Nacházíte se na: Theofil > Modlitba > Kráčet se zavřenýma očima

Kráčet se zavřenýma očima

sv. Jana Františka de Chantal, 24.1. 2011

Úryvek z listu sv. Jany Františky de Chantal (1572-1641), spoluzakladatelky kongregace Navštívení Panny Marie a duchovní dcery sv. Františka Saleského, o vnitřní modlitbě prostého nazírání.

 

jana-frantiska-de-chantal-001-upr.jpgVzpomínám si, že když se našemu Pánu zalíbilo dát mi začátek mé úlevy v oněch velkých pokušeních, kterými jsem byla zmítána tolik let..., Jeho dobrota mi dala způsob vnitřní modlitby prostého nazírání, cítění přítomnosti Boha, v Němž jsem se cítila pohlcena a spočívající v Něm. Tato milost pokračovala dále, ačkoliv jsem se proti ní hodně provinila svými nevěrnostmi, když jsem dopustila, aby se do mého ducha vloudila zbytečná bázeň, že v tomto stavu budu neužitečná, a chtějíc dělat něco ze své strany, vše jsem zkazila.

Ještě často jsem napadána tímto strachem, ale ne při vnitřní modlitbě, nýbrž v jiných úkonech, v nichž stále chci jaksi jednat, ačkoliv cítím, že se tím odtahuji od svého středu.

Tak především vidím, že ono prosté nazírání na Boha je mým jediným lékem a mou jedinou úlevou. A opravdu, kdybych uposlechla svého sklonu, nedělala bych nic jiného. Chci-li totiž posilnit svou duši myšlenkami a rozhovory, rozhodnutími a úkony, vydávám se do nových pokušení a trýzní a mohu tak jednat jen s velkým násilím a zůstávám při tom hodně vyprahlou. Proto se musím vrátit k tomuto prostému pohledu. Bůh tím naznačuje, že mne chce zbavit všech nápadů mého ducha. Činnost mého ducha je silná natolik, že k tomu stále potřebuji posily a povzbuzení...

Před několika dny mne Pán o tom osvítil, což se mi vrylo do mysli tak, jako bych tu věc viděla; že totiž nemám hledět více na sebe, nýbrž kráčet se zavřenýma očima, opřená o svého Miláčka, nechtíc ani vidět ani znát cestu, kterou mne povede, ani vědět a znát cokoli jiného, ba ani ničeho od něho chtít, nýbrž zůstat prostě ztracená v Něm, spočívat v Něm...

 

(Sv. Jana Františka de Chantal, Listy. Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 10, 1948. Mírně jazykově upraveno redakcí Revue Theofil.)

 

Od téže autorky:

Rozšířit své srdce přívalu milosti   

 

Související články:

František Saleský: List o narození Páně
František Saleský: Kontemplace a meditace 
František Saleský: Pokoj zklidněné duše v Bohu  
František Saleský: O důvěře v Boha při poznání vlastní bídy  
Marian Zawada: Mystická zkušenost jako zkušenost eschatologická  
Hans Urs von Balthasar: Počátek kontemplace tkví ne v naší, ale v Boží lásce  
Tomáš Akvinský: Blaženost člověka spočívá v patření na Boha  
Richard Rolle: O potřebnosti a hodnotě modlitby a rozjímání 
Jan van Ruysbroeck: Myšlenky o kontemplaci 
František Saleský: O nezbytnosti modlitby 
Z myšlenek optinských starců o modlitbě 
Tomáš Kempenský: O modlitbě a četbě 
Henri J. M. Nouwen: Pravidla modlitby 
Jean-Joseph Surin: O vnitřní modlitbě  
Paweł Hańczak: Mentální modlitba   
 R. P. Lejeune: Nazíravá modlitba  

 

[RSS]

Přečteno 2804x

další články