K čemu nám jsou dána Božská Písma?

Jako král, když píše listy těm, jimž chce udělit výsady a zvláštní dary, jim asi takto oznamuje: „Pospěšte ke mně, abyste ode mne přijali královské dary", a kdyby nepřišli a nepřijali je, nebude jim nic platné, že četli ony listy, ale naopak spíše budou vinni smrtí, že nechtěli přijít a být poctěni z rukou krále, stejně tak Král Bůh poslal lidem svá Božská Písma[1] jako nějaké listy, kterými jim ohlašuje, že ve vzývání Boha a víře v něj mají žádat a dojít obdarování nebeským darem z podstaty Jeho Božství, neboť je psáno: „Abychom měli účast na božské přirozenosti" (2Pt 1,4).[2] Kdyby však člověk nepřišel a nežádal o dar a nepřijal jej, nebude mu nic platné, že četl Písma, nýbrž spíše bude vinen smrtí, že od nebeského Krále nechtěl přijmout dar života, bez něhož nelze dosáhnout nesmrtelného života, kterým je Kristus. Jemu budiž sláva na věky! Amen.

[Pseudo-Makarius: Padesát duchovních homilií, 39. homilie. Český překlad Jana Vlčka převzat z vydání: Makarius Aegyptský: Padesát homilií duchovních, Praha 1876, s. 164, a s ohledem na řecké znění (J.-P. Migne: Patrologia graeca, 34, Paris 1860, sl. 761) upraven a doplněn redakcí Revue Theofil.]

Od téhož autora:

Budoucí život 

Související čllánky:

Ludvík Granadský: Slovo Boží  
Origenes: Především se oddej četbě Božích Písem!  
Balduin z Canterbury: Slovo Boží je plné života a síly  
Efrém Syrský: Hojnost Božího slova přesahuje tvé touhy  
Július Pavelčík: Inspirace a pravda Písma svatého (prezentace) 
Hilarius z Poitiers: Není Božího slova, jež by nebylo třeba naplnit  
Origenes - Jeroným: Nejen smrtelné tělo, i nesmrtelná duše má svůj pokrm  
Cyril Alexandrijský: Skrze lidská slova Ježíše Krista k nám promlouvá Bůh, který se stal člověkem  
Caesarius z Arles: Jako se tělo posiluje pozemským pokrmem, tak se duše sytí slovem Božím 
Klement Alexandrijský: Skutečný chléb z nebe je tělo Kristovo, tělo zmrtvýchvstalé  
Prokop Švach: Svědectví starokřesťanských autorů o inspirovanosti Písma  
Július Pavelčík: Inspirace a pravda Písma svatého (prezentace)  
Palladios: Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském 
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 
Július Pavelčík: Benedikt XVI.: Verbum Domini  
Jeroným: Neznalost Písma je neznalostí Krista  
Matta el-Meskin: Více Slova, více světla 
Tomáš Kempenský: O modlitbě a četbě  

[1] Množné číslo „Písma", a nikoli singulár „Písmo", je zde užito z toho důvodu, že Bible není jednou knihou, ale svazkem mnoha knih neboli „písem" (řec. γραφαι [grafai]). Podobná vyjádření najdeme již v Bibli, např. ve výrocích samotného Ježíše nebo jeho apoštolů, když o spisech Starého zákona hovoří jako o „Písmech" (viz např. Mt 21,42; 22,29; 2Pt 3,16 ad.), a podobně se o Bibli coby „Písmech" vyjadřovali i křesťané ve starověku. Pozn. RTh.

[2] Věčný život člověka spočívá v tom, když obdrží od Boha podíl na Jeho věčném životě neboli účast na přirozenosti Boha - to je smysl výrazu „dar z podstaty Jeho Božství". Pozn. RTh.