Nacházíte se na: Theofil > Religionistika > Panna Maria v Koránu

Panna Maria v Koránu

Ignác Veselý, 23.5. 2011

Mezi biblickými osobami, které vystupují v Koránu, zaujímá čestné místo Panna Maria, arabsky zvaná Mariamu, jejímž jménem je nadepsána celá jedna súra a kromě toho je zmínka o ní ještě v dalších súrách. Korán mluví o Marii s úctou a mimo jiné ji dává za vzor věřícím.

  

Mezi biblickými osobami, které vystupují v Koránu, zaujímá čestné místo Panna Maria, arabsky zvaná Mariamu. Je jí věnována a jejím jménem nadepsána celá jedna súra (XIX); kromě toho je zmínka o ní na jiných místech, v súře III., IV., V., XXI. a LXVI.

Otec Panny Marie je v Koránu nazýván Amrán nebo Imrán, ale totéž jméno tam má také otec Mojžíšův, v Písmu svatém zvaný עמרם (Ex 6,18); z totožnosti jmen a potom také proto, že jako bratr Panny Marie je v Koránu uváděn Áron (Harūn, XXI,27), je možné usuzovat, že Maria, matka Ježíšova, a Maria, sestra Áronova a Mojžíšova (מרים, Ex 15,20), je tam pokládána za jednu a tutéž osobu. Tento hrubý anachronismus usilovali již muslimští vykladači Koránu odstranit anebo vysvětlit tvrdíce také to, že Panna Maria byla sestrou Mojžíšovou a zázračně byla zachována do té doby, než se stala matkou Kristovou. Ale křesťanští znalci Koránu jejich důvod nechtějí uznat, jako např. Adriaan Reelant (De religione Mohammedica, 1717) nebo Ludovico Marracci (Alcorani textus universus, Padua 1698, s. 435): „Quemadmodum supra Mahumetus vocavit Mariam Deiparam, filiam Amram: ita vocat eam hic sororem Aaron. Confundit scilicet hanc cum Maria illa, quae vere fuit filia Amran et soror Aaron. Hunc tamen errorem tam erassum Mahumetani agnoscentes excusare conantur, ut vidimis in notis, sed frustra et rationibus prorsus frivolis ac ridiculis." („Jak Mohamed nazval Bohorodičku Marii dcerou Amramovou, tak ji nazývá sestrou Áronovou. Spojuje ji totiž s tou Marií, která byla skutečně dcerou Amranovou a sestrou Áronovou. Tento tak hrubý omyl mohamedáni znají a snaží se ho ospravedlnit, jak jsme viděli v poznámkách, ale marně a vysvětleními veskrze nicotnými a směšnými.") Avšak George Sale (The Koran, London 1857) nechce připustit, že by Mohamed byl tak neznalý dějin: „But though Mohammed may be supposed to have been ignorant enough in ancient history and chronology, to have committed so gross a blunder; yet I do not see how it can be made out from the words of the Koran" („Ale ač je možné o Mohamedovi předpokládat, že by tak málo věděl o antické historii a chronologii, aby se dopustil tak hrubého lapsu, přeci nevidím, jak je to možné vyvodit ze slov Koránu", s. 39).

Je pozoruhodné, že Mohamed znal učení o neposkvrněném početí Panny Marie, alespoň muslimští autoři vykládají v tom smyslu slova, která pronesla matka při jejím narození: „A když ji porodila, řekla: Hle, můj Pane, porodila jsem dívku - a Bůh nejlépe věděl, co porodila - a není chlapec jako dívka (ke službě v chrámu). panna-maria-a-jezis-v-koranu-2.jpgDala jsem jí jméno Maria a odporoučím ji i její potomstvo do tvé ochrany před kamenovaným ďáblem" (súra III,36). A právě tato slova, jimiž matka poroučela Pannu Marii v ochranu před kamenovaným ďáblem (přívlastek „kamenovaný" naráží na pověst, že Abraham od sebe ďábla odháněl kamením, když jej tento sváděl, aby neobětoval svého syna), naznačují, že Panna Maria se narodila bez hříchu, s nímž se - dle muslimské tradice - kromě ní a jejího syna narodí každý člověk. Při narození se prý ďábel dotkne každého člověka a proto hned pláče; jen při narození Panny Marie a jejího syna Bůh položil závoj mezi ně a ďábla, takže se jich nemohl dotknout. Marracci (s. 112) uvádí v doslovném překladu výklad těchto slov, jak je podává Dželál: „Et in historiis habetur nullum nasci, nisi tangat eum Satanas, quando nacitur; et ideo erumpit in vagitus; praeter Mariam et filium eius" („A v dějinách se nikdo nenarodil, aniž by se ho při narození dotknul satan; a hned se pustí v pláč; kromě Marie a jejího syna."), anebo jiný výklad: „Omnis natus ex Adam confoditur in latere tactu Satanae, quando nascitur, excepto Jesu et Matre eius, nam posuit Deus inter eos et Satanam velamen... Praeterea narratum est nobis, quod neuter commiserit ullum peccatum, sicut committunt caeteri filii Adam." („Každý narozený z Adama je z boku zasažen satanem, kromě Ježíše a jeho matky, neboť Bůh mezi ně a satana položil roušku... Nadto nám bylo vyprávěno, že ani jeden z nich se nedopustil žádného hříchu, jak se jich dopouštějí ostatní synové Adamovi.") A protože zmíněné místo v tomto smyslu vykládají samotní muslimové, Sale tvrdí, že je v něm naznačeno neposkvrněné početí: „It is not improbable that the pretended immaculate conception of the Virgin Mary is intimated in this passage." („Není nepravděpodobné, že je v této pasáži naznačeno údajné neposkvrněné početí Panny Marie.")

Když pak Panna Maria povyrostla, dovedli ji do chrámu a dali na vychování Zacharijášovi. Avšak každý z kněží by si ji sám rád vzal na starost, a protože se nemohli dohodnout, rozhodli losem (súra III,44). Odešli k řece Jordánu a vhodili do něho pruty, na nichž byla napsána rozličná místa Písma. Pruty všech se potopily, jen Zacharijášův ne, a proto Maria byla svěřena jemu. O tom, jak si ji Bůh oblíbil, svědčí i to, že ji sám živil. Kdykoli Zacharijáš přišel do její světnice, nalezl u ní pokrm (v zimě letní ovoce a v létě zimní), takže se jí v údivu otázal: „Marie, odkud máš tohle?" Odpověděla: „To je od Boha, neboť Bůh, komu chce, dává pokrm a nepočítá ho" (súra III,37).

Povýšenou nad všemi ostatními ženami ji Bůh prohlásil ústy andělů: „Marie, Bůh tě zajisté vyvolil, učinil tě čistou a vyvolil tě před ženami (celého) světa" (súra III,42); byli to andělé, kteří jí zvěstovali Ježíšovo narození: „Marie, Bůh ti oznamuje jistě radostnou zprávu o Slovu, které z něho vychází; jeho jméno bude Mesiáš, syn Mariin; ve vážnosti bude na tomto světě a bude náležet k těm, kteří jsou postaveni blízko (Boha)" (súra III,45). A když se s údivem tázala: „Můj Pane, jak mohu mít syna, když se mne člověk nedotkl?" Odpověděl (anděl): „Tak Bůh stvoří, co chce; jestliže něco ustanoví, řekne: ‚Staň se!‘ a stane se." Podobný rozhovor mezi Pannou Marií a archandělem Gabrielem se popisuje v súře XIX,19-51.

Zaslíbeného syna počala tím, že Gabriel, který se jí zjevil jako dokonalý muž, na ni dechl, jak vykládá Dželál 42. verš  III. súry v překladu Marracciho: „Insuflavit Gabriel in aperturam tunicae eius ad collum et illa sensit in utero suo foetum formari." („Gabriel dýchl do krčního otvoru její tuniky a ona pocítila, že se v jejím těle formuje plod.") Potom odešla na vzdálené místo, a když na ni u palmového stromu přišly porodní bolesti, přála si zemřít. Ale tu uslyšela hlas, který ji těšil a vybídl, aby k sobě setřásla datle. A aby nebyla trápena žízní, u nohou ji ze země vyrazil pramen. Když se vrátila, byla přivítána výčitkami, že se jako nevdaná vrací s dítětem, a domácí lidé poukazovali na to, jací pořádní lidé byli její rodiče. Místo odpovědi ukázala na svého syna, který z jejího náručí promluvil: „Hle, já jsem služebník Boží. Bůh mi dal knihu (Evangelia) a učinil mě prorokem" (súra XIX,22-30). A to, že takovými výčitkami ubližovali Panně Marii, bylo jednou z příčin, proč jim Bůh zlořečil, jak o tom svědčí verš 155. súry IV.: „(Zlořečili jsme jim,) protože nevěřili (v Ježíše) a Marii velice utrhali na cti."

O jiných událostech ze života Panny Marie se Korán nezmiňuje, mluví však o ní s úctou ještě na konci súry LXVI., kde se praví, že Bůh dává věřícím za vzor dvě ženy: faraonovu, která prý uvěřila v Mojžíše, a za to ji její muž umučil, a Marii, která zachovala svoji čistotu, uvěřila v slova a knihy svého Pána a byla poslušná.

 

(Převzato z Časopisu katolického duchovenstva, č. 5+6, 1921 a upraveno redakcí Revue Theofil. Překlad latinských a anglických citátů Dominik Opatrný, ThD.)

 

Související články:

Theotokos
Nestorianismus
Lukáš Drexler: Panna Maria - Matka Boží 
Jacek Salij: Mariánská dogmata a Písmo svaté
Epifanius ze Salaminy: Chvalozpěv o Panně Marii, Bohorodičce
Wincenty Granat: Neposkvrněné početí Panny Marie 
Reginald Dacík: Svatý Bernard, Pěvec Matky Boží
Emilián Soukup: Maria - Matka božské milosti 
Emilián Soukup: Maria prvních křesťanů 
Emilián Soukup: Bohorodička 

 

[RSS]

Přečteno 263x

další články