"Pokoj vám!"

„Přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: ‚Pokoj vám!‘ Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když uviděli Pána. A znovu jim řekl: ‚Pokoj vám! Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.‘" (J 20,19-21)

Budiž nejprve poznamenáno, že v tomto evangeliu je třikrát řečeno: „Pokoj vám!" [lat. „Pax vobis!"], a to kvůli trojímu pokoji, který Kristus obnovil: mezi Bohem a člověkem, kterého smířil s Bohem Otcem ve své krvi; mezi andělem a člověkem, neboť přijal lidskou přirozenost a povýšil ji nad kůry andělů; a mezi člověkem a člověkem, neboť v sobě, kameni úhelném, sjednotil židovský a pohanský lid.

Poznamenejme také, že v onom slovu PAX [pokoj] jsou tři písmena a jedna slabika, čímž je naznačena Trojice i Jednota. P označuje Otce [lat. Pater]; A, první samohláska, Syna, který je hlasem Otce; X, dvojnásobná souhláska, je chápáno jako Duch svatý vycházející od obou [tj. Otce i Syna]. Když tedy řekl: „Pokoj vám", odevzdal nám víru v Trojici i v Jednotu.

„Přišel Ježíš a postavil se doprostřed." Střed je místo, které Ježíšovi náleží: totiž v nebi, v lůně Panny, v jeslích pro dobytek i na popravišti kříže.

V nebi, jak je ve Zjevení: „Beránek, který je uprostřed trůnu", to je v lůně Otce [srov. J 1,18], „je bude pást a přivede je k pramenům vod života" (Zj 7,17), tedy k nasycení nebeskými radostmi.

V lůně Panny, jak je v Izajášovi: „Plesej a jásej, obývající Sión, neboť velkým uprostřed tebe je Svatý Izraele" (Iz 12,6). Ó, blahoslavená Maria, která jsi příbytkem Siónu, to je Církve, jež na vtělení tvého Syna založila stavbu své víry, vskutku jásáš celým srdcem a pronášíš chvály: „Velebí duše má Pána! ..." (Lk 1,46n.), neboť ač velký, přesto malý a pokorný, svatý a posvěcující Izrael je uprostřed tebe, to je ve tvém lůně.

V jeslích pro dobytek, jak je v Abakukovi: „Uprostřed dvou zvířat budeš poznán" (Abk 3,2 [podle LXX]) a v Izajášovi: „Vůl zná svého hospodáře a osel jesle svého Pána" (Iz 1,3).

Na popravišti kříže, jak je v Janovi: „Ukřižovali s ním další dva, z jedné i z druhé strany, Ježíše však uprostřed" (J 19,18).

„Přišel" tedy „Ježíš a postavil se uprostřed nich". „‚Já jsem uprostřed vás jako ten, kdo slouží‘", jak je řečeno u Lukáše (Lk 2,27). Stojí uprostřed každého srdce. Stojí uprostřed, aby z něho, jakoby ze středu, na nás, kteří jsme na obvodu, kteří obíháme a pohybujeme se po okruhu kolem něj, byly vyzařovány všechny paprsky milostí.

[Neděle velikonočního oktávu, I,6. Na základě latinského originálu (odkud je převzat i zde publikovaný latinský text) a s přihlédnutím k překladu slovenskému (in Antonín Paduánsky, Kázne, Serafín, Bratislava 2008), italskému a anglickému (in The Sermons of saint Antony of Padua, transl. Paul Spilsbury) přeložil Lukáš Drexler.]

Od téhož autora:

  Pán můj a Bůh můj
Ukázal jim ruce, bok a nohy   
Život aktivní a kontemplativní   
Maria - zářivá duha   
O postu  

Související články:

Učení sv. Antonína Paduánského o Marii 1/6  
Jan Damašský: Stav Krista po zmrtvýchvstání  
Lukáš Drexler: Ježíšovy rány zjevují jeho osobu  
Brigita Švédská: Zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista 
Hildegarda z Bingenu: O tom, že pět ran Kristových zahlazuje lidské hříchy  
L. Drexler: Tajemství Kristova probodeného boku a Srdce ve středověké benedik. tradici  
Kolumbán: Velkou důstojností je pro člověka podobnost s Bohem, pokud ji zachová  
Grzegorz Ryś: Proč jsou rány vzkříšeného Krista nezhojené?   
Lev Veliký: Kdo miluje tvůj zákon, těší se z jeho pokoje 
Juliana z Norwiche: Ježíš, naše pravá Matka  
Augustin: Jedině od Boha je naše spása 
Augustin: Totožnost Kristova těla 
Charles de Foucauld: Velikonoce 
Norbert z Xantenu: O pokoji