Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Mnich, mniška

Mnich, mniška

duchovní život

Mnich, mniška

(z řec. μοναχος [monachos] - „o samotě žijící", „osamocený", „sám", v křesťanství ve významu „ten, který žije jen pro Boha")

 

Toto specificky křesťanské označení znamená nejdříve eremitu nebo anachoretu, poustevníka. Od 4. století pak označuje zbožné muže žijící v klášterním společenství. Jako v řeckém Orientě byli mnichy nazýváni basiliáni, tak po celá staletí se na Západě rozuměli mnichy benediktini. Příslušníci žebravých řádů nejsou mnichy v pravém slova smyslu. Klášterní mnišství má tyto podstatné znaky: kontemplaci, společný život, touhu po zdokonalování pod opatovým vedením, chórovou modlitbu a slavné sliby.

 

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Mírně upraveno redakcí Revue Theofil.)  

 

Související články:

Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy

 

Václav Bartůněk, 11.3. 2010

Přečteno 707x

další křesťanské pojmy