Nanebevstoupení

„Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim; a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe. Oni před ním padli na kolena; potom se s velikou radostí vrátili do Jeruzaléma, byli stále v chrámě a chválili Boha."

Lukášovo evangelium, 24,50-53

Když uplynulo čtyřicet dní od Zmrtvýchvstání o Svaté Pasše, učinils, že skupina Jedenácti, jež sis vyvolil, vstoupila na Olivovou horu.

Přislíbils, že jim udělíš svého Ducha, jenž je zaslíbením Otce[1], a žehnaje jim, ó Pane, vznesl ses (ve slávě) Otcově do nebes.

A naši lidskou přirozenost, již Zlý učinil zlořečenou, jsi pozvedl nad přirozenost ohnivých bytostí[2].

Usedl jsi po pravici Toho, jenž Tě zrodil[3], podle (slov) proroka, který to předpověděl.[4] Tam tě spolu s Otcem a Duchem uctívají vojska andělů.

Já však jsem nemohoucím v tom, co se dobra týče, doveď mě však spolu s Tebou do nebe! Moje pozemské údy zpráchnivěly, připoj je znovu k Hlavě[5]!

Ač jsem ve všem nejposlednějším jak podešev pod chodidlem, přesto učiň, bych byl mezi svatými údy započten k jejich zástupu!

[Sv. Nerses Šnorhali: Hisous Vordi („Ježíš, jediný Syn Otce"), II, 793-798. Z polského překladu Nerses Šnorhali: Jezus, Syn jedyny Ojca, Kraków 1998, přeložil a poznámkami doplnil Lukáš Drexler.]

Od téhož autora:

Proměnění   

Související články:

Jan Damašský: Stav Krista po zmrtvýchvstání  
Řehoř Veliký: Jaký užitek máme z nanebevstoupení Kristova  
Richard Špaček: O nanebevstoupení Krista a o jeho moci a slávě v nebi  
Augustin: Nikdo nevstoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe 
Augustin: Všechny události Kristova života zpodobují života křesťana
Cyril Alexandrijský: "Jestliže neodejdu, Zastánce k vám nepřijde" 
Alžběta ze Schönau: Vidění 4/5 - Nanebevstoupení
Augustin: Nanebevstoupení Páně   

Poznámky:

[1] Srov. Lk 24,29; Sk 1,4; 2,33. Pozn. překl.

[2] Těmito „bytostmi ohnivými" jsou myšleni andělé, srov. Žid 1,7: „O andělích je řečeno: ‚Jeho andělé jsou vanutí větru a jeho služebníci plápolající oheň‘ (Ž 104,4)." Tím, že se Bůh (vyšší než andělé) stal člověkem (nižší než andělé), pozvedl člověka skrze své vtělení nad anděly. Pozn. překl.

[3] Srov. Žid 1,5a: „Komu kdy z andělů Bůh řekl: ‚Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zrodil!‘ (Ž 2,7)." Pozn. překl.

[4] Srov. Ž 110,1: „Výrok Hospodinův mému pánu: ‚Zasedni po mé pravici, já ti položím tvé nepřátele za podnoží k nohám.‘" Srov. k tomu zejména Žid 1,13: „Kterému z andělů kdy řekl: ‚Usedni po mé pravici, dokud ti nedám nepřátele za podnož tvého trůnu!‘"; podobně i Žid 1,3; 8,1; 10,12. Pozn. překl.

[5] Srov. 1Kor 12,12-27; Ef 1,22-23; 4,15-16; Kol 1,17-18. Pozn. překl.