Hojnost Božího slova přesahuje tvé touhy

Kdo je schopen důkladně pochopit jediné Tvé slovo, Pane? Mnohem více z něho opomíjíme, než chápeme, tak jako žíznivý člověk, který pije vodu z pramene. Boží slovo ukazuje rozmanitou podobu, v závislosti na schopnosti poznávajících. Pán totiž ozdobil své slovo rozličnou krásou, aby každý, kdo je zkoumá, mohl vidět to, co ho okouzluje. Ve svém slově Pán skryl mnohotvárné bohatství, aby každý z nás mohl v tom, o čem rozjímá, nalézt pro sebe užitek.

Slovo Boha je stromem života, které ti z každé strany dá blažené ovoce; je jak ona na poušti otevřená skála, jež všem poskytla duchovní nápoj. „Požívali," jak říká apoštol, „duchovní pokrm a pili duchovní nápoj."[1]

Pokud tedy kdokoliv dokázal pojmout kousíček z oněch bohatství, nechť si nemyslí, že v Božím slově se nachází pouze to, co sám nalezl, ale nechť zví, že ze všech mnohých pokladů se mu podařilo vidět pouze toto. Nechť neříká, že slovo je slabé a ubohé, a nechť jím na základě toho nepohrdá, že mu bylo dáno mít účast sotva na drobné části, ale spíše, neschopen plného porozumění, nechť velebí Boha za jeho nezměrnost.

Raduj se proto z nasycení a nermuť se, že hojnost slova přesahuje tvé touhy. Kdo touží, ten pije s radostí a nermoutí se, že nedokáže vypít pramen. Nechť raději zřídlo přesahuje tvé touhy, než aby touhy měly vyčerpat zřídlo. Pokud uhasíš touhy a nevyčerpáš pramen, můžeš z něj pít znova, kdy jen zatoužíš. Kdyby však s pominutím toužení pominulo také zřídlo, pak takové vítězství nad ním by se pro tebe stalo neštěstím.

Děkuj tedy za to, co jsi obdržel, a nermuť se kvůli hojnosti toho, co zbývá. To, co jsi obdržel a vzal, je již tvým vlastnictvím, a to, co zbývá, rovněž na tebe čeká. To, co jsi nemohl z důvodu slabosti obdržet ihned, obdržíš později, vytrváš-li. Nechtěj najednou unáhleně porozumět tomu, co se takovým způsobem pochopit nedá, ale ani ve své lenosti neopouštěj to, co je možné dosáhnout pouze postupně.

[Komentář k Diatessaronu, I,18-19; LG III, s. 163-164. Z knihy Franciszek Drączkowski, Patrologia, Lublin 1999, s. 117, přeložil Lukáš Drexler.]

Od téhož autora:

Duch a Oheň 
Bděte: znovu přijde!  
Toho, jehož neobsáhne celý svět, drží v náručí sama Maria
Vyzdob, Pane, v našich myslích příbytek dni, který nezná konce  
Sestoupil z nebe a stal se člověkem, aby tě obdařil svou láskou   
Kristův kříž, záchrana lidského pokolení 
Píseň o Nejsvětější Panně
Řeč o Svatém týdnu

Související články:

Ludvík Granadský: Slovo Boží  
Matta el-Meskin: Více Slova, více světla 
Jeroným: Neznalost Písma je neznalostí Krista   
Origenes: Především se oddej četbě Božích Písem!  
Balduin z Canterbury: Slovo Boží je plné života a síly  
Pseudo-Makarius: K čemu nám jsou dána Božská Písma?   
Hilarius z Poitiers: Není Božího slova, jež by nebylo třeba naplnit  
Origenes - Jeroným: Nejen smrtelné tělo, i nesmrtelná duše má svůj pokrm  
Cyril Alexandrijský: Skrze lidská slova Ježíše Krista k nám promlouvá Bůh, který se stal člověkem  
Caesarius z Arles: Jako se tělo posiluje pozemským pokrmem, tak se duše sytí slovem Božím 
Prokop Švach: Svědectví starokřesťanských autorů o inspirovanosti Písma  
Július Pavelčík: Inspirace a pravda Písma svatého (prezentace)  
Efrém Syrský: Hojnost Božího slova přesahuje tvé touhy  
Július Pavelčík: Benedikt XVI.: Verbum Domini  
Tomáš Kempenský: O modlitbě a četbě  

Poznámky: 

[1] Srov. 1Kor 10,3-4.