Jaký užitek máme z nanebevstoupení Kristova

V tomto svátku však, nejmilejší bratři, musíme bedlivě uvážit následující: totiž že dnešního dne byl zničen zápis našeho odsouzení (srov. Kol 2,14) a změněn rozsudek našeho porušení. Neboť dnes vešla do nebe ta přirozenost, které bylo řečeno: „Prach jsi a v prach se navrátíš" (Gen 3,19). Kvůli tomuto povýšení našeho těla Jób obrazně nazývá Pána ptákem. Poněvadž totiž viděl, že Judea nechápe tajemství jeho nanebevstoupení, pronáší výrok o její nevěře a říká: „Nezná stezku ptáka" (Job 28,7)[1]. Pán je příhodně nazýván ptákem, neboť hmotné tělo povznesl do nebe. Stezku tohoto ptáka neznal nikdo, kdo nevěřil, že vstoupil na nebesa. O tomto svátku je žalmistou řečeno: „Tvá velebnost je vyvýšena nad nebesa" (Ž 8,2). A opět o ní praví: „Vstoupil Bůh za jásotu a Pán za zvuku polnice" (Ž 46,6). A znovu o ní praví: „Vystoupil jsi na výsost, vzal jsi zajaté, přijal jsi dary pro lidi" (Ž 67,19; srov. Ef 4,8). Vstupuje zajisté na výsost, veda zajaté (srov. Ef 4,8), protože mocí své neporušenosti smazal naši porušenost. Dal pak lidem dary (srov. Ef 4,8), protože sesláním Ducha z nebe dal jednomu slovo moudrosti, jinému slovo vědění, jinému milost mocných činů, jinému milost uzdravování, jinému rozličné jazyky, jinému vykládání řečí (srov. 1Kor 12,8-11). Dal tedy lidem dary. O této slávě jeho vstoupení praví rovněž Abakuk: „Vzešlo slunce a měsíc stál na svém místě" (Abk 3,11, podle Septuaginty). Neboť co je označováno názvem slunce, ne-li Pán, a co názvem měsíce, ne-li Církev? Než Pán vstoupil na nebesa, bála se stále jeho svatá Církev protivenství světa, když však byla posílena jeho nanebevstoupením, zjevně hlásala, co skrytě věřila. Vyšlo tedy slunce a měsíc se postavil na svém místě, neboť když Pán odešel do nebe, nabyla jeho svatá Církev větší moci v hlásání. Proto je rovněž řečeno ústy téže Církve skrze žalmistu: „Hle, on se ubírá, skáče po horách, přeskakuje pahorky" (Pís 2,8). Pohleděla totiž na vrcholky tak velikých ctností a pravila: „Hle, on se ubírá, skáče po horách". Neboť když nás přišel vykoupit, učinil, abych tak řekl, několik skoků. Chcete, bratří nejmilejší, poznat ony jeho skoky? Z nebe vstoupil do lůna, z lůna do jesliček, z jesliček na kříž, z kříže do hrobu a z hrobu se vrátil do nebe. „Hle, učinila pro nás několik skoků pravda zjevená v těle, aby nás přiměla spěchat za ní, neboť zaplesal jako obr, maje běžet svou cestou" (Ž 18,6), abychom mu my z celého srdce řekli: „Táhni mě za sebou, poběžíme po vůni mastí tvých" (Pís 1,3).

Proto se sluší, bratří nejmilejší, abychom ho srdcem následovali tam, kam on vystoupil tělem, jak také věříme. Vzdalujme se pozemským tužbám, ať zde dole již nic netěší nás, kteří máme Otce v nebesích. A zvláště je třeba, abychom uvážili, že ten, který vystoupil na nebesa plný dobroty, se vrátí strašlivý, a všechno, co nám přikázal s mírností, bude od nás vyžadovat s přísností. Nikdo ať tedy nepodceňuje lhůtu povolenou k pokání, nikdo ať neopomíjí starost o sebe, dokud tak může činit, neboť náš Vykupitel přijde k soudu s tím větší přísností, čím větší trpělivost vůči nám projevil do chvíle soudu. Tím se tedy, bratří, zabývejte, o tom v duchu horlivě rozvažujte. I když je duch dosud zmítán nestálostí věcí, přesto již upevněte kotvu své naděje ve věčné vlasti a směr ducha utvrďte pravým světlem.

Hle, slyšeli jsme, že Pán vystoupil na nebesa. Rozjímejme tedy bez přestání o tom, čemu věříme. A jsme-li dosud poutáni slabostí těla, přesto jej následujme kroky lásky. Neopustí pak naši touhu ten, jenž ji dal, Ježíš Kristus, náš Pán, který žije a kraluje s Bohem Otcem v jednotě Ducha Svatého, Bůh po všechny věky věků. Amen.

[Řehoř Veliký: Čtyřicet homilií na evangelia, XXIX, 10-11. Český překlad převzat z vydání: Řehoř Veliký: Čtyřicet homilií na evangelia, Olomouc 1946, s. 304-306, a upraven a doplněn redakcí Revue Theofil.]

Od téhož autora:

Požár za požár  
Církev vystupuje jako jitřenka  
Ten, který je věčný, se ukázal v čase   
Zdali je po smrti očistcový oheň  
Výklad jmen hlavních andělů   

Související články:

Jan Damašský: Stav Krista po zmrtvýchvstání  
Richard Špaček: O nanebevstoupení Krista a o jeho moci a slávě v nebi 
Augustin: Nikdo nevstoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe 
Augustin: Všechny události Kristova života zpodobují života křesťana 
Cyril Alexandrijský: "Jestliže neodejdu, Zastánce k vám nepřijde" 
Alžběta ze Schönau: Vidění 4/5 - Nanebevstoupení  
Jan Eudes: Kristovo tajemství v nás a v Církvi 
Nerses Šnorhali: Nanebevstoupení  
Augustin: Nanebevstoupení Páně  

[1] Lat. Semitam ignorat avis - „Pták nezná stezku". Sv. Řehoř chápe latinské avis zřejmě jako genitiv a proto čte: „Nezná stezku ptáka", ačkoli podle souvislosti jde zřejmě o nominativ. Pozn. překl.