Filokalie konečně mluví česky!

Po mnohaletém úsilí se tento rok konečně objevil první plod této redakční snahy olomouckého nakladatelství Refugium: opakovaně odkládaný, avšak letos již konečně vydaný první díl fundamentálního korpusu textů pravoslavné spirituality Filokalie.

Filokalie, jejíž název vznikl sloučením dvou řeckých slov filia - „láska" a kalos - „krásný", resp. „dobrý", je označením pro několik podobných antologií svatooteckých textů východní spirituality, zaměřených zejména na hesychastickou modlitbu. Jako první se pod tímto názvem objevuje Filokalia Origenova (†253), vytvořená jeho příznivci Basilem Velikým (†379) a Řehoř Naziánským (†390) výhradně z Origenových textů (díky čemuž se nám dodnes zachovaly řecké fragmenty jinak většinou ztracených originálů Origenových děl) za účelem duchovní inspirace čtenáře, následovaná pak až v 19. století Filokalií Makaria Notarase (†1805) a Nikodéma Hagiority (†1809), sestavenou z textů duchovních autorů z časového rozmezí od 4. do 15. století. Pod vlivem této řecké Filokalie se pak krátce nato postupně objevují tři poněkud odlišné Filokalie ruské a tentokrát již pod slovansky ekvivalentním názvem Dobrotoljubije, a to od Paisije Veličkovského (†1794), dále od Ignatije Brjančaninova (†1867) a následně od Theofana Zatvornika (†1894). A právě tuto poslední, Zatvornikovu Filokalii si za svoji předlohu zvolilo k překladu a k vydání nakladatelství Refugium. K jejímu českému vydání však vedla dlouhá cesta, která je důsledkem náročnosti tohoto vydavatelského počinu. Tuto dlouhou přípravu dokresluje i předmluva z pera Tomáše kardinála Špidlíka (†2010), již napsal ještě přímo pro toto vydání, které však došlo své realizace až mnoho let po jeho smrti.

Pokud zde dále budeme mluvit o Filokalii, resp. Dobrotoljubiji, odhlížíme od první origenovské antologie a máme na mysli antologie následující, které jsou víceméně variantou téhož. První vydavatelé Filokalie ve své době vnímali potřebu čelit postupující západní racionalizaci a sekularizaci, stejně jako tehdejší turecké nadvládě, ve snaze o zachování ducha mnišské, hesychastické tradice z řecké Hory Athos. Za tímto účelem se již výše zmínění první editoři rozhodli chronologicky seřadit texty, podle jejich soudu, těch nejvýznamnějších představitelů mnišské tradice, počínaje sv. Antonínem Velkým a dalšími pouštními mnišskými autory, přes monastické autory z oblasti Sinaje, kde - vzhledem k místu, spjatému se zjevením Božího Jména Mojžíšovi (srov. Ex 3) - sílila tradice vzývání Božího Jména, až po autory řecké oblasti, spjaté zejména s Horou Athos. Jejich ruští následníci již víceméně variují tuto základní řeckou verzi (úplné seznamy autorů většiny variant Filokalií viz zde). Výběr textů byl ovšem pokaždé tak rozsáhlý, že filokalická sbírka vychází vždy v několika svazcích, vč. Zatvornikovy Dobrotoljubije, což se odráží i v českém vydání nakladatelství Refugium, které ji stejně jako Zatvornik plánuje vydat rovněž v pěti svazcích, z nichž první vychází letošního roku. Tento první svazek tak nabízí výběr textů tradicí přisuzovaných autorům: Antonínovi Velikému, Makariovi Velikému, Izaiášovi Poustevníkovi, Markovi Asketovi a Evagriovi Pontskému (podrobný obsah I. svazku Filokalie viz zde). Záměrně zde píši „přisuzovaných", neboť moderní kritika některé z těchto textů považuje za tzv. pseudoepigrafy (např. některé texty z antonínské tradice nebo homilie Makariovy). I přesto je však lze bezpochyby považovat za „inspirativní a poučné" (s. 26), vždyť se jedná o texty staletími duchovně prověřené.

Nakladatelství Refugium však nezůstává pouze u příprav vydání dalších svazků Filokalie, ale celý projekt podpořilo také speciálními, postupně stále rozšiřovanými internetovými stránkami (https://www.filokalie.cz), kde kromě fragmentů z českého knižního vydání Filokalie umisťuje i např. přeložená tematicky spřízněná hesla z ruskojazyčné Pravoslavné encyklopedie (Православная энциклопедия) nebo ze slavného francouzského Slovníku spirituality (Dictionnaire de spiritualité ascétique et mystique. Doctrine et histoire).

Z výše uvedeného je zřejmé, že nakladatelství Refugium má k dotažení díla do zdárného konce ještě mnoho práce před sebou, ale rovněž již velký kus práce za sebou, ze které se nyní konečně může čerstvě kochat i český zájemce. A lze jedině s povděkem a chválou konstatovat, že je to práce dobrá a záslužná a jistě také přelomová, na kterou se nedočkavě čekalo mnoho let. A nezbývá než se těšit na další svazky českého vydání tak zásadního titulu, který podstatně ovlivnil a prostoupil celé východní, pravoslavné křesťanství a svého vlivu dosahuje i do západní spirituality.

Pro úplnost ještě dodávám, že dosud byly v českém nebo slovenském jazyce na téma Filokalie dostupné pouze tyto knižní publikace, pomineme-li drobné, takřka samizdatové sešitky apod.: slovenský překlad prvního svazku Zatvornikovy edice Filokalia alebo láska k dobru, kráse a čnosti, Ružomberok 2008 (vydání dalších svazků znemožnilo úmrtí překladatele); poměrně útlý výběr citátů převzatých pravděpodobně z původně řecké verze Filokalie Allyne Smith: Filokalia. Duchovní texty křesťanského Východu, Praha 2008; a dále mimo to knižní vydání tematických přednášek z konference, pořádané roku 2012 na Katolické teologické fakultě UK v Praze „u příležitosti českého překladu Filokalie" (jejíž první svazek ovšem vyšel až nyní, tj. o 7 let později), Karel Sládek (ed.): O Filokalii. Kniha, hnutí, spiritualita, Olomouc 2013. Právě tento poslední titul pak, mezi jehož autory nalezneme jména jako M. Tenace, J. Brož, V. Ventura, M. Altrichter, L. Karczubová, P. Ambros ad., může českému čtenáři napomoci s větším porozuměním vstoupit do širšího kontextu nyní vydávaného filokalického korpusu.

Související články:

Lukáš Drexler: Filokalie a její působení  
Jerzy Tofiluk: Hésychasmus  
Bernard Ugeux: Modlitba srdce 
Origenes: Zač se modlit především?
Ignatij Brjančaninov: Poučení o modlitebním pravidle  
Lukáš Drexler: Evagrius Pontský  
Diadochos z Fotiké