Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské osobnosti > Diadochos z Fotiké

Diadochos z Fotiké

cca 400-486 / biskup, asketa

  

Náš ctihodný a „Boha-nesoucí"[1] otec Diadochos z Fotiké byl asketa z pátého století, jehož dílo je součástí Filokalie[2]. Badatelé již uznali jeho velký vliv na pozdější byzantské světce, jako např. Maxima Confessora (Vyznavače), Jana Klimaka či Simeona Nového Teologa, a obecně na hesychastické hnutí 14. století. Měl také velký vliv na Západě prostřednictvím díla De vita contemplativa (O nazíravém životě) Juliána Pomeria (+498).

Jeho svátek se slaví 29. března.

 

Život

Svatý Diadochos se narodil přibližně roku 400 a zemřel někdy před r. 486. Stal se biskupem ve Fotiké, malém městě provincie Starý Epirus na severozápadě současného Řecka. V r. 451 se účastnil Chalcedonského koncilu jako biskup z Fotiké.

Byl nejpravděpodobněji součástí skupiny epirských prominentů, kteří byli zajati nájezdem Vandalů mezi léty 467-474. Skupina poté byla propuštěna někde poblíž Karthága v severní Africe, kde všichni náhle zmizeli. Přesné datum a místo jeho smrti jsou tak  neznámé.

 

Spisy

Diadochova spisovatelská činnost i asketická praxe byly značně ovlivněny Evagriem Poustevníkem (Pontským) a svatým Makariem Egyptským (Velkým) [3], kdy do obojího začleňoval jejich myšlenky o hesychii (řecky ησυχια - „klid", „pokoj", „ticho", „mlčení"), smyslové duchovní zkušenosti a prudkosti boje proti démonům.

Ve všech svých dílech se Diadochos ukazuje jako věrný ochránce pravověrného učení Chalcedonu. Jeho nejznámější dílo - 100 kapitol o duchovní dokonalosti (Capita centum de spirituali perfectione) - bylo napsáno pro jeho mnichy jako reakce na nebezpečné učení  pocházející z heretické sekty messaliánů (nebo též euchytů)[4] z Mezopotámie. Někteří činitelé nepochopili úlohu sv. Makaria v Mezopotámii a usoudili, že Diadochos napsal toto své hlavní  dílo právě proti němu. Toto však není důkaz, neboť role sv. Makaria byla pouze ta, aby se pokusil zachránit zevnitř messaliánské hereze ty, kteří tam byli náhodou nebo byli pouze uvedeni v omyl nejednoznačnými řečmi této hereze.

Ve 100 kapitolách se Diadochos vyjevuje jako biskup starající se o pravověří svého stáda a jako ryzí činitel v duchovním boji té doby. Kapitoly 13 a 91 tohoto jeho díla nám kromě toho ukazují opravdového křesťanského muže modlitby sjednoceného s Bohem, odhalujícího „život v Kristu" a toužícího sdílet jeho dobrotu se svými čtenáři.

 

[Z OrthodoxWiki přeložil Lukáš Drexler.]

 

Z díla

 

Boží láska rozohňuje

Být Božím obrazem a podobat se Bohu 

Deset pokynů pro duchovní život  

O lásce, bázni, víře a touze

 

Související články:

Lukáš Drexler: Filokalie a její působení  

 

Poznámky:

[1] Z řeckého theoforos (θεοφορος) - „nositel Boha", „Boho-nosič", „ten, který přináší Boha". Toto označení použil o sobě již sv. mučedník Ignác Antiochijský (1.-2. stol.) v Listu Efezským. Pozn. RTh.

[2] Filokalia (z řeckého φιλοκαλια - „láska ke kráse" nebo také „láska k dobru", „dobrotoljubie" ) -  významná sbírka duchovních textů církevních otců východní křesťanské tradice. Pozn. RTh.

[3] Někteří stran Makaria rozlišují dvě osoby: Makaria Egyptského a Makaria Velkého. Pozn. RTh.

[4] Messaliáni nebo též euchyté (řecky „modlitebníci") - sekta šířící se ve 4. století z východní Sýrie. Cílem messaliánů byla neustálá modlitba, kvůli níž však opovrhovali svátostmi či hierarchií. Pozn. RTh.

 

5.10. 2007

Přečteno 158x

další křesťanské osobnosti