Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Dopisy Markétě 24

Dopisy Markétě 24

bl. Alžběta od Trojice, 7.7. 2015

Další z dopisů rodné sestře Markétě od blahoslavené karmelitky Alžběty od Trojice (+ 1906). Alžběta píše: "Milovat je tak prosté, znamená to vydat se jakékoli Jeho vůli, jako On se vydal vůli Otce, znamená to zůstávat v Něm, neboť srdce, které miluje, už nežije v sobě, ale v tom, kdo je předmětem Jeho lásky."


Úvod k dopisům 

 

D 288

[24. června 1906]

J. M. + J. T.[1]

Z nebe mojí duše.

 

Má drahá hostie chvály,

protože jsem tě neviděla včera s maminkou, poprosila jsem „naši" moc hodnou Matku, abych ti mohla vyprávět o naší poslední slavnosti, jíž se účastnily i moje tři malé hostie.[2] Moje sestra od Dítěte Ježíše (další hostie chvály, která prohlásila, že má ráda Markétku stejně jako já) přinesla krásné květiny, které tvořily pozadí naší výzdoby; uprostřed byla naše milá skupinka a ujišťuju tě, že se na ni naše Matka dívala nejvíc ze všech dárků. Kalich, který je opravdu nádherný, obsahoval tři hostie, jež znázorňovaly jedna tebe a tvoje andílky, jedna ji a jedna mě. Marie Luisa také poslala stuhy, které jsme dávaly na štóly v šicí dílně, byly rozvěšené okolo. A tvoje drahá kniha s tvojí záložkou stála v popředí. Obě věci naši Matku potěšily, jsem ti velmi vděčná za tu knihu. Jak jsi rychle splnila moje přání! Zbytek stolu byl ozdoben obrázkem Svaté Trojice, medailkou a mými výšivkami, s velkou radostí udělanými pro mou Matku, kterou mám tak ráda. Byl tam i tvůj dopis s našimi duchovními kytičkami, který naší Matce, jež je i tvou matkou, udělal opravdu velikou radost. Pak jsme zazpívaly písničku složenou sestrou od Dítěte Ježíše a mnou, byly jsme tak rády, že můžeme v důvěrném tajemství projevovat lásku naší Matce, která nám předává tolik od Pána Boha!

Naše Matka prozradila touhu svého dítěte a napsala mamince, aby mu přinesla knihu s názvem Podivuhodný. A podivuhodná ta kniha vskutku je! Před chvílí jsem v ní narazila na tyto řádky, které ti posílám jako potravu pro duši: „Nejvíc svatý je ten, kdo nejvíc miluje, ten, kdo nejvíc hledí na Boha a nejlépe naplňuje to, co žádá Jeho pohled." Není to krása, moje malá chválo slávy? A obě stejně cítíme, že tohle po nás Mistr žádá... Ach, vidíš, mám tolik tužeb pro tvoji duši, nebo spíš jen tužbu jedinou, abys milovala, abys byla cele láskou, aby ses pohybovala jen v lásce, abys byla Lásce štěstím; aby On ve tvé duši vyhloubil propast, v níž bys byla stále pro Něj přítomná: „Tomu, kdo hledá a zakouší Boha ve všem, nikdo nemůže zabránit být samotářem i v davu, je nepřemožitelný věcmi, jež mění prostý pohled, a neporušitelný měnícími se obrazy, neboť kráčí nad nimi, vždyť míří k Bohu." Tak tohle jsem si právě pro tebe přečetla ve své krásné knize.

Moje malá chválo slávy, zpívejme společně svůj chvalozpěv na Lásku dnem i nocí; s Davidem volejme: „Chci vzbudit jitřenku!",[3] tedy „Miluji, ještě než se jitřenka objeví..." Milovat je tak prosté, znamená to vydat se jakékoli Jeho vůli, jako On se vydal vůli Otce, znamená to zůstávat v Něm, neboť srdce, které miluje, už nežije v sobě, ale v tom, kdo je předmětem Jeho lásky, znamená to trpět pro Něho, přijmout s radostí každou oběť a každé utrpení, jimiž můžeme potěšit Jeho srdce. Ať tě On sám vyučuje vědě lásky ve tvé vnitřní samotě. Já tě skrývám ve svojí samotě, že jsi tam úplně se mnou, „uvnitř", v mém nebi. Odtamtud ti píšu a prosím svoji Trojici, aby žehnala mým třem drahým chválám slávy.

 

M. A. od Trojice, chvála Jeho slávy.


[Z francouzského originálu přeložila Alžběta Dřímalová.]   

 

Více o bl. Alžbětě od Trojice 

 

Související články:

Raoul Plus: Jsme nebem  
Alžběta od Trojice - životopis 
Alžběta od Trojice: Můj Bože, Trojice 
Lukáš Drexler: Alžběta od Trojice - recenze  

 

  Poznámky:

[1] Značka J. M. + J. T. znamená Josef, Maria, Ukřižovaný, Jan od Kříže a Terezie od Ježíše, hlavní patroni karmelitánského řádu.

[2] Alžběta používá slovo hostie zároveň ve významu doslovném (oplatek proměněný v Eucharistii) i přeneseném (člověk odevzdávající se Bohu a nechávající se jím proměnit).

[3] Ž 57,9.

[RSS]

Přečteno 253x

další články