Nacházíte se na: Theofil > Umění, kultura > Bez Tebe

Bez Tebe

Marie Dolistová, 22.10. 2010

Výběr z duchovně zaměřené poesie severočeské básnířky Marie Dolistové.

  

 

 

047.jpg

 

 

 

Bez Tebe

 

Z rámu roků, dní, hodin, minut i vteřin

vystupují obrazy, tváře, gesta, tóny a slova

Sněží, sněží na všechno

Někde písek, někde vlny vod

Vločky času usedají, pohřbívají vše

Bez Tebe, Bože,

jsme třepetajícím se cárem látky ve větru

náhodně zachycené na větvi života

Bez Tebe, Bože, jsme zanikajícím echem výkřiku

osamoceného trosečníka ostrova Země v pustině vesmíru

Bez Tebe

hraje vítr na flétny stébel travin píseň o marnosti

Bez Tebe nadarmo koluje v žilách krev,

když ztuhne k nicotě

Bez Tebe se nadarmo staví města,

ze kterých svědkové pomíjení v rozvalinách,

na smetištích času, obrušováni zrnky písku,

pohlcováni vegetací,

kde kopečky travnaté náhrobky rozpadlých domů

i s rezavými hrnci dávných obyvatel

Ta touha, touha po smyslu

a mráz kolem

Tiché hvězdy

Kadidlo mlh v obřadu stvoření

pod hostií Slunce

Resurrexit Velikonoc

 

 

 

Meditační II

 

Stoupat po žebříku námah až k závrati

nechat se smočit nekonečným deštěm hvězd

Jsme jen kapkami vybuchujícího a smršťujícího se vesmíru?

V mlčení a šeru lesa odpověď?

Ptej se času - odpoví obrazem

který jen odrazem

ve stopách Božích

 

 

 

130-vyr-3.jpg

 

 

 

Bratři makabejští

  

Bolest, krev a plameny,

smrt dláždí svými kameny,

saň sedmihlavá ničí,

moc její v pýše se tyčí.

 

Plamen, který nespálí,

zná zákon otců a víra,

světlo jasné nezkalí

zlého vrchovatá míra.

 

Všichni jdou k jedné hoře,

branou smrti k Tobě, Bože,

víra ví, život vracíš,

jako oheň lásky hoříš.

 

Kam lze odtud dohlédnout,

pevní jako skály v poušti,

v té síle nelze padnout,

práh Tajemství, vítěz v spoušti.

 

Věrnost pečetí osud,

ne řeckým bohům, tyranům,

nablyštěná moc je blud,

vydáni krutým katanům.

 

Vidět syny ve zmaru,

Matko makabejská,

přelévá se moře žalu,

voláš, vedeš nocí zrady,

obět vzácná bez vady,

Matko makabejská.

 

Láskou se spojit daří,

jaký zrak Tě, Bože, spatří,

život dáváš i bereš,

činíš nové, duši tepeš.

 

 

 

005-vyr.jpg

  

 

 

Tvorba

 

Beztvarému dán tvar

Tichu stupnice tónů

Neohraničenému vymezené

Nevyřčenému slovo

Bezbarvému hra odstínů

Jednotvárnosti rozmanitost

Z nicoty taženo něco

Podoba Boží člověku

 

 

 

S Tebou

 

Od věků nás to ostří řeže,

ostří hmoty Tebou nastavené,

proměněné v kříž.

S Tebou nejsou propastné hlubiny času bezedné,

s Tebou krutost a smrt nemá poslední slovo.

Ze stromu života odletují listy, padají,

ve víření klesají do návějí osudů.

S Tebou dny člověka nejsou jen vánkem,

který přeběhne zemí a jako pára se vypaří.

Temná noc se v hřejivé paprsky světla promění,

listy a květy servané znovu vypučí.

Každou slzu setřeš a ztracené navrátíš.

S Tebou není život jen výbleskem světla

v průrvě mračen temného, nekonečného nevědomí.

S Tebou není život jen hemžením v čase

s pečetí pomíjivosti.

S Tebou není život odmávnutý, ale přetavený.

S Tebou se kříž člověka k Tvému kříži přimkne,

vzepne ze všech epoch - k Vítězství.

 

 

 

011-vyrez.jpg

  

 

 

Další básně autorky: http://www.volny.cz/dolistova/CZ-Index.htm .

 

Od téže autorky:

Koleda 
Svatá Anežka Česká

 

Související články:

Hana Rakusová: Dobré slovo je Bůh
Hana Rakusová: Jak rudé šípky hoří víra
Martin Kučera: Lásko vyvěrající

 

[RSS]

Přečteno 183x

další články