Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Papež

Papež

církevní správa

Papež

(z lat. papa - "otec") 

  

- primas Kristovy Církve a řádný nástupce apoštola Petra na stolci římského biskupství, se kterým je toto prvenství spjato božským právem. apostol-petr-klice-men.jpgV Církvi není vyšší moci (samozřejmě kromě Boha), než je ta, kterou má papež, a to jak v řádu svěcení, tak v pravomoci. Moc svěcení papeže je sice v podstatě taková, jakou má každý biskup, ale moc římského biskupa není ani vymezena ani omezena, kdežto moc ostatních biskupů stojí v podřízenosti římskému biskupu. Pro vyjádření vztahu mezi římským biskupem (tj. papežem) a ostatními biskupy se používá vyjádření „první mezi rovnými". Moc pravomoci papeže je nejvyšší a plná nad celou Církví, a to v otázkách mravů, víry, kázně a řízení Církve. Nejvyšší znamená, že nad moc papeže není v Církvi moci vyšší (kromě moci Boží). Moc plná znamená, že každý akt v Církvi může provést sám, bez souhlasu ostatních biskupů a bez porady s nimi. Pravomoc papeže se z objektivního hlediska vztahuje na všechny otázky, týkající se víry, mravů, kázně a církevního řízení, z hlediska subjektivního na všechny duchovní osoby a věřící laiky. Papež je biskupem celé Církve v pravém slova smyslu, neboť na Církev nejen dohlíží, ale ve skutečnosti jako pastýř Církev vede a řídí. Pravomoc papeže je řádná, vyplývající přímo z úřadu, přímá a bezprostřední, převzatá přímo od Zakladatele Církve Ježíše Krista v nástupnické posloupnosti po sv. Petrovi, tedy nikoliv postupem času někým předaná nebo propůjčená či získaná. Nejvyšší a plná moc papeže ovšem neznamená absolutní moc, neboť ji omezují jednak božské přirozené a pozitivní zákony, povaha a předmět samotné moci, duch mírnosti a lásky z vůle Kristovy a jednak i pochopení okolností, požadavků doby, jednotlivých národů, států a získaných místních práv. V důsledku jurisdikčního primátu v Církvi je římský biskup nejvyšším zákonodárcem, nejvyšším soudcem, nejvyšším správcem, učitelem, knězem a obřadníkem. Božským výrokem bylo apoštolu Petru zaručeno neomylné řízení Církve v otázkách víry i mravů. Poněvadž papež je přímým nástupcem apoštola Petra, na němž byla založena trvalá viditelná Církev, proto se též Kristův příslib plně vztahuje i na něho.

 

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Redakčně mírně upraveno.)  

 

Související články:

Cyprián: Prvenství je dáno Petrovi  
Cyprián: O jednotě církve 

 

Jaroslav Michal, 24.10. 2009

Přečteno 211x

další křesťanské pojmy