Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Duchovní život jako naslouchání

Duchovní život jako naslouchání

Henri J. M. Nouwen, 9.7. 2014

"Důležité je být v každém okamžiku pozorný k hlasu Boží lásky," píše známý duchovní autor Henri J. M. Nouwen (+ 1996), který následně předkládá to, jak mu naslouchat.

 

modlitba-001-vyr-cb-men-zrn-sep.jpgDuchovní život je život prožívaný v duchu Ježíšově. Mluvil jsem o eucharistii jako o středu tohoto života. Ježíš je víc, mnohem víc než významná historická postava, která nás může i dnes inspirovat. V eucharistii nás osvobozuje od pocitů vynucování a nátlaku, spojuje naše utrpení se svým, vytváří s námi společenství sdílené zranitelnosti, nabízí nám lásku, která odpouští rovněž našim nepřátelům, a pomáhá nám, abychom v hlubině lidského srdce dokázali vidět Boha. Kde je eucharistie, tam je Ježíš a tam je církev skutečně tělem a my tam už nyní máme podíl na věčném životě.

Ty i já jsme povoláni být Ježíšovými učedníky. Rozdíly, které jsou mezi námi ve věku, okolnostech, výchově a zkušenostech, nejsou podstatné ve srovnání s povoláním, které máme společné. Důležité je být v každém okamžiku pozorný k hlasu Boží lásky, která nás vyzývá k poslušnosti, to jest k velkorysé odpovědi.

Jak můžeme naslouchat tomuto hlasu ve světě, který dělá všechno možné, aby nás rozptyloval a přitáhl naši pozornost k zdánlivě naléhavějším věcem? V tomto posledním dopisu jsem ti chtěl předložit tři způsoby naslouchání, které se v mém případě ukázaly jako nejplodnější.

 

Naslouchat církvi

Za prvé, naslouchej církvi. Vím, že to vůbec není populární rada pro dobu a zemi, kde je církev považována spíše za překážku na cestě k Ježíši nežli za cestu k němu. Přesto jsem hluboce přesvědčen, že největší duchovní nebezpečí naší doby je oddělovat Ježíše od církve. Církev je tělem Pána. Bez Ježíše by nemohla existovat církev a bez církve nemůžeme zůstat spojeni s Ježíšem. Nesetkal jsem se s nikým, kdo by se tím, že opustil církev, dostal blíže k Ježíši. Naslouchat církvi znamená naslouchat Bohu. Obzvláště se to vztahuje k účasti na církevním liturgickém životě. Advent, vánoce, postní doba, velikonoce, Nanebevstoupení Páně a svatodušní svátky: tato údobí a svátky nás učí poznávat Ježíše do hloubky a důvěrněji nás spojují s božským životem, který nám Ježíš v církvi nabízí.

Eucharistie je srdcem církevního života. V církvi slyšíš životodárné evangelium a přijímáš dary, které v tobě udržují život. Nejlepší zárukou, že nepřestaneš naslouchat církvi, je pravidelná účast na eucharistii.

 

Naslouchat slovu

Za druhé, naslouchej psanému slovu. Tím míním čtení Bible; čti knihy o Bibli, o duchovním životě a o životech „velkých" svatých.Vím, že hodně čteš, ale mnohé z toho, co čteš, tě odvádí od cesty, kterou ti ukazuje Ježíš. Střední škola i univerzita ti nabídnou ve směru „duchovní četby" pramálo. A proto je pro tebe velmi důležité, abys pravidelně četl knihy, které ti pomohou v duchovním životě. Mnoho lidí přivedla k Bohu právě duchovní literatura přečtená buď náhodně, nebo podle výběru. Sv. Augustin, sv. Ignác, Thomas Merton a mnoho jiných konvertovali díky knihám. Tato výzva však neznamená přečíst „duchovní" knihu jako zdroj zajímavých informací, ale spíše naslouchat textu jako hlasu, který oslovuje přímo tebe. Není snadné nechat text, aby „četl" tebe. Tvá žízeň po poznání a poučení tě vede k touze slovo vlastnit, místo abys nechal slovo, aby vlastnilo tebe. Nejvíce se naučíš pečlivým nasloucháním slovu, které hledá přístup do tvého srdce.

 

Naslouchat svému srdci

Konečně pak naslouchej svému srdci. V srdci s tebou hovoří Ježíš nejdůvěrněji. Modlit se je první způsob, jak naslouchat Ježíši přebývajícímu v nejzazší hlubině tvého srdce. Nekřičí. Nedere se k tobě násilím. Jeho hlas není podbízivý, podobá se spíše šepotu, je to hlas šlechetné lásky. Ať už se svým životem učiníš cokoli, pokračuj v naslouchání Ježíšovu hlasu ve svém srdci. Toto naslouchání musí být velmi aktivní a velmi pozorné, protože v našem nepokojném a hlučném světě může být Ježíšův hlas lásky snadno přehlušen. Potřebuješ být každý den po určitý čas sám, abys naslouchal Ježíši, byť by to bylo pouhých deset minut. Každý den deset minut pro Ježíše může vnést do tvého života radikální změnu.

Zjistíš, že není snadné být deset minut tichý. Vzápětí poznáš, že se tvé pozornosti domáhá mnoho jiných hlasů - hlasů, které jsou příliš hlučné a matoucí, hlasů, které nejsou od Boha. Ale vytrváš-li v každodenní modlitbě, potom pomalu, ale jistě uslyšíš jemný hlas lásky a budeš toužit naslouchat mu stále víc.

 

Tyto tři způsoby naslouchání tě povedou ke stále se prohlubujícímu duchovnímu životu. Pomohou ti, abys došel k opravdu důvěrnému poznání Ježíše, pomohou ti uvědomit si, jakým jedinečným způsobem tě volá, a dodají ti odvahu následovat jej dokonce i do míst, kam bys raději nikdy nevkročil. Žít s Ježíšem je velké dobrodružství. Je to dobrodružství lásky. Dovolíš-li Ježíši, aby vstoupil do tvého srdce, pak nelze nic předvídat, ale všechno se stává možným. Modlím se, aby ses odvážil života s Ježíšem. Žádá po tobě vše, ale na oplátku ti dává víc. Z celého srdce ti přeji hodně naděje, hodně odvahy a velkou důvěru.

 

[Úryvek z knihy Henri J. M. Nouwen: Dopisy Markovi, Praha 1996. Z anglického originálu Letters to Marc about Jesus, San Francisco 1988, přeložila Věra Borská. Mírně upraveno redakcí Revue Theofil, mezititulky jsou redakční.]

 

Od téhož autora:

Ježíšova konkrétní láska 

 

Související články:

VoH: Duchovní život - Čím je? Čeho se týká? Jak se projevuje?
Reginald Garrigou-Lagrange: Druhé obrácení 
Lukáš Drexler: Tři údobí duchovního života

 

[RSS]

Přečteno 215x

další články