Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > List bratru Tomášovi della Fonte

List bratru Tomášovi della Fonte

sv. Kateřina Sienská, 4.6. 2008

List sv. Kateřiny Sienské (+1380) dominikánskému knězi z italského San Quirico o mocné Kristově Krvi.

 

calvary-jesus-feet-nailed.jpgJménem Ježíše Krista ukřižovaného a sladké Marie. Nejdražší otče v Kristu sladkém Ježíši. Já, Kateřina, služebnice a otrokyně sluhů Ježíše Krista, Vám píšu v jeho drahocenné Krvi, přejíc si Vás vidět okoupaného v Krvi Krista ukřižovaného, v Krvi, která opájí, posiluje, zahřívá a osvěcuje duši pravdou; proto neupadá v lež. Ó Krvi, jež posiluješ duši a odnímáš slabost! Slabost, která pochází z otrocké bázně a otrocká bázeň vzniká z nedostatku světla. Proto je duše silná, že byla v Krvi osvícena pravdou. Poznala a uzřela okem rozumu, že prvotní Pravda jí stvořila, aby jí dala trvalý život k slávě a chvále svého jména. Kdo nám zjevuje, že tomu tak je? Krev neposkvrněného Beránka. Krev nám zjevuje, že všechny věci, jež nám Bůh propůjčuje, příznivé i nepříznivé, útěchy i soužení, hanbu i potupu, urážky i posměch, utrhání i reptání, všechny jsou nám propůjčeny s ohněm lásky, aby se v nás naplnila ta sladká prvotní pravda, s níž jsme byli stvořeni. Kdo nám to dokazuje? Krev. Vždyť kdyby od nás Bůh chtěl něco jiného, nebyl by nám dal svého Syna a Syn život. Jakmile duše okem rozumu poznala tuto pravdu, ihned přijímá sílu, takže je silná, aby snesla a vydržela každou sebevětší věc pro ukřižovaného Krista. Nezvlažňuje, nýbrž se rozehřívá ohněm božské lásky, s nenávistí a odporem k sobě. Ponenáhlu se shledává opilou - opilý přestává cítit sebe a cítí pouze víno, v němž jsou všechny city potopeny. Tak má duše zpitá Krví Kristovou přestává cítit sama sebe, jsouc zbavena smyslné lásky, zbavena otrocké bázně (neboť kde není smyslná láska, tam není bázeň před trestem), ano, kochá se trýzněmi, nechce se chlubit ničím než křížem Krista ukřižo­vaného. To je její chlouba. Všechny mohutnosti duše jsou tím cele zabrány. Paměť se naplnila Krví, přijímá ji jako dobrodiní. V té Krvi nachází božskou lásku, která zapuzuje sebelásku, lásku k potupám a trýzeň ze cti, lásku k smrti a trýzeň z života. Čí pomocí se naplnila paměť? Pomocí rukou zanícení a svaté a pravé touhy. Toto zanícení a tuto lásku načerpala ze světla rozumu, jenž poznal pravdu a slad­kou vůli Boží. Nuže, tak chci, nejdražší otče, abychom se sladce opíjeli a koupali v Krvi ukřivovaného Krista, aby hořké věci se nám zdály sladkými a veliká břemena lehkými, z trní a hloží abychom sbí­rali růži, pokoj a mír. Nic jiného nepravím. Zůstávejte ve svatém a sladkém milování Božím. Sladký Ježíši, Ježíši lásko.

 

(Z knihy Listy sv. Kateřiny Sienské, Praha 1930, přel. Dr. Josef Vašica. Mírně upraveno redakcí Revue Theofil.)

 

Více o svaté Kateřině Sienské

  

Od téže autorky:

List bratru Rajmundu z Kapuy, z řádu kazatelského (I) 
List bratru Rajmundu z Kapuy, z řádu kazatelského (II)
Čím větší je láska, tím hlubší je bolest

Nechť se zvedá oheň svaté touhy!
List bratru Tomášovi della Fonte
Osobě, jejíž jméno je zamlčeno
List jistému vznešenému prelátovi
Tajemství mého Srdce
Naše Vzkříšení! 
Nepřátelé Kříže 
List 289. 

 

Související články:

Caterinato: Sladká Maria - Panna Maria ve zbožnosti a díle sv. Kateřiny Sienské 
Brigita Švédská: Jak byl Kristus bičován a odsouzen k smrti 
Angelus Silesius: Duše si přeje zemřít s Ježíšem
Wincenty Myszor: Symbolika kříže podle sv. Ireneje z Lyonu

 

[RSS]

Přečteno 290x

další články