Nacházíte se na: Theofil > Recenze, novinky > P. Pokorný: Evangelium podle Marka

P. Pokorný: Evangelium podle Marka

Július Pavelčík, 9.8. 2017

KNIHA - Petr Pokorný: Evangelium podle Marka, Český ekumenický komentář k Novému zákonu 2, Centrum biblických studií - Česká biblická společnost, Praha 2016, 348 s.

 

pokorny-p-evangelium-podle-marka.jpgKomentář prof. Pokorného k Markovu evangeliu je dalším vydaným svazkem řady Českého ekumenického komentáře k Novému zákonu a zároveň rozšiřuje počet komentářů k tomuto evangeliu dostupných v češtině.[1] Po více než 35 letech se tak od téhož autora dostává českému čtenáři do rukou opět původní český komentář. Je však nutno podotknout, že se nejedná jen o zásadně přepracovanou a doplněnou verzi předchozího komentáře, nýbrž o vcelku nové uchopení druhého kanonického evangelia, jak lze zjistit už prostým zběžným porovnáním.

Nadprůměrná erudice, hloubka vhledu do různých problémů souvisejících s vykládaným evangeliem a zároveň zdravý kritický nadhled - to jsou charakteristiky, které čtenář přinejmenším posledních několika děl prof. Pokorného už považuje za samozřejmost a ani zde není zklamán. V rozsáhlém úvodu nás autor seznamuje se základními informacemi o Markově evangeliu, nejstarším mezi novozákonními evangelii, které vzniklo nejspíše v Římě po pádu Jeruzaléma v r. 70. Autor evangelia, Marek, byl sice do jisté míry ovlivněn některými Pavlovými teologickými myšlenkami, avšak svým obratem k pozemskému Ježíši „překročil horizont Pavlovy teologie a teologicky propojil velikonoční evangelium s tradicemi z Ježíšovy doby" (s. 11). Právě v tomto literárním a teologickém spojení velikonočního evangelia a tradic spojených s Ježíšem spočívá jedinečný význam Markova evangelia. Zcela jednoznačné zaměření povelikonoční víry v Ježíše Krista, Mesiáše, Božího Syna, k absolutní budoucnosti - vyjádřené v termínech a skutečnostech nového věku, resp. Božího království, - která skrze evangelium působí nejen na současnost, ale i na celé dějiny, bylo Markem spojeno s Ježíšem a jeho příběhem. Tento obrat k minulosti „se stal zpětnou vazbou pohybu k eschatologickému cíli, měřítkem toho, co tomuto pohybu v dějinách i současnosti odpovídá" (s. 7). Evangelium jako literární žánr takto zásadním způsobem propojuje teologii s historií, resp. kérygma s biografií. Teologickou a literární koherenci celku evangelia vytváří a zaručuje na jedné straně pojem evangelium a na druhé straně představení Ježíše jako Božího Syna, k jehož adekvátnímu poznání je čtenář veden postupným odhalováním jeho skutečné identity. Propojení vyznání víry v Krista a ježíšovských tradic klade také jistý nárok na podobu komentářů k evangeliím, které „musí spojovat výklad jednotlivých oddílů s rekonstrukcí celkového teologického záměru evangelisty" (s. 1). Proto je při výkladu evangelia nezbytné propojit pozorování a postřehy vycházející z historicko-kritického bádání s celkovým teologickým smyslem. Pokorný tento záměr nejen programově deklaruje,[2] nýbrž jej také zdařile ve svém komentáři realizuje. Propojuje aspekt diachronní, který se týká „dějin" příslušné perikopy, s aspektem synchronním, který ji interpretuje v jejím současném evangelijním kontextu. Tímto způsobem před námi vystupuje jasněji nejen teologicko‑literární projekt evangelisty Marka, ale také kousek nejstarších dějin křesťanství, resp. dějin zpracovávání a výkladu tradic o Ježíšovi v prvních křesťanských společenstvích. Pokorný však nezůstává jen u historicko-teologické „rekonstrukce", aktualizujícím způsobem také domýšlí dosah a smysl Ježíšova příběhu vyprávěného Markem, příběhu, který otevřel nový, avšak definitivní horizont lidským životům i dějinám.

 

Poznámky:


[1] Pokorný, P.: Výklad evangelia podle Marka, Kalich, Praha 19812; Donahue, J. R. - Harrington, D. J.: Evangelium podle Marka, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005; Limbeck, M.: Evangelium sv. Marka, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997. Nesmíme však opomenout ani rozsáhlý (více než 1000 stran!) původní slovenský komentář Dubovský, P. (ed.) et al.: Marek, Komentáre k novému zákonu, 1. zv., Dobrá kniha, Trnava 2013.

[2] „Doufám, že tento komentář bude argumentem pro dobrý smysl rekonstrukce evangelistova teologického projektu. Je dokladem základního působení ústního evangelia a současně osobním vyznáním formou teologicky motivovaného literárního zpracování starších vzpomínek a svědectví." (s. 157)

 

[RSS]

Přečteno 383x

další články