Historia Lausiaca 29 - O Ptolemaiovi; O padlé panně

O Ptolemaiovi

XXVII,1. Chci vyprávět ještě o muži jménem Ptolemaios, ale je to těžké či spíše nemožné, neboť žil nepopsatelným způsobem života. Zabydlel se mimo Skétis na místě zvaném Klimaka[1]. Na tomto místě nebyl schopen nikdy nikdo bydlet, protože je od studny bratří vzdáleno osmnáct mil. Ptolemaios si však nanosil množství kilikijských hliněných džbánů a v prosinci a lednu sbíral houbou rosu z kamení, tehdy totiž v oněch místech padá rosy mnoho. Po patnáct let, kdy tam bydlel, si vystačoval se džbány plněnými vodou. 2. Vzdálen však od nauk, od setkání se zbožnými muži, od jejich pomoci a od spoluúčasti na kristových tajemstvích[2] se natolik pomátl, že to vše prohlašoval za zbytečné.[3] Povznesen pýchou se, aniž by někomu něco řekl, odebral vzhůru do Egypta,[4] kde se oddal obžerství a opilství.[5] To vše zasáhlo Ptolemaia kvůli nerozumnému smýšlení.[6] Podle slov Písma: „Ti, kterým chybí vedení, padají jako listy."[7]

O padlé panně

XXVIII V Jeruzalémě jsem zase poznal pannu, která šest let nosila žínici a žila v uzavřenosti. Nepřijímala nic, co bylo spojeno s příjemností.[8] Později však byla pro přílišnou pýchu ponechána bez Boží pomoci a upadla do hříchu. Otevřela totiž okno, aby vpustila muže, který jí sloužil, a zhřešila s ním. To se stalo, protože nekonala askezi kvůli zbožnému předsevzetí a Boží lásce, ale kvůli veřejnosti, a to je marná sláva, což je motivace chatrná. Jelikož se její myšlenky zabývaly odsuzováním druhých, strážce mravnosti[9] od ní odstoupil.[10] [11]

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Petr Fiala.)

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském
Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 
Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi
Historia Lausiaca 24 - O prostém Pavlovi
Historia Lausiaca 25 - O Pachonovi 
Historia Lausiaca 26 - O Štěpánovi z Libye 
Historia Lausiaca 27 - O Valentovi
Historia Lausiaca 28 - O Heronovi 

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

Poznámky: 

[1] Těžko identifikovatelné místo.

[2] Tj. svátostech, řecky mystérión. Pozn. RTh.

[3] +  ..., a že všechny věci, které jsou ze světa, existují samy o sobě. To celé mu nepřítel všeho života podsunul do duše slovy: „Když je to takhle, proč se zbytečně pokořuješ? Co ti to prospěje, Ptolemaie, jestliže není odplata? I kdyby byl, kdo by tě odměnil, jaká odměna by mohla tyto námahy vynahradit? Jaký je to soud, kterým vyhrožují Písma všech bezstarostných podvelitelů?" Ubohý Ptolemaios se, zlomen těmito slovy odpůrce a... PG 34 1092C.

[4] Ve dvojím smyslu: opustil poušť a vydal se do obydlených míst Egypta, a nebo duchovně - do života plného modloslužebnictví. KALINKOWSKI, St., STAROWIEYSKI, M., Palladiusz - Opoviadania dla Lausosa, Kraków 1996, s. 149, pozn. 219.

[5] +  Když se pak vracel do shromáždění, byl ubohou a žalostnou podívanou pro oči křesťanů, na posměch a žert pak těm, kteří náš život nechápou. PG 34 1092D.

[6] +  Díky podvodníkovi, který se mu vysmíval, si totiž myslel, že má větší poznání než všichni svatí otcové. Touto nafoukaností se stal sám sobě nepřítelem a potopil se do propasti záhuby. Jelikož se nesetkával s žádným ze svatých, moudře kormidlujících otců, a nebyl ochráněn jejich duchovní naukou, byl zastižen nepřipravený, a hnán temnou bouří ztroskotal na samé dno smrti. Bylo to stejné, jako když se na ušlechtilém a urostlém stromě, pyšnícím se listím a plody, který byl v jednom okamžiku toho všeho zbaven, ukáže, že je suchý. PG 34 1092D.

[7] LXX  Př 11,14a.

[8] +  ..., a její cvičení se ve zdrženlivosti bylo mezi všemi ženami největší. PG 34 1097A.

[9] Snad se zde jedná o anděla strážného.

[10] var. Démon prázdné slávy, který napadl její zbožné myšlenky, ji vycvičil v odsuzování druhých. A když byla démonem pýchy uváděna do smyslného vzrušení, s čímž radostně souhlasila, odstoupil od ní svatý anděl, strážce mravnosti. PG 34 1097B.

[11] +  Píšeme nejen o těch, kteří prožili ctnostný život, ó nejvěrnější z mužů, ale i o těch, kteří byli z nedbalosti po mnohých námahách jejich vynikajícího způsobu života chyceni různými sítěmi démona. To proto, aby každý čtenář ve svém životě vypátral skryté sítě odpůrce dobra a utekl před jeho léčkami. Jsou mnozí i velcí mužové a ženy, kteří zpočátku dosáhli ctnostného způsobu života askeze, a později byli odpůrcem všech lidí vykořeněni. Z mnoha skutků jsem zmínil pouze některé. Velmi mnohé jsem opomněl, aniž bych je vyzdvihnul či získal z dalšího vyprávění o ctnostech Bohem roznícené askeze těchto vynikajících atletů Krista mnohý prospěch. PG 34 1097BC.