Ladislav Tichý: List Galatským

Pokud zalistujeme v moderních českých úvodech do Nového zákona,[1] nenalezneme v nich žádný odkaz na nějaký původní český komentář k Listu Galatským.[2] Proto se zdá, že posledním komentářem k tomuto Pavlovu listu až doposud byla útlá knížka (86 stran) od Jana Hejčla Do Soluně a do Galatie, vydaná v Olomouci roku 1933. Už jenom z tohoto důvodu můžeme považovat vydání samostatného komentáře od Ladislava Tichého, profesora Nového zákona na Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci, za zcela mimořádnou událost na české biblistické scéně, k čemuž také nesporně přispívá nezpochybnitelná a obecně známá erudice autora a jeho dlouhodobý[3] profesní zájem o tento novozákonní spis.

List Galatským napsal apoštol Pavel někdy v letech 55-56 po Kr. snad z Efezu nebo z Makedonie.[4] Reaguje v něm na přítomnost zastánců konzervativnějšího židokřesťanského křídla v Galácii, kteří sice věřili v Krista, ale zároveň „přikládali nepřiměřený význam tradicím židovského náboženství" (s. 13), především přijetí obřízky pro nově obrácené křesťany z pohanství. Uvedení „judaisté" nejen trvali na podstatném významu židovského Zákona, ale evidentně také zpochybňovali Pavlovu apoštolskou autoritu. V reakci na tyto dvě základní a pro Pavla také zásadní tendence jeho odpůrců mezi galatskými křesťany, které atakovaly jak jeho osobu, tak i pravdivost jeho evangelia, obhajuje svou autoritu poukazem na osobní vyvolení a povolání zmrtvýchvstalým Kristem a na její potvrzení ze strany uznávaných křesťanských autorit v Jeruzalémě (Ga 1,10-2,10). Ústřední část listu Pavel věnuje dokazování pravdivosti svého evangelia, jehož charakteristickou a nejdůležitější částí je formulování výpovědí o ospravedlnění člověka (Ga 2,15-21). Všechny argumenty, které uvádí, ať už osobní nebo teologické (Ga 3,1-5,12), mají za cíl poukázat na shodu Pavlem ohlašovaného evangelia se Starým zákonem, čímž se snaží ukázat, že jeho učení o ospravedlnění z víry není v žádném rozporu s židovskými posvátnými spisy, ale naopak, lze ho z nich přesvědčivě dokázat a obhájit. Definitivní Boží zjevení v Ježíši Kristu však přineslo i „něco navíc", totiž jistou svobodu vzhledem k Zákonu a jeho předpisům, která však není anarchií ani libovůli, ale závazkem k jistému způsobu života pod vedením Ducha, jehož konkrétní projevy lze pozorovat a popsat (Ga 5,13-6,10).

Pro hlubší „zasvěcení" do listu Galatským, který bývá charakterizován jako „magna charta křesťanské svobody", nám už jenom zbývá pozvat všechny zájemce ke čtení tohoto velmi pečlivě připraveného komentáře. Jeho výraznými charakteristickými rysy jsou střízlivý, věcný způsob vyjadřování a výkladu a velký důraz na intenzivní práci s původním řeckým textem (ať už na úrovni slov nebo gramatiky), s nímž je také průběžně kriticky konfrontován Český ekumenický překlad. To všechno evidentně souvisí se záměrem autora „nechat promluvit především apoštola Pavla, jak jeho slova mohli chápat už adresáti Listu Galatským a jak je pro nás možné se pro jejich lepší pochopení také opřít o Pavlova příbuzná vyjádření v jeho dalších listech" (s. 18). V neposlední řadě nemůžeme opomenout ani ekumenický rozměr komentáře, který zvlášť leží autorovi na srdci, protože, jak říká na straně 18, „se při jeho psaní jen utvrdil v přesvědčení, že mnohá polemika v dějinách by buď nevznikla, nebo by byla brzy vyřešena, kdyby její protagonisté pozorněji naslouchali tomu, co napsal Pavel, a přihlíželi k bližšímu i širšímu kontextu."

Július Pavelčík: Pavel apoštol  

Poznámky:

[1] Viz Pokorný, P.: Literární a teologický úvod do Nového zákona, Vyšehrad, Praha 1993; Tichý, L.: Úvod do Nového zákona, Trinitas, Svitavy 2003; Pokorný, P. - Heckel, U.: Úvod do Nového zákona. Přehled literatury a teologie, Vyšehrad, Praha 2013.

[2] Nebereme zde v potaz český překlad německého komentáře z řady Malý stuttgartský komentář: Radl, W.: List Galaťanům, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1999.

[3] Jak lze snadno zjistit z přehledu použité literatury.

[4] K problematice adresátů listu a místa a doby jeho napsání viz s. 9-15.