2007)

Písmo a Církev

„Církev je přesvědčena, že Kristus žije ve Svatých Písmech. Právě proto - jak zdůrazňuje konstituce (Dei Verbum) - Církev vždy prokazovala úctu Božským Písmům v podobné míře, jaká náleží samotnému Tělu Páně (srov. Dei Verbum, 21). Právě to měl na mysli sv. Jeroným, citovaný v onom koncilním dokumentu, když neznalost Písma svatého měl právem za neznalost Krista (srov. Dei Verbum, 25)."

(Promluva, 16. 9. 2005)

Bible v Církvi

„Ježíšovými přáteli můžeme být jedině ve společenství s Kristem celým, s Hlavou i Tělem, v hojné révě Církve, oživované jejím Pánem. Jedině v ní je Písmo svaté díky Pánu slovem živým a aktuálním. Bez živého subjektu, jakým je Církev, která zahrnuje všechny doby, se Bible rozpadá na často nesourodé spisy a stává se tak knihou minulosti. Bible je v přítomnosti výmluvná jedině tam, kde je „Přítomnost" - tam, kde Kristus zůstává ustavičně přítomný s námi: v Těle své Církve."

(Homilie /1/, 13. 4. 2006)

Tradice a Písmo

„Apoštolové a jejich nástupci, biskupové, jsou nositeli poselství, které Kristus svěřil své Církvi, aby bylo neporušené předáváno všem pokolením. Tak Písmo svaté Starého i Nového zákona, stejně jako posvátná Tradice, obsahují ono poselství, jehož pochopení se v Církvi rozvíjí za pomoci Ducha Svatého. Táž Tradice dává poznat celý kánon posvátných knih a přispívá k jejich správnému pochopení a působení, takže Bůh, který kdysi mluvil k patriarchům a prorokům, nepřestává mluvit k Církvi a - jejím prostřednictvím - k celému světu."

(Anděl Páně, 6. 11. 2005)

Tradice Církve

„V průběhu dějin Církve apoštolové hlásali slovo Kristovo s pečlivou starostlivostí, aby je předali neporušené svým nástupcům, kteří je pak předávali následujícím generacím, až do dnešního dne. Mnoho z těch, kteří hlásali evangelium, položilo život kvůli své oddanosti pravdě slova Kristova. A tak, z horlivosti o pravdu se zrodila Tradice Církve. Stejně jako tomu bylo v minulých staletích, i dnes jsou lidé nebo kruhy, které by odmítnutím Tradice chtěly zfalšovat slovo Krista a odstranit z evangelia ty pravdy, jež jsou - podle nich -  pro současného člověka příliš nepohodlné. Snaží se vyvolat dojem, že vše je relativní: takže i pravdy víry by měly podle nich záviset na historické situaci a na posouzení člověka. Avšak Církev nemůže umlčet Ducha Pravdy."

(Homilie, 26. 5. 2006)

Aktuálnost Božího slova

„Jsem ve víře přesvědčen, že v Kristu, v Jeho slově se nachází cesta umožňující nejen dosáhnout věčného štěstí, ale rovněž budovat budoucnost hodnou člověka již na této zemi. Církev, podnícena tímto vědomím, nacházela pod vedením Ducha Svatého vždy znovu ve slovu Božím odpovědi na výzvy, jež vyvstávají v průběhu staletí."

(Promluva /2/, 14. 9. 2006)

Pán přítomný v Církvi

„V Církvi je Pán stále s námi. Písmo svaté není něčím z minulosti. Pán nepromlouvá v minulosti, ale promlouvá v přítomné chvíli. Rozmlouvá s námi dnes, dává nám světlo, ukazuje nám cestu života, daruje nám společenství a tak nás připravuje a otevírá pro svůj pokoj."

(Katecheze, 29. 3. 2006)

[Z polského vydání knihy Benedykt XVI: Myśli o Słowie Bożym, Kraków 2008 (orig. Pensieri sulla Parolla di Dio. In colloquio con Dio), s. 53-64, vybral a s ohledem na italské znění přeložil Lukáš Drexler.]

Od téhož autora:

Deus Caritas est  

Související články:

Ludvík Granadský: Slovo Boží 
Július Pavelčík: Blondel, Newman, Tradícia  
Július Pavelčík: Benedikt XVI.: Verbum Domini 
Balduin z Canterbury: Slovo Boží je plné života a síly  
Pseudo-Makarius: K čemu nám jsou dána Božská Písma?  
Hilarius z Poitiers: Není Božího slova, jež by nebylo třeba naplnit
Origenes - Jeroným: Nejen smrtelné tělo, i nesmrtelná duše má svůj pokrm  
Klement Alexandrijský: Skutečný chléb z nebe je tělo Kristovo, tělo zmrtvýchvstalé  
Caesarius z Arles: Jako se tělo posiluje pozemským pokrmem, tak se duše sytí slovem Božím  
Wacław Hryniewicz: Církev je svátostí Kristovy přítomnosti, navzdory našim hříchům  
Luboš Bližňák: Sociální nauka církve X. - Sociální encykliky Benedikta XVI.  
Lukáš Drexler: Peklo, očistec a nebe v Eschatologii Josepha Ratzingera  
Július Pavelčík: Inspirace a pravda Písma svatého (prezentace) 
Efrém Syrský: Hojnost Božího slova přesahuje tvé touhy  
Hugo Rahner: Milujeme Církev, protože milujeme Krista  
Izák ze Stelly: Kristus nechce nic odpustit bez Církve  
Tomáš Akvinský: Kristus je Hlavou Těla Církve  
Jeroným: Neznalost Písma je neznalostí Krista  
Jan Eudes: Kristovo tajemství v nás a v Církvi 
Řehoř Veliký: Církev vystupuje jako jitřenka  
Jan Merell: Mystické tělo Kristovo  
Emilian Soukup: Církev Kristova