Nacházíte se na: Theofil > Recenze, novinky > Zjevení Janovo

Zjevení Janovo

Július Pavelčík, 10.1. 2013

KNIHA - Jiří Mrázek: Zjevení Janovo, Český ekumenický komentář k Novému zákonu 21, Centrum biblických studií - Česká biblická společnost, Praha 2009, 262 s., ISBN 978-80-85810-99-8.

 

Komentář ke Zjevení Janovu od Jiřího Mrázka je v pořadí třetím vydaným svazkem Českého ekumenického komentáře k Novému zákonu (ČEKNZ).[1] V době, kdy je snad až jaksi vizuálně „přeapokalyptizováno" ve smyslu katastrofickém, zvlášť ve filmové a seriálové produkci americké (ale nejen její) provenience, zaujme každého seriózního zájemce o apokalyptiku odborný komentář k novozákonní Apokalypse. mrazek-zjeveni-janovo-men.jpgOd něho totiž očekává věcný, korektní a kompetentní pohled na knihu, která stojí v základu mnoha různých apokalyptických interpretací konkrétních dějinných událostí nebo o kterou se opírají mnohé apokalyptické vize budoucnosti. Mrázkův komentář toto očekávání nezklame.

Editoři ČEKNZ formulují v Předmluvě tři hlediska, která by měl splňovat každý svazek: 1. vycházet z kritické exegeze; 2. být obecně srozumitelný; 3. být orientován ekumenicky. Mrázkův komentář zdařile odpovídá všem těmto aspektům. Z formulování problémů a jejich (možných) řešení, z množství a charakteru použité literatury, z široké a zároveň hluboké orientace v literárních a teologických, ale také historických otázkách vidíme, že a jak se Mrázek kriticky[2] konfrontuje se současným apokalyptickým bádáním. Obecná srozumitelnost a ekumenický rozměr jsou bezesporu výraznými a kladnými charakteristickými rysy Mrázkova stylu obecně.[3]

Tomu, že se jedná o „popularizační", obecně přístupný typ komentáře, odpovídá také to, že čtenáře zbytečně nezatěžuje podrobným poznámkovým aparátem, takovými odkazy, které bychom ve striktně vědeckém komentáři očekávali a také vyžadovali. Na druhou stranu bychom však v některých případech očekávali alespoň nějaký odkazový materiál. Např. autor neuvádí, odkud přebírá historické informace o sedmi městech (Zj 2-3); podobně je tomu na s. 54 u verše 1a, kde mluví o „vykopávkách" a „nápisech" - některý čtenář by mohl mít zájem seznámit se s nimi podrobněji, a proto by se mu konkrétní odkaz hodil. V seznamu literatury taktéž nenajdeme kritické edice antických židovských (Josephus Flavius, Filón Alexandrijský atd.) nebo křesťanských (Eusebius Cesarejský, Irenej atd.) autorů, z nichž autor v komentáři cituje nebo na ně odkazuje.

Autor při výkladu vychází z Českého ekumenického překladu Nového zákona. Pracuje s ním však kriticky, a to jak v negativním smyslu,[4] tak v pozitivním.[5]

 

K Janovu Zjevení se dá přistupovat různě. Jeho ne zcela jednoznačný obrazový a symbolický materiál totiž připouští různé výklady a konotace. Nejednoznačnost výkladů vidíme především v souvislosti s uváděnými možnostmi při identifikování různých postav Zjevení („sto čtyřiačtyřicet tisíc označených" /Zj 7,4/; „žena oděná sluncem" /Zj 12,1/ atd.) anebo symbolů (např. číslo 666 ve Zj 13,18 apod.). Mrázkův přístup, který na Apokalypsu zásadním způsobem nahlíží skrze optiku snové logiky,[6] zůstává ve všech částech v přijatelných hranicích, pokud si to můžeme dovolit takto formulovat; jeho výklad je teologicky ucelený a myšlenkově konzistentní. Ukazuje, jak jsou všechny oblasti a aspekty lidstva a světa - antropologický, dějinný, ekologický, politický a kosmický - zahrnuty do apokalyptického zjevení. V něm je podstatná a zásadní ta skutečnost, že se na všechno dívá z Boží perspektivy, a k tomuto pohledu vede čtenáře. Tomuto pohledu napomáhá také Mrázkův výklad, který je věcný, umírněný a podávaný bez zbytečné „apokalyptické" exaltovanosti, nebo až strašidelnosti. „Apokalypsa končí požehnáním. Odpovídá to skutečné intenci celé knihy - ale neodpovídá to rozšířeným představám o apokalypse jako pesimistické snůšce pohrom, kterými straší malé i velké" (s. 248). Mrázek zdůrazňuje především teologický, nebo spíše teologicko-dějinný charakter Zjevení,[7] které se tak nakonec v jeho podání stává apokalypsou bez apokalypticismu. „Apokalypsa je dobrá zpráva do špatné doby" (s. 12).

 

Od téhož autora: 

Bible
Kniha Zjevení
Zjevení Janovo
O marnotratném otci
Apoštol Pavel a Písmo
Bible a moderní kritika
Evangelium podle Jana 
Číst Bibli zase jako Bibli 
Úvod do Nového zákona
Desatero božích přikázání
Evangelium podle Matouše 
K bohatým v Jakubovom liste 
Benedikt XVI.: Verbum Domini
Vnitřní konflikt člověka z pohledu apoštola Pavla  

 

Poznámky: 


[1] Předtím byly vydány: Pokorný, P., List Efezským, Český ekumenický komentář k Novému zákonu 10, Centrum biblických studií - Česká biblická společnost, Praha 2005; Ryšková, M., První list Tesalonickým, Český ekumenický komentář k Novému zákonu 13, Centrum biblických studií - Česká biblická společnost, Praha 2007.

[2] Dokáže jít explicitně proti proudu: „Tuto paralelu uvádějí všechny komentáře; za zcela přesvědčivou ji však nepovažuji (...)" (s. 60).

[3] Srov. také jeho komentář k Matoušovu evangeliu: Mrázek, J., Evangelium podle Matouše, Český ekumenický komentář k Novému zákonu 1, Centrum biblických studií - Česká biblická společnost, Praha 2011.

[4] Např. s. 54 ad v. 1c-2; s. 67 ad v. 6a; s. 90 ad v. 3; s. 94 ad v. 10; s. 113, odst. 2 atd.

[5] Např. s. 31, pozn. 14; s. 76 ad v. 6 atd.

[6] K její charakteristice srov. s. 10-12.

[7] „Apokalypsa vkládá naději do svého pohledu na dějiny, které jako celek mají smysl, odněkud někam směřují a nevymkly se Stvořiteli z ruky (...)" (s. 12).

 

[RSS]

Přečteno 174x

další články