Marie Dolistová, 22.10. 2010
Výběr z duchovně zaměřené poesie severočeské básnířky Marie Dolistové.
Z rámu roků, dní, hodin, minut i vteřin
vystupují obrazy, tváře, gesta, tóny a slova
Sněží, sněží na všechno
Někde písek, někde vlny vod
Vločky času usedají, pohřbívají vše
Bez Tebe, Bože,
jsme třepetajícím se cárem látky ve větru
náhodně zachycené na větvi života
Bez Tebe, Bože, jsme zanikajícím echem výkřiku
osamoceného trosečníka ostrova Země v pustině vesmíru
Bez Tebe
hraje vítr na flétny stébel travin píseň o marnosti
Bez Tebe nadarmo koluje v žilách krev,
když ztuhne k nicotě
Bez Tebe se nadarmo staví města,
ze kterých svědkové pomíjení v rozvalinách,
na smetištích času, obrušováni zrnky písku,
pohlcováni vegetací,
kde kopečky travnaté náhrobky rozpadlých domů
i s rezavými hrnci dávných obyvatel
Ta touha, touha po smyslu
a mráz kolem
Tiché hvězdy
Kadidlo mlh v obřadu stvoření
pod hostií Slunce
Resurrexit Velikonoc
Stoupat po žebříku námah až k závrati
nechat se smočit nekonečným deštěm hvězd
Jsme jen kapkami vybuchujícího a smršťujícího se vesmíru?
V mlčení a šeru lesa odpověď?
Ptej se času - odpoví obrazem
který jen odrazem
ve stopách Božích
Bolest, krev a plameny,
smrt dláždí svými kameny,
saň sedmihlavá ničí,
moc její v pýše se tyčí.
Plamen, který nespálí,
zná zákon otců a víra,
světlo jasné nezkalí
zlého vrchovatá míra.
Všichni jdou k jedné hoře,
branou smrti k Tobě, Bože,
víra ví, život vracíš,
jako oheň lásky hoříš.
Kam lze odtud dohlédnout,
pevní jako skály v poušti,
v té síle nelze padnout,
práh Tajemství, vítěz v spoušti.
Věrnost pečetí osud,
ne řeckým bohům, tyranům,
nablyštěná moc je blud,
vydáni krutým katanům.
Vidět syny ve zmaru,
Matko makabejská,
přelévá se moře žalu,
voláš, vedeš nocí zrady,
obět vzácná bez vady,
Matko makabejská.
Láskou se spojit daří,
jaký zrak Tě, Bože, spatří,
život dáváš i bereš,
činíš nové, duši tepeš.
Beztvarému dán tvar
Tichu stupnice tónů
Neohraničenému vymezené
Nevyřčenému slovo
Bezbarvému hra odstínů
Jednotvárnosti rozmanitost
Z nicoty taženo něco
Podoba Boží člověku
Od věků nás to ostří řeže,
ostří hmoty Tebou nastavené,
proměněné v kříž.
S Tebou nejsou propastné hlubiny času bezedné,
s Tebou krutost a smrt nemá poslední slovo.
Ze stromu života odletují listy, padají,
ve víření klesají do návějí osudů.
S Tebou dny člověka nejsou jen vánkem,
který přeběhne zemí a jako pára se vypaří.
Temná noc se v hřejivé paprsky světla promění,
listy a květy servané znovu vypučí.
Každou slzu setřeš a ztracené navrátíš.
S Tebou není život jen výbleskem světla
v průrvě mračen temného, nekonečného nevědomí.
S Tebou není život jen hemžením v čase
s pečetí pomíjivosti.
S Tebou není život odmávnutý, ale přetavený.
S Tebou se kříž člověka k Tvému kříži přimkne,
vzepne ze všech epoch - k Vítězství.
Další básně autorky:
http://poeziedol.sweb.cz/.
Koleda
Svatá Anežka Česká
Hymnus k Ježíši Kristu
Poprava egyptských křesťanů
Eucharistický chléb
Jde o všechno
Hana Rakusová: Dobré slovo je Bůh
Hana Rakusová: Jak rudé šípky hoří víra
Martin Kučera: Lásko vyvěrající
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.