Mystická zkušenost jako zkušenost eschatologická

Zkušenost se obyčejně týká minulého, kumuluje se a ukládá se jako prožité. Připomeňme, že řecké slovo peira (em-peira), tj. „zakušené", označuje to, co je prožito, čeho se člověk zúčastnil, podobně jako řecké dokimasia. To, co proběhlo se vztahuje k minulosti a zahrnuje nejen poznané, ale i uložené v člověku. Odráží se to i v polské sémantice, když se hovoří o někom „zkušeném" (pol. doświadczonym - „osvědčeném", tj. „majícím zkušenost" - pozn. překl.), kdo disponuje znalostí věci.

V oblasti mystiky má však zkušenost poněkud jiný charakter, neboť přináší silný náboj zaslíbení, „zvěstuje" neobyčejnou budoucnost a umožňuje přiblížit se chuti věčné blaženosti. Mystická zkušenost je v tomto ohledu zvláštním zvěstovatelem a zjevuje něco z konečného sjednocení stvoření se Stvořitelem. Je možné hovořit o radikálním eschatonu, o předtuše zvěčnění.

Je třeba co nejvíce zdůraznit onen dosah mystiky do sféry konečných naplnění, neboť ona je výrazem netrpělivosti Boha, který by již chtěl shromáždit celé stvoření u sebe. Z toho rovněž vyplývá důvod neobyčejné výsady mystika, který nenahlíží z daleka, ale „zblízka" (srov. Žid 11,13), „co Bůh připravil těm, kteří Ho milují" (1Kor 2,9).

Mystická četba, coby plod lásky Boha k člověku, ujišťuje o eschatologickém rozměru naší víry a naděje.

[Fragment z knihy Marian Zawada: Doświadczenie mistyczne. Studium struktury fenomenu, Kraków 2015, přeložil Lukáš Drexler.]

Od téhož autora:

Rodinnost Boha 

Související články:

Lukáš Drexler: Mystika, mystický 
Reginald Dacík: Německá mystika 14. století 
Lukáš Drexler: Ekstatičnost člověka a Boha u Dionysia Areopagity 
Ludvík z Granady: Rozjímání o nebeské blaženosti 1/2 
Jana Františka de Chantal: Kráčet se zavřenýma očima 
Johann von Sterngasse: O spočinutí duše
Lukáš Drexler: Kontemplace  
Lukáš Drexler: Extáze