Neznalost Písma je neznalostí Krista

Vracím, co jsem dlužen. Tak poslouchám Kristovy příkazy. On říká: „Zkoumejte Písma" (J 5,39) a: „Hledejte, a naleznete" (Mt 7,7). Abych nemusel slyšet jako židé: „Mýlíte se, protože neznáte Písmo ani Boží moc" (Mt 22,29). Jestliže totiž je podle apoštola Pavla Kristus Boží moc a Boží moudrost (srov. 1Kor 1,24) a kdo nezná Písmo, nezná Boží moc a Boží moudrost, pak neznalost Písma je neznalostí Krista.

Proto budu napodobovat hospodáře, který vynáší ze svého pokladu věci nové i staré (srov. Mt 13,52), a nevěstu, která v Písni písní říká: „Plody čerstvé i starší jsem pro tebe nachystala, můj Milý" (Pís 7,14). A tak budu vykládat Izajáše, abych o něm ukázal, že je to nejen prorok, ale i evangelista a apoštol. Protože on sám říká o sobě i o ostatních evangelistech: „Jak krásné jsou nohy hlasatelů radostné zvěsti, hlasatelů pokoje!" (Iz 52,7) A Bůh k němu mluví jako k apoštolu: „Koho mám poslat a kdo půjde k tomuto lidu?" A on odpověděl: „Hle, já, pošli mne!" (Iz 6,8)

Ať si nikdo nemyslí, že látku tohoto svazku[1] chci stručně shrnout, když přítomné Písmo[2] obsahuje všechna Pánova tajemství a hlásá Pána i jako Emmanuela narozeného z Panny, i jako strůjce vznešených skutků a znamení, zemřelého, i pohřbeného i vstávajícího z podsvětí, i jako Spasitele všech národů. A co mám říci o fyzice, o etice a logice? Všechno, co patří do svatých Písem, všechno, co může pronést lidský jazyk a pochopit rozum smrtelníků, je obsaženo v tomto svazku. O jeho tajemstvích svědčí sám ten, který napsal: „Proroctví o všech těchto věcech jsou slova knihy zavřené na pečeť. Podají-li ji tomu, kdo umí číst, a řeknou: ‚Přečti ji‘, odpoví: ‚Nemohu, poněvadž je zapečetěna.‘ Dají-li knihu tomu, kdo neumí číst, a řeknou: ‚Přečti ji‘, odpoví: ‚Neumím číst.‘" (Iz 29,11-12) (...)

Jestli se to někomu zdá slabé, ať si poslechne slova téhož apoštola: „Také promlouvat z vnuknutí smějí dva nebo tři a ostatní ať o tom podávají úsudek. Když někomu jinému z těch, kdo tam sedí, je něco tajemného zjeveno, ať ten první umlkne." (1Kor 14,29-30) Jak si mohou dovolit něco zamlčet, když ve výroku mluví ústy proroků Duch, jak mohou buď mlčet, nebo to říci? Jestliže tedy rozuměli tomu, co říkali, je to všechno plné moudrosti a rozumu. A k jejich uším se nedostával vzduch rozechvívaný hlasem, nýbrž Bůh mluvil v mysli proroků podle toho, co říká jiný prorok: „Anděl, který ve mně mluvil" (Zach 1,9) a: „Volá v našich srdcích: ‚Abba, Otče‘" (Gal 4,6) a: „Kéž vystihnu, co ve mně mluví Pán, Bůh!" (Ž 85,9).

[Jeroným: Komentář k Izajášovi, 1-6; in: PL 24, 17-20. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby církve a upraven a doplněn redakcí Revue Theofil.]

Od téhož autora:

Józef Naumowicz: Stát se "domem chleba"  
Nejen smrtelné tělo, i nesmrtelná duše má svůj pokrm  
Syn z Otce - Bůh z Boha, Světlo ze Světla   

Související články:

Ludvík Granadský: Slovo Boží  
Matta el-Meskin: Více Slova, více světla 
Jeroným: Neznalost Písma je neznalostí Krista   
Origenes: Především se oddej četbě Božích Písem!  
Balduin z Canterbury: Slovo Boží je plné života a síly  
Pseudo-Makarius: K čemu nám jsou dána Božská Písma?   
Július Pavelčík: Inspirace a pravda Písma svatého (prezentace) 
Hilarius z Poitiers: Není Božího slova, jež by nebylo třeba naplnit  
Origenes - Jeroným: Nejen smrtelné tělo, i nesmrtelná duše má svůj pokrm  
Cyril Alexandrijský: Skrze lidská slova Ježíše Krista k nám promlouvá Bůh, který se stal člověkem  
Caesarius z Arles: Jako se tělo posiluje pozemským pokrmem, tak se duše sytí slovem Božím 
Prokop Švach: Svědectví starokřesťanských autorů o inspirovanosti Písma  
Július Pavelčík: Inspirace a pravda Písma svatého (prezentace)  
Efrém Syrský: Hojnost Božího slova přesahuje tvé touhy  
Július Pavelčík: Benedikt XVI.: Verbum Domini  
Tomáš Kempenský: O modlitbě a četbě  

Poznámky:

[1] Tj. svazku knihy Izajáš, k jejímuž výkladu se Jeroným právě chystá a k němuž náleží tento Jeronýmův úvod. Pozn. red.

[2] „Přítomným Písmem" zde Jeroným nemyslí celé „Písmo svaté", tj. celou Bibli, ale právě knihu proroka Izajáše, k jejímuž výkladu se chystá. To v ní jsou předpovězeny a zaslíbeny všechny uvedené skutky a události, které se pak naplnily v Ježíši Kristu a které zde Jeroným zmiňuje. Pozn. red.