biblistika, liturgie
(z hebr. אמן - „pravý", „platně trvající")
- hebrejský výraz ze Starého zákona převzatý do řečtiny a latiny ve významu: „jistě", „vpravdě", „tak jest". Ježíš Kristus tímto slovem potvrzoval své výroky. Ve smyslu „staň se" se často vyskytuje v listech sv. Pavla a v knize Zjevení. V liturgii bylo amen užíváno na konci modliteb v židovských synagógách a převzato v původním hebrejském znění již za dob apoštolských do liturgie křesťanské.
V knize Zjevení je jako Amen nazván samotný Ježíš Kristus, „svědek věrný a pravý, počátek Božího stvoření" (Zj 3,14).
Viz též článek: Pavel Škrabal: Amen.
(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Mírně upraveno a doplněno redakcí Revue Theofil.)
Jan Merell, 10.3. 2010
Přečteno 1596x
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.