Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Pokání

Pokání

věrouka, liturgie, duchovní život

Pokání

  

1. Všeobecně odklon od hříchu lítostí nad hříchy, spojený s pevnou vůlí se opravdu polepšit a zadostiučinit za hříchy (tj. konat kající skutky) a žít v souladu s Božími přikázáními.

2. Pokání jako svátost je svátost Nového zákona, kterou se právoplatným rozhřešením kněze odpouštějí hříchy, spáchané po křtu, člověku, jenž jich litoval, vyznal se z nich a přislíbil zadostiučinění. Obsahuje pět částí:

  • zpytování svědomí,
  • lítost,
  • opravdové předsevzetí,
  • vyznání a
  • zadostiučinění (kající skutek či skutek pokání).

Svátost pokání byla ustanovena slovy, která řekl Pán Ježíš ke svým apoštolům: „Při­jměte Ducha svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu budou od­puštěny, a komu hříchy zadržíte, tomu budou zadrženy." (J 20,23)

Svátost pokání je pro každého, kdo po svatém křtu upadl do těžkého hříchu, nutná ke spáse, když ji ještě může přijmout. Tře­baže člověk vzbuzením dokonalé lítosti dosáhl ospravedlnění a odpuštění hříchu již před přijetím svátosti pokání, musí být vzbuzení dokonalé lítosti spojeno s vůlí se z dotyčného těžkého hříchu vy­zpovídat - leda, že by zde byla nepřekonatelná neznalost této povinnosti.

 

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Mírně upraveno a doplněno redakcí Revue Theofil.)

 

Karel Sahan, 22.8. 2009

Přečteno 272x

další křesťanské pojmy