Nacházíte se na: Theofil > Recenze, novinky > Izajáš. Svědectví o vítězící důvěře

Izajáš. Svědectví o vítězící důvěře

Július Pavelčík, 10.2. 2015

KNIHA - Gabriela Ivana Vlková: Izajáš. Svědectví o vítězící důvěře. Edice Rozhovory nad Biblí. Vyšehrad/Kalich, Praha 2014, 296 s., ISBN: 978-80-7429-334-4 (Vyšehrad), 978-80-7017-201-8 (Kalich).

 

V edici Rozhovory nad Biblí pokračují nakladatelství Vyšehrad a Kalich dalším svazkem,[1] tentokrát rozhovorem nad starozákonní knihou proroka Izajáše s bývalou děkankou Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci Gabrielou Ivanou Vlkovou. Vlková jako odbornice na Izajáše je už zainteresovanému českému čtenáři známá především svou monografií o vlkova-izajas-men.jpgHospodinově služebníkovi.[2] Její odborná erudice je nesporná a je také zárukou skutečně kompetentního výkladu tohoto prorockého spisu. Je však třeba říct, že charakter knihy, totiž forma dialogu, ukazuje na to, že kniha je určena širokému čtenářskému publiku a ne (primárně nebo výhradně) úzkému okruhu specialistů. Přístupnost této zvolené formy je navíc podpořena autorčinou schopností formulovat své odpovědi jasně a srozumitelně. Můžeme konstatovat, že kniha se čte od začátku do konce velmi dobře a plynule, a už na tomto místě ji můžeme vřele doporučit každému, kdo se zajímá o proroka Izajáše.

Izajášův spis je komentován chronologicky, tj. výklad je veden postupně od jeho první kapitoly; 66 kapitol spisu, jejichž text ve znění Českého ekumenického překladu je také všude vypsán, je ve výkladu rozděleno do 46 tematických celků, charakterizovaných názvem kapitoly, které tvoří osnovu publikace. Je pochopitelné, že zájem o dílčí problémy Izajášova spisu při jeho rozsahu je nutně selektivní. Jeho základní charakteristické, především teologické linie a aspekty jsou však dobře rozlišitelné.

Knihu proroka Izajáše je třeba vnímat v širším historickém dějinném kontextu a také v kontextu fenoménu starozákonního proroctví. Co se týče prvního, autorka velmi zasvěceně objasňuje izajášovské prorocké texty na pozadí historických událostí a politické a náboženské situace jak starověkého Izraele (v období cca 8.-6. st. př. Kr.), tak také širšího okolního (blízkovýchodního) světa. Dějiny Izraele jako vyvoleného národa, zvláštního lidu Božího, nejsou vytrženy ze světových dějin, právě naopak, zásadním způsobem s nimi souvisí, a to snad především proto, že je v nich jeho existence - a to jak historická, tak také náboženská - neustále ohrožována. Avšak právě proto, že Izrael je ve zvláštním vztahu k Hospodinovi, není a nemůže být zbaven konfrontace ryze lidského pohledu na události a pohledu Božího, jehož zprostředkovatelem jsou právě proroci. „Starozákonní proroci učili posuzovat vše z Boží perspektivy. Díky ní pak v jakékoli hrozbě či strachu vnímali i přítomnost Hospodina, který - pakliže se k němu byli ochotni přimknout - jim mohl i v té nejtíživější situaci poskytnout nějakou záchranu. Podmínkou takového vidění světa je však víra" (s. 59). Prorok Izajáš promlouvá především do aktuální konkrétní situace izraelského národa. „Izraelský prorok není věštec, který by předával zašifrované zprávy, plně srozumitelné teprve v nějaké budoucí době. Jako Hospodinův nástroj je vyslán ke svým současníkům, aby je přiměl splnit Boží vůli, zvlášť když se jí vzpírají" (s. 85).

Právě v situaci, v níž je nebo může být ohrožena víra vyvoleného národa ať už zvnějšku (v babylonském exilu ohrožení důvěry v Hospodina, který, jak se zdá, není mocnější než pohanští bohové), nebo zevnitř (národ nebere vážně svou víru v Hospodina a opakovaně se utíká k jiným božstvům nebo se ve svém životě neřídí Hospodinovou vůlí, vyjádřenou ve slovech Zákona nebo Proroků), apeluje na něj Izajáš s tím, že se vyplatí brát Hospodina vážně, důvěřovat Mu a spoléhat se na Něj. „Jedná se o vyjádření naděje, že ačkoli jej Hospodin potrestal, opět se jej ujme a zastane. Proto má i on počítat se svým Bohem. Prorockým textům vlastně nejde o nic jiného, než aby povzbudily své čtenáře a posluchače k doufání v Hospodina, navzdory všemu" (s. 98).

Vlková vede čtenáře k hlubšímu zamyšlení se nad poselstvím proroka Izajáše také tím, že na některých místech uvádí vzhledem k Českému ekumenickému překladu jiné možné překladové varianty, což je velmi vhodnou a vítanou příležitostí promýšlet jeho poselství z jiného uhlu, a i proto teologicky hlubším způsobem. Na všech relevantních místech autorka neopomíná poukázat na význam knihy proroka Izajáše pro Nový zákon a na teologickou aktualizaci jeho poselství v něm. Nedílnou součástí je také aktualizování Izajášova poselství do současnosti.

Základní myšlenkou celého spisu, k níž nás autorka svým výkladem vede, je důvěra v Hospodina - který je věrný svému lidu a svým přislíbením (jemu) a neopouští svůj lid v žádné kritické situaci, ale (svým jednáním vůči němu) vychovává ho - na což ukazuje také samotný, velmi výstižný název knihy. Hospodin jako opora svého lidu je v Izajášovi představen jako Bůh, který jediný je hodný důvěry v každé situaci ze strany izraelského lidu, ale i „Božího služebníka" a také každého věřícího. Je to Bůh Jediný - žádní jiní bohové nejsou; Bůh Vykupitel/Vysvoboditel - vyvedení z babylonského zajetí je představeno jako nový exodus; Bůh suverénní Pán nad dějinami (světa i izraelského národa) a nad národy, který plní, co předpoví. Velmi jasně zde vidíme jeden z vrcholných projevů židovského monoteismu ve Starém zákoně.

Shrnutí Izajášova poselství výstižně formuluje sama autorka: „Autorovi textu velmi záleží na tom, aby svým čtenářům či posluchačům vštípil hluboko do mysli potřebu důvěřovat v Hospodina za všech okolností. Vše, co těžce doléhá, je varování. Kdo ovšem ve své víře obstojí, toho se Hospodin nakonec zastane a přes období soužení ho bezpečně přenese. Všichni, kdo Hospodina opustili a přestali v něho doufat, na to naopak doplatí, stejně jako Boží nepřátelé. Toto základní paradigma chce prorok dostat do nitra člověka" (s. 103).

 

Od téhož autora:

Bible
Apoštol Pavel a Písmo
Bible a moderní kritika
Benedikt XVI.: Verbum Domini
Číst Bibli zase jako Bibli
Desatero božích přikázání
 
Evangelium podle Jana 
Evangelium podle Matouše
K bohatým v Jakubovom liste 
Kniha Zjevení
Obtížné oddíly Předních proroků
O marnotratném otci
Nové teologie Starého zákona a dějiny
Úvod do Nového zákona
Vnitřní konflikt člověka z pohledu apoštola Pavla
Zjevení Janovo

 

Poznámky:


[1] Přehled ostatních vydaných svazků je k nalezení např. na http://www.ivysehrad.cz/kniha/izajas/ [24.1.2014].

[2] Vlková, G. I.: Hospodinův služebník a nová smlouva. Výklad „písní o služebníkovi" z knihy Izaiáš a jejich poselství o smlouvě, VUP, Olomouc 2009, 264 s., ISBN  978-80-244-2472-9. Nelze v této souvislosti opomenout také její italsky psanou monografii Cambiare la luce in tenebre e le tenebre in luce. Uno studio tematico dell'alternarsi tra la luce e le tenebre nel libro di Isaia, Editrice Pontificia Università Gregoriana, Roma 2004, 310 s., ISBN 88-7652-992-6. Další její odborné příspěvky k proroku Izajášovi lze najít na stránkách CMTF: http://www.cmtf.upol.cz/menu/struktura-cmtf/katedry/katedra-biblickych-ved/menu/o-katedre/rndr-ivana-vlkova-thd/ [24.1.2014].

 

[RSS]

Přečteno 333x

další články