Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Duchovní píseň sv. Jana od Kříže 1

Duchovní píseň sv. Jana od Kříže 1

Jaroslav Ovečka, 18.1. 2008

Sv. Jan od Kříže (1542-1591) je jedním z nejvýznamnějších duchovních autorů křesťanského západu a jeho díla nabízejí neutuchající inspiraci všem, kdo touží po hlubokém vztahu s Bohem. Jedním z těchto děl je jeho Duchovní píseň. Souhrn Janovy nauky obsažené v tomto spisu nám v následujících dílech na pokračování předkládá překladatel Janových děl, jezuita Jaroslav Ovečka.

  

O sv. Janu od Kříže (1542-1591), církev­ním učiteli  a spolupracovníku sv. Terezie od Ježíše při zakládání bosé větve karmelitánského řádu, se dost obecné ví, že on a sv. Terezie jsou nejhlavnější pi­satelé o mystice v nové době. Méně je známo, že čtyři velké spisy sv. Jana (vlastně tři, poněvadž Výstup na horu Karmel a Temná noc jsou jen části téhož díla) jan-od-krize-ikona-men-vz.jpgjsou výkladem tří z jeho mystických básní. Výstup a Noc, obojí bohužel nedokončené, vykládají báseň Za temné noci; spis Duchovní píseň je výklad básně Kde jsi se skryl, Milovaný; nejméně rozsáhlý Plamen lásky žhavý vysvětluje báseň počínající slovy: Ó plameni lásky žhavý.[1]

Sv. Jan náleží ke španělským klasikům a těmito třemi básněmi a několika jinými ze své malé básnické produkce o 22 číslech se řadí k největším lyrikům svého mateřského jazyka. Dvě kratší z básní jím i vyložených byly již dříve přeloženy do češti­ny, totiž Za temné noci od Boušky (Nový život 1903) a (v divném pojetí) od Karáska ze Lvovic (Týn 1921), Ó plameni lásky žhavý od Pikharta (Starošpanělský zpěvník 1908), ze čtyřicetislokové Kde jsi se skryl, Milovaný však byl dosud podán (1906) od Rečka jen sedmislokový úryvek utvoře­ný ze slok, které ani přímo po sobě nenásledují.[2] Ne­bude tedy od místa, když ji po krátkém literárně historickém úvodu předložíme napřed celou v básnickém překladu Dr. Alfreda Fuchse, a pak znovu podáme sloku za slokou v doslovném prozaickém převodu, k němuž postupně přidáme obsah a rozbor dle výkladu, který dal této své básni sv. Jan v Duchovní písni a bez něhož jí nelze náležitě poroz­umět.

Když sv. Jan roku 1578 vyvázl ze žaláře v Tole­du, měl s sebou sešitek svých básní slože­ných ve vězení. Bylo mezi nimi také 31 slok básně Kde jsi se skryl, Milovaný. Tři další sloky napsal, když byl rek­torem řádového studijního domu v Baeze v Andalu­sii v letech 1579-1581, a posledních pět v letech 1582-1584, když byl již převorem v Granadě. Bá­seň tedy měla souhrnem 39 slok a nějaké výklady k ní složil sv. Jan již v letech 1578-1581, kdy byl napřed vikářem kláštera na Kalvárii u Baezy a od roku 1579 rektorem v Baeze, vyhovujíc tak dotazům bosých karmelitek z Beas de Segura, k nimž, jakož­to jejich duchovní vůdce, z obojího toho místa do­cházel. Ale i z Granady občas navštěvoval řeholni­ce v Beas a pečoval ovšem také o granadské karmelitky, takže příležitostných výkladů k básni Kde jsi se skryl v Granadě asi též přibývalo, ačkoliv o tom nemáme výslovné zprávy. Na žádost M. Anny od Ježíše, převorky granadských bosých karmelitek, konečně roku 1584 dokončil a upravil výklad celé básně ve spise Duchovní píseň. Avšak o nedlouho po­zději, snad i proto, že byl novými mystickými milostmi, kterých se mu zatím dostalo, lépe po­učen o nejvyšších stupních mystic­kého spojivého života, celý výklad poněkud přepracoval. Přitom po desáté sloce vsunul novou sloku, takže slok je nyní čtyřicet, a pořadí dřívějších slok patnácté až dvaatřicáté, to je velkou většinu slok opěvujících duchovní zasnoubení a duchovní sňatek, značně změnil. Táž změna pořadí stihla ovšem i výklad slok, jenž byl přitom rozšířen, takže rozsah spisu vzrostl asi o čtvr­tinu.

Obojí úprava - jak básně, tak spisu - je zachována a vydána tis­kem. Zde se ovšem, jak je přirozené, přidr­žíme úpravy neboli redakce druhé.

Báseň sama má v pramenech jméno buď podle svého prvního verše Adonde te escondiste - Kde jsi se skryl, anebo, s nepatrnými obměnami, Sloky mezi duší a Ženichem. Spis, který ji vykládá, sv. Jan v listě M. Anně od sv. Alberta z června r. 1586 nazývá stručně Sloky Nevěsty. V rukopisech obojí redakce titul spisu zní Výklad slok jednajících o projevech a vývoji („del ejercicio") lásky mezi duší a Ženichem Kristem. Tak zní i v důležitém rukopise první redakce tohoto spisu (a básní sv. Jana), který mají karmelitky v Sanlúr de Barrameda v Andalusii a jejž sv. Jan na mnoha místech sám poopravil a opatřil poznámkami, kterých pak zřejmé použil v druhé redakci výkladu této básně. Teprve ve vydání z roku 1630 má tento spis titul Cántico espiritual entre el alma y Cristo su esposo - Duchovní píseň mezi duší a Kristem, jejím Ženichem, a od té doby se obecně říká Duchovní píseň jak básni, tak zvláště celému spisu, jenž obsahuje báseň a výklad.

Duchovní píseň, báseň, je plná ozvěn z Velepísně Šalomounovy nejen v jednotlivostech, nýbrž je jejím ohlasem i ja­ko celek. Podobně jako Velepíseň je to totiž dialogickou alegorickou básní o lásce mezi Mi­lovanou a Milovaným: zde u sv. Jana od Kříže mezi duší a Slovem, Synem Božím, nejprve jakožto mezi milou a milým, pak snoubenkou a snoubencem a konečně chotí a chotěm, především z hledisku lásky a touhy po spojení a naděje v ně a jejich ukojení. A jako je Velepíseň nejen část Písma svatého, nýbrž po mnoha stránkách i skvělé umělecké dílo, tak jsou Sloky mezi duší a Ženichem skvělou stavbou v celku a propracovaností v jednotlivých částech, něžností a vroucností myšlenek a citů, krásou a bohatstvím metafor a obrazů braných z celé přírody, skvělou veršovou technikou a konečně i rozsahem nejkrásnější básní sv. Jana od Kříže.

Její výklad v Duchovní písni nejde ani zda­leka do takové hloubky a šíře, jako výklad básně Za temné noci ve Výstupu a v Noci. Zato však je úplný a pojednává o celém mystickém životě - od jeho počátku v činné noci smyslu s rozjímáním a nazíráním získaným až do jeho dovršení ve stavu mystického sňatku s přepodobněním - takže nám, počínaje zvláště od duchovního zasnoubení, i poněkud nahrazuje to, co chybí ve Výstupu a v Noci. Úplně to nahradit, ani nehledě k menší hloubce výkladu v PS, ovsem nemůže, protože hledisko v těch dvou spisech je jiné než v Duchovní písni, totiž ve Vp a N hledisko bolestné očisty, potřebné přípravou ke spojení mystickým sňatkem, takže výklady, které nám ve Výstupu a v Noci chybějí, by byly již i proto (ani nemluvě o bohatství mystických zkuše­ností a postřehů sv. Jana, které by bylo stačilo i na dvojí výklad z téhož hlediska) podávaly alespoň z velké části něco jiného. V tom ovšem, o čem všechny tři pojednávají, se tyto spisy sv. Jana právě pro různost hlediska doplňují. Nyní tedy podáváme nej­prve básnický překlad všech čtyřiceti sloh Kde jsi se skryl.                              

Pokračování.

(Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 2, 1936. Pro lepší srozumitelnost mírně jazykově upraveno redakcí Revue Theofil.)

 

Více o sv. Janu od Kříže

 

Jan od Kříže: Duchovní píseň
Jaroslav Ovečka: Duchovní píseň sv. Jana od Kříže 1
Jaroslav Ovečka: Duchovní píseň sv. Jana od Kříže 2
Jaroslav Ovečka: Duchovní píseň sv. Jana od Kříže 3

 

Související články:

Jan od Kříže: Duchovní výstrahy 
Terezie od Ježíše: Výkřiky za bloudící
Jan od Kříže: Jak dobře znám já zdroj 
Marie Konečná: Jan od Kříže - životopis
Jan od Kříže: O Slovu Božím - Del Verbo divino 
Peter Markovič: Všeobecný úvod ke Kázáním na Píseň písní sv. Bernarda z Clairvaux  
Peter Markovič: Stručné dějiny křesťanského výkladu Písně písní do sv. Bernarda z Clairvaux 

 

Poznámky:

[1] Zkratky:
Vp = Výstup na horu Karmel
N = Temná noc
Ps = Duchovní píseň, první redakce
PS = Duchovní píseň, druhá redakce
Pn = Plamen lásky žhavý, první redak­ce
PN = Plamen lásky žhavý, druhá redakce

[2] Z novějších překladů básně zmiňme následující: Kam jsi se ukryl, milý od Gustava Francla in: Sv. Jan od Kříže, Poezie, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2003 (2. vyd.); Písně mezí duší a Snoubencem od Vojtěcha Kohuta OCD in: Svatý Jan od Kříže, Duchovní píseň, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2000. Pozn. RTh.

 

[RSS]

Přečteno 589x

další články