Nacházíte se na: Theofil > Bible > Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 8 - Sémantická analýza

Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 8 - Sémantická analýza

Dominik Opatrný, 9.7. 2015

"Kniha Zjevení svatého Jana patří ke skvostům Nového zákona. A to nejen pro svůj obsah a barvité líčení obrazů, ale i pro zvláštní teologické zpracování Starého zákona, které v sobě obsahuje," píše ve své exegezi perikopy o Novém Jeruzalému, která je postupně zveřejňována v Revue Theofil, katolický teolog Dominik Opatrný, Th.D.

 

Sémantická analýza

Sémantickou analýzou se pokusíme zjistit, co chce text říci a co se míní určitými výrazy a větami, které se v textu objevují.

Nejprve se budeme zabývat textovou sémantickou analýzou a potom sémantikou slov a slovních polí. Mohla by sem sice být zařazena i analýza motivů, ale pro její rozsah a hlavně přístup, který rozebírá jiné spisy, jí věnujeme zvláštní kapitolu.

 

1.1. Textová sémantika

Čtenář neznámého textu se snaží v množství slov najít síť (od toho textus), klasifikovat jednotlivé elementy textu a najít vztahy mezi nimi.[1] Textová sémantika by nám měla pomoci objektivizovat tento proces při čtení zkoumané textové jednotky.

 obr0801.jpg
Prvním krokem této metody je vytvoření sémantických linií, tedy přiřazení ke každému plnovýznamovému slovu (nebo alespoň k těm nejdůležitějším) dalších slov, která s ním souvisí. Hlavní skupiny, které tak vzniknou z našeho textu, jsou slova související se světlem, architektonické výrazy a slova související s přírodou. Dále zde máme slovesa pohybu:  [text - viz obrázek 1] (nést, odnést, vejít, vycházet, přijít, sestupovat, chodit) a komunikace:  [text - viz obrázek 2] (ukázat, mluvit, vidět, psát, nadepsat, říci).
obr0802.jpg
 

K významové linii „světlo" patří slova: nebe, sláva, záře, drahý kámen (a různé druhy), křišťál, zlato, slunce, měsíc, svítilna, den, noc, zářící.

K významové linii „město" patří: Jeruzalém, zdi, brány, základy, šířka, délka, výška, náměstí.

K významové linii „příroda" patří: řeka, voda, stromoví, plody, listí.

Další důležitá slova: nevěsta, chrám, trůn.

Důležité jsou také osoby: (Jan), anděl, Bůh, Beránek, králové, národy.

V druhém kroku se pokusíme určit opozice, které vytvářejí v textu dynamiku. Ve vyprávěních bývá napětí ve výchozí situaci, které vede ke kolizi a k novému uspořádání v situaci konečné. Protože se v textu pojednává o naplnění spásy (německy Heilsvollendung), najdeme v něm jen minimum změn (děje). Text namísto toho získává dynamiku z opozic k jiným částem Apokalypsy, ale i z kontrastů uvnitř perikopy.

Celkově v textu nalezneme tyto opozice:

noc  
den
nevejít
vejít
nesvaté, bezbožník, lhář zapsaní v knize života
chrám Nový Jeruzalém
chrám 
Beránek
prokletí, noc  
Nový Jeruzalém
noc
záře Nového Jeruzaléma
slunce a měsíc Boží sláva
prokletí
uzdravení národů

Z nich je dvojice vejít - nevejít kontradiktorní, ostatní jsou kontrární. Nejvýraznější je ale opozice chrám - beránek. Ta navíc interpretuje celý text jako nové založení kultu a proto můžeme v. 21,22 označit jako nejdůležitější verš.

Kromě těchto opozic najdeme další, pokud zkoumaný text porovnáme se 17. kapitolou, která s ním těsně souvisí. Popisy Babylonu/Říma v 17. kapitole a Nového Jeruzaléma v 21. kapitole jsou kontrastní. R. Bauckham vypočítává jedenáct nejdůležitějších opozic:[2]

1.      Ctnostná nevěsta, žena Beránkova (21,2.9)

v. nevěstka, se kterou smilní národy země (17,2)

2.      Její zář je Boží sláva (21,11-21)

v. záře Babylonu z vydrancování jeho impéria (17,4; 18,2-13.16)

3.      Národy chodí v jejím světle, které je Boží slávou (21,24)

v. babylonské ničení a .. národů (17,2; 18,3.23; 19,2)

4.      Králové země přinesou do ní svou slávu (tj. svou úctu a podřízenost Bohu: 21,24)

v. Babylon vládne nad králi země (17,18)

5.      Donesou do ní slávu národů (tj. oslavu Boha 21,26)

v. babylonské .. bohatství získané z celého světa

6.      Nečistota, ohavnost, lež jsou vyloučeny (21,27)

v. babylonské ohavnosti, nečistoty, smilstvo (17,4.5; 18,23)

7.      Voda života a strom života k uzdravení národů (21,6; 22,1-2)

v. babylonské víno, které opíjí národy (14,8; 17,2; 18,3)

8.      Život a uzdravení (22,1-2)

v. krev zavražděných (17,6; 18,24)

9.      Boží lid je povolán, aby vstoupil do Nového Jeruzaléma (22,14)

v. Boží lid je povolán, aby vyšel z Babylonu (18,4)

V souhrnu, v textu nalezneme tři základní sémantické linie: světlo, město a příroda. Důležitá jsou také slovesa pohybu a komunikace. Text získává svou vnitřní dynamiku z opozic, z nichž nejdůležitější je chrám - beránek. Proto je i verš 21,22 ústředním veršem celé perikopy.

 

1.2. Sémantika slov a slovních polí

Slova použitá v úryvku jsou většinou jasná a sémanticky bezproblémová. Pro úplnost se ale zastavíme u pojmu „apoštol" a slovního pole slova „lež".

Sémantickou analýzu slova „apoštol" nabízí W. Egger ve své metodologii,[3] ovšem nehodnotí použití v knize Zjevení. To zachycuje následující tabulka, ve které je ještě pro srovnání přidáno použití v 1 Kor 12,28.

 

Místo

Sém. známka

1Kor 12,28

Zj 2,2

Zj 18,20

Zj 21,14

Poslaný

+

+

+

+

Poslaný od Krista

+

+

+

+

Poslaný od společenství

-

-

-

-

Společenství s pozemským Ježíšem

-

-

-

+

Setkání se Vzkříšeným

-

-

-

+

Identické s kruhem dvanácti

-

-

-

+

Jedna ze služeb v obci

+

+

+

-

 

Ve Zj se slovo apoštol vyskytuje třikrát. Krom Zj 21,14, kde je skupina apoštolů ztotožněna s kruhem dvanácti a je fundamentální pro církev, najdeme ho ještě na dvou místech. Je to jednak Zj 2,2, kde je zcela zřejmé rozšíření významu nad rámec dvanácti. Navíc je patrný důraz na autoritu a moc, protože kvůli ní patrně falešní apoštolové toužili to tomto titulu. Důležitou komponentou je tu tedy i pravost (nebo lépe poslání od Krista).

Další výskyt ve v. 18,20 se také nekryje s kruhem dvanácti a svým postavením vedle proroků je blízký Pavlovu chápání v 1 Kor 12,28, kde Pavel popisuje služby v církvích.[4]

Slovo „lež" se ve Zjevení vyskytuje celkem třikrát. Označuje skutek, který vylučuje pachatele ze spásy (Zj 21,27; 22,15). Naopak členové Beránkova vojska vykoupených se lži nikdy nedopustili (Zj 14,5). Lháři jsou tedy zařazeni do skupiny těch, jejichž jednání je neslučitelné se spásou. Do stejné skupiny s nimi patří i dvě další kategorie ze Zj 21,27, vše nesvaté a ti, kdo konají ohavnost. Krom nich jsou to pachatelé uvedení v 22,15 (nečistí,[5] zaklínači, smilníci, vrahové, modláři). Krom těchto seznamů ze Zjevení nalezneme v bibli ještě další seznamy těch, kteří „nezdědí Boží království". V seznamu v 1 Kor 6,9 to jsou nespravedliví, smilníci, modláři, cizoložníci, nemravní a zvrácení.

V jiných textech (Jan 8,44, Řím 1,25, 2 Sol 2,9, 1 Jan 2,21.27) se „lež" vyskytuje jako odmítnutí Boží pravdy, jako vzdor proti Bohu. Především v Janovských spisech je tento vzdor označován také jako „tma" (Jan 1,5; 3,19; 1 Jan 1,5)

 

1.3. Závěr

Sémantika nám pomáhá najít, o čem text pojednává a jaký je význam jednotlivých slov. V textové sémantice jsme nastínili tři hlavní sémantické linie textu: světlo, město a příroda, ke kterým se vztahuje většina použitých slov. Pro vlastní dynamiku textu nejsou tak důležité změny, jako opozice mezi jednotlivými elementy.

Detailní sémantický rozbor všech použitých slov by daleko překračoval hranice této práce. Omezili jsme se proto jen na dva zajímavé příklady. Prvním je zvláštní použití výrazu „apoštol" v knize Zjevení, které kolísá mezi ztotožněním s kruhem dvanácti (21,14) a, podobně jako u Pavla, mezi jednou ze služeb v církevní obci (2,2; 18,20). Druhým příkladem bylo nalezení sémantického pole slova „lež" v kontextu Nového zákona. Kdo se dopouští lži, je uváděn s jinými hříšníky v katalozích neřestí. Krom toho je „lež" společně se slovem „tma" obrazem pro vzdor proti Bohu.



Pokračování:

Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 1 - Úvod

Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 2 - Vymezení textové jednotky
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 3 - Textová kritika
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 4 - Překlad
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 5 - Kontext
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 6 - Struktura a obsah perikopy
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 7 - Jazykově-syntaktická analýza
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 8 - Sémantická analýza
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 9 - Analýza motivů
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 10 - Pragmatická analýza
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 11 - Kritika literárních druhů
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 12 - Závěr



[Dominik Opatrný: Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově. Diplomová práce obhájená r. 2005 na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Mírně upraveno redakcí Revue Theofil.]

 

Od téhož autora:

Rukopisy od Mrtvého moře konečně česky
Bible v počítači - návod k použití
Obraz ženy v knize Přísloví
Programy pro práci s biblí
Velbloud uchem jehly 

 

Související články: 

Július Pavelčík: Zjevení Janovo  

 

 

Poznámky:

[1] Srov. W. Egger, Methodenlehre, s. 96.

[2] R. Bauckham, The Theology of the Book of Revelatin : New Testament Theology, Cambridge: Cambridge University Press, 1993, s. 131-132.

[3] Srov. W. Egger, Methodenlehre, s. 116.

[4] Srov. L. Tichý, „„Pojem „apoštol" v Novém zákoně" in Studia Theologica 8 (2002), s. 9.

[5] Tak překládá ČEP, v řeč. psi.

[RSS]

Přečteno 236x

další články