Nacházíte se na: Theofil > Ježíš Kristus > I když někdo zhřešil, máme přímluvu u Otce

I když někdo zhřešil, máme přímluvu u Otce

sv. John Fisher, 8.2. 2016

"Zhřeší-li však někdo, máme přímluvu u Otce: Ježíše Krista spravedlivého," zdůrazňuje ve svém výkladu slova apoštola Jana sv. biskup a mučedník John Fisher (+1535).

 

Jjohn-fisher.jpgežíš Kristus je náš velekněz; jeho drahé tělo je naše oběť, kterou obětoval na oltáři pro spásu všech lidí.

Krev prolitá pro naše vykoupení, nebyla krví telat nebo kozlů (jako ve Starém zákoně), nýbrž nejnevinnějšího beránka Ježíše Krista, našeho Spasitele.

Chrám, v něm náš velekněz přinesl oběť, nebyl zbudován lidskýma rukama, nýbrž mocí samého Boha. Vždyť svou krev prolil před očima světa. A to je přece chrám postavený rukou samého Boha.

Tento chrám pak má dvě části: jedna z nich je země, na níž bydlíme; druhá je nám smrtelníkům dosud neznámá.

První oběť přinesl zde na zemi, když podstoupil nejtrpčí smrt. Potom však oděn novým rouchem nesmrtelnosti skrze svou vlastní krev vešel do velesvatyně, to je do nebe. Tam ukázal před trůnem nebeského Otce také onu krev nesmírné ceny, kterou sedmkrát vylil za všechny hříšné lidi.

Tato oběť je Bohu tak milá a příjemná, že při pohledu na ni ihned se nad námi slitovává a dává svou milost všem, kdo činí pravé pokání.

A pak je to oběť věčná. Obětuje se nejen každého roku (jako to bylo u Židů), nýbrž pro naši útěchu každého dne a dokonce každou hodinu a každý okamžik, to pro naše nesmírné potěšení. K tomu dodává apoštol: „Získal nám vykoupení pro věčné časy".

Na této svaté a věčné oběti mají účast všichni, kdo se s opravdovou zkroušeností dali na pokání za spáchané zločiny a pevně se rozhodli již nehřešit, nýbrž vytrvat v započatém úsilí o dosažení ctností.

Svatý Jan to vyjadřuje slovy: „Moje milé děti, toto vám píšu, abyste nehřešili. Zhřeší-li však někdo, máme přímluvu u Otce: Ježíše Krista spravedlivého. On je smírná oběť za naše hříchy, a nejen za naše, nýbrž i za hříchy celého světa" (srov. 1 Jan 2,1-2).

 

[Ps. 129; Opera omnia edit. 1579, p. 1610. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve. Mírně upraveno redakcí Revue Theofil.]

 

Související články

Velikonoční inspirace  
Pavel Evdokimov: Láska podle míry Boha  
Anděla z Foligna: Jeho ranami jsme uzdraveni  
Ambrož Milánský: Kristus smířil svou krví svět s Bohem 
Ambrož: Jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš  
Hildegarda z Bingenu: O tom, že pět ran Kristových zahlazuje lidské hříchy  
Origenes: Velikost Boha se zjevila v jeho umenšení 
Wacław Hryniewicz: Bůh živý je Bohem milujícím  
Jean Galot: Dar Syna je Darem Otce  

 

[RSS]

Přečteno 1462x

další články