Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Bytí a způsob přátel Božích

Bytí a způsob přátel Božích

Jan Tauler, 19.10. 2009

O tom, kterak Boží přátelé jsou zcela Boží a o síle jejich modliteb ze soucitné lásky v úryvku z kázání německého mystika, dominikána Jana Taulera (1300-1361).

 

abstrakt-105-vyrez-2-2.jpgSv. Augustin praví, že duše má v sobě skrytou propast, která nemá co činit s časem a s celým světem a která je povznesena vysoko nad část, jež dává tělu život a pohyb. V této ušlechtilé, rozkošné propasti, zde v tom nebeském království, tady má své věčné místo. Zde se člověk stává zcela tichým a sám sebou a rozvážným, a stále více odloučeným a vtaženým a pozdviženým ve větší čirost, čistotu a svobodu a vždy klidnějším ve všech věcech, neboť Bůh sám přišel přítomně do této ušlechtilé říše a působí tu a přebývá zde a panuje tady. A to nemůžeme s dřívějším počínáním srovnávat, neboť člověk nyní získává zcela božský život a jeho duch se zde zcela roztavuje a rozněcuje sebe sama ve všech věcech a je vtažen do vroucího plamene lásky, jíž je Bůh sám podle podstaty a přirozenosti.

A z této výše takoví lidé sestupují opět dolů do všech potřeb svatého křesťanstva a obracejí se s posvátnou modlitbou a touhou ke všemu, zač chce Bůh, aby bylo prošeno, a ke svým přátelům, a jdou tam k hříšníkům a do očistce a pomýšlejí zcela na to, aby ve vší lásce pomohli v potřebě každého člověka ve svatém křesťanstvu, ovšem ne tak, aby prosili za paní Y nebo X, nýbrž prostě-moudrým způsobem. Tak jako já vás zde jedním pohledem vidím sedět, tak oni přitahují vše k sobě do oné stejné propasti, do stejného žáru lásky a do duchovně nazíravého způsobu a hledí potom opět do propasti lásky, do žáru lásky a odpočívají tam; a pak se znovu pohrouží do milého, vroucího ohně a znovu opět dolů na všechny, kteří jsou v nouzi ve svatém křesťanství, a znovu opět do líbezného, temného, tichého oddechu v propasti. Tak vycházejí a vcházejí a přece všude zůstávají uvnitř v líbezné tiché propasti, kde je jejich bytí a jejich život, všechno jejich působení a jejich hýbání. Kdekoliv je nacházíme, nenalezneme na nich nic než božský život. Jejich počínání, jejich konání, jejich způsob je zcela božský. Jsou to ušlechtilí lidé a jsou ku prospěchu celému křesťanstvu. Slouží všem lidem k polepšení a Bohu ke chvále a všem k útěše. Přebývají v Bohu a Bůh přebývá v nich. Kde jsou, máme je chválit.

 

(Úryvek z 24. kázání. Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 4, 1942. Pro lepší srozumitelnost mírně jazykově upraveno redakcí Revue Theofil.)

 

Více o Janu Taulerovi 

 

Od téhož autora:

Píseň lásky
Adventní píseň
Jarní práce na vnitřním člověku

 

Související články:

Jindřich Suso: Povzbuzení duši 
Jindřich Suso: Před ukřižováním
Jindřich Suso - životopis
Mistr Eckhart: Prýští z Boží milosti...
Mistr Eckhart: Boží přítomnost v člověku 
Mistr Eckhart: Marie a Marta 
Mistr Eckhart - životopis
Lukáš Drexler, Arnold der Rote: Přijetí Boha
Johann von Sterngasse: O spočinutí duše 
Giselher ze Slatheimu: O lásce 
Johannes Ruysbroeck: Nadpřirozená vyrovnanost 
Johannes Ruysbroeck: Kniha dvanácti bekyň 
Henry Hane: Jak přicházíme k Bohu
Nicolaus von Strassburg: K čemu je užitečné pokušení 
Lukáš Drexler: Nicolaus von Strassburg (Mikuláš ze Štrasburku)
Johannes Franke: Synovství Boží
Johannes Franke: O blahoslavené Panně

Johannes Franke: Nad čím se můžeme rmoutit

 

[RSS]

Přečteno 162x

další články