Nacházíte se na: Theofil > Recenze, novinky > Hebrejská bible a dějiny

Hebrejská bible a dějiny

Július Pavelčík, 10.7. 2016

KNIHA - Rolf Rendtorff: Hebrejská bible a dějiny. Úvod do starozákonní literatury. Vyšehrad, Praha 2015, 376 s., ISBN 978-80-7429-541-6.

 

Nakladatelství Vyšehrad se po devatenácti letech rozhodlo znovu[1] a už počtvrté vytisknout bez jakýchkoli změn český překlad starozákonního úvodu Rolfa Rendtorffa Hebrejská bible a dějiny. Úvod do starozákonní literatury. Protože nikde není uveden důvod čtvrtého reprintu, můžeme snad jen spekulovat, že bezprostředním podnětem k němu bylo úmrtí autora v r. 2014, jak lze vyčíst z údaje na přebalu knihy. Právě některé nutně aktualizační údaje, jako např. vročení, jiná adresa nakladatelství, jiná tiskárna apod., představují jedinou změnu oproti prvnímu vydání. Nabízí se zde proto zcela logicky otázka, proč totéž dílo počtvrté přetisknuté v nezměněné podobě se předkládá jako (čtvrté) „vydání", když v něm nenacházíme ani aktualizovanou (přinejmenším českou) bibliografii, ani odstranění ne malého množství různých chyb.[2]

rendtorff-hebrejska-bible-a-dejiny.jpgRendtorffův úvod do hebrejské bible,[3] tj. do posvátných spisů židovského národa, které jsou také součástí křesťanského Starého zákona, je rozdělen do tří velkých částí. První se věnuje rekonstrukci dějin izraelského národa, nakolik je možné ji „vydolovat" ze starozákonních spisů, které jsou pro autora výchozím a primárním pramenem. Sleduje jednotlivé epochy izraelských dějin od doby před usazením Izraelců v kenaanské zemi až do konce doby starozákonní, kterou v rámci hebrejského kánonu uzavírají knihy Ezdráš a Nehemjáš. Lze říci, že autor je u otázek ohledně historické rekonstrukce na základě starozákonních textů opatrný a co se týče starších vrstev, spíše až skeptický.

Druhá část poukazuje na zásadní životnost a životaschopnost starozákonní literatury tím, že čtenáře seznamuje s různými oblastmi života izraelského lidu (Sitz im Leben), v nichž příslušné formulace, věty nebo texty měly své místo a plnily konkrétní funkci. Různé texty Starého zákona původně, tedy předtím, než nabyly statusu „literatury", provázely jak společenský, tak také náboženský, kultický a politický život lidu při různých konkrétních příležitostech. Jsou projevem a zároveň svědectvím o zásadním propojení formy, tedy „žánru", s obsahem, tedy konkrétní životní události jak společenství, tak jednotlivce. Tato skutečnost je také nezbytným předpokladem pro lepší a hlubší pochopení starozákonních textů.

Ve třetí a pochopitelně nejdelší části nás autor provází jednotlivými knihami a jejich uskupeními, jak se nacházejí v hebrejském kánonu. Seznamuje nás zde nejen se strukturou a obsahem jednotlivých spisů a dalšími informacemi, které náleží do oblasti starozákonní introdukce, ale průběžně také sleduje i ty, především teologické, „tendence, které se nakonec prosadily a které vedly k zahrnutí rozmanitých a nanejvýš odlišných podání Izraele do jednoho závazného kánonu. Ukazuje se v tom, můžeme-li to tak vyjádřit, nové ‚místo v životě‘: židovské náboženské společenství. Ze svého literárního bohatství si vytvořilo kánon závazných náboženských spisů, které od té doby představují podklad jeho náboženského života." (s. 173) Závěrečná kapitola o starozákonním kánonu je pak logickým vyústěním autorova pojetí starozákonního úvodu, v němž postupuje od aspektu dějinného k aspektu literárně-teologickému; od „velkých dějin" Izraele v první části přes jeho „malé dějiny", tedy dějiny jeho (ne)všedního prožívání denního života v části druhé, až po jeho vyjádření své náboženské identity ve spisech autoritativních a normativních pro jeho víru a život.

Rendtorffova monografie je nepochybně přehledným a kvalitním uvedením do hebrejské bible a problémů s ní spojených. Autorův odborný záběr a jeho erudice jsou nesporně úctyhodné, proto nelze než tuto publikaci doporučit ke čtení. Ale: „Rendtorffův Úvod do Starého zákona představuje první publikaci svého druhu u nás" (s. 14). Zdá se, že tato slova překladatele Jiříka Hoblíka z prvního vydání z r. 1996 i po téměř dvaceti letech zůstávají pravdivá. Od té doby se totiž situace produkce v této oblasti biblického bádaní, tedy starozákonní introdukce, v českém prostředí nezměnila.[4] Zájemce o příslušná dílčí témata tak musí sáhnout buď po všeobecných úvodech do Bible[5] nebo po specializovanější literatuře k nim dostupné.[6] Je smutnou skutečností,[7] že překlad Rendtorffova díla zůstává po dvacet let jedinou solidní publikovanou „příručkou" (s. 12n) svého druhu dostupnou českému čtenáři...

 

Od téhož autora:

Bible
Apoštol Pavel a Písmo
Bible a moderní kritika
Benedikt XVI.: Verbum Domini
Číst Bibli zase jako Bibli
Desatero božích přikázání

D. Marguerat: Úvod do Nového zákona

Evangelium podle Jana 
Evangelium podle Matouše
Izajáš. Svědectví o vítězící důvěře

K bohatým v Jakubovom liste 
Kniha Zjevení
Nové teologie Starého zákona a dějiny
Obtížné oddíly Předních proroků
O marnotratném otci
Pavel z Tarsu a jeho svět

Úvod do Nového zákona
Vnitřní konflikt člověka z pohledu apoštola Pavla
Zjevení Janovo

 

Poznámky:


[1] První vydání českého překladu vyšlo v r. 1996.

[2] Např. s. 15: „tento Významný"; s. 17: „je, spíše zavádějící"; s. 18 a 19: nesprávný hebrejský znak pro ‘ajin; s. 19: „podkladem je vāv) ("; s. 19: nesprávné hebrejské znaky pro g, d, ' a r; s. 22: „Četné egyptské, prameny"; s. 47: „byl vskutku malým apoliticky slabým kmenem"; s. 65: „Situace je podobná u Šalomouna a Davida", má být: „u Saula a Davida"; s. 81: „(..., 150nn) . Jak"; s. 97: „b'nē. ha-gōlâ"; s. 138: „V Ž 79,13 a 80.19"; s. 170: „Popravu kritizuje dosavadní bádání"; s. 174: nesprávný znak pro řecký přídech nad étou; s. 175: „Nemají povahu »vyprávění«. ale obsahují"; s. 176: „»Znamení smlouvy«, dluhu, ustavuje Bůh"; s. 212: „Samostatnost obou prvních knih, Jozue a Rút", má být: „Jozue a Soudců"; s. 231: „podkladem pro 22,3-23.3"; s. 239: v citátu „Každopádně musí každý čtenář..." chybějí zadní uvozovky; s. 242: „(lap. 13-23)"; s. 243: „»Svatý Izraele« (gedōš jiśrā'ēl"; s. 252: „o trpícím božím služebníku (53.5.6.11)"; s. 292: „soudu nad národy (3.8)"; s. 302: označení oddílu: „slova o spáse zůstávají v platnosti", má být: „slova o soudu"; s. 304: „knihy Paralipomenon Ezdráš a Nehemjáš"; s. 313: „Dobu sepsání, rámcového vyprávění určit nemůžeme."; s. 323: „v 7.11 si zase žena bere slovo"; s. 327: „II. 6.10-11,6"; s. 342: „část 4,8-6.18 je psána aramejsky"; s. 344: označení oddílu „stavba chrámu navzdory protivenstvím", má být: „stavba města..."; s. 345: „jako v Ez 3" (má být Ezd); s. 349: „až po Davida a. jeho sourozence"; s. 354: „Ke konci 1. stol. př. Kr. mluví Josephus Flavius".

[3] Protože Rendtorffův úvod se nezabývá tzv. deuterokanonickými knihami Starého zákona, lze pro doplnění informací k nim odkázat na solidní úvod: Kaiser, O.: Odkaz alexandrijských Židů: Úvod do deuterokanonických knih Starého zákona, Vyšehrad, Praha 2006.

[4] Lze snad namítnout, že byl přeložen ještě jeden úvod od amerických autorů Dillard, R. B. - Longman III., T.: Úvod do starého zákona, Návrat domů, Praha 2003 (22011), avšak neúprosná odborná recenzní kritika tuto publikaci „smetla ze stolu"; viz např. recenzi G. I. Vlkové v Studia Theologica 18, roč. VI, č. 4 (2004), s. 84-91. Nemůžeme také opomenout příručku Dominika Duky Úvod do Písma svatého Starého zákona, Editio Sti. Aegidii, Praha 1992. Ta se však vůbec nevěnuje starozákonním knihám.

[5] Např. Vlková, G. I.: Slovo Boží a slovo lidské: všeobecný úvod do Písma svatého, Univerzita Palackého, Olomouc 2004; Mackerle, A.: Než budete číst Bibli podruhé: vybraná témata o Bibli, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice 2014.

[6] Např. Vlková, G. I.: Úvod do prorocké a mudroslovné literatury Starého zákona, Univerzita Palackého, Olomouc 2007; Hoblík, J.: Proroci, jejich slova a jejich svět, Vyšehrad, Praha 2009. K teologiím SZ: Sláma, P.: Nové teologie Starého zákona a dějiny, Vyšehrad, Praha 2013. K aspektu historickému: Finkelstein, I. - Silberman, N. A.: Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie, Vyšehrad, Praha 2007.

[7] Ta ještě víc vynikne ve srovnání s publikováním úvodů do Nového zákona (viz např. recenze na stránkách Revue Theofil: zde a zde).

 

[RSS]

Přečteno 388x

další články