Nacházíte se na: Theofil > Recenze, novinky > Jan Cassianus: Rozmluvy 11-14

Jan Cassianus: Rozmluvy 11-14

Lukáš Drexler, 25.10. 2019

KNIHA - Jan Cassianus: Rozmluvy 11-14, Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha & sv. Markéty, Praha 2019, 125 s.; přel. O. Koupil.

 

Jan Kassián a jeho dílo

Sv. Jan Kassián (lat. Iohannes Cassianus; † cca 435) byl mnich a kněz původem ze Skýtie, který je významný tím, že přenesl mnišskou zkušenost křesťanského Východu a severního Egypta na křesťanský Západ, kde následně zásadně formovala západní monasticismus a duchovnost obecně.

jan-kassian-002-men-upr.jpgSvé mládí prožil v klášteře v Betlémě, odkud posléze na několik let přesídlil k egyptským mnichům. V té době byl také sv. Janem Zlatoústým vysvěcen na jáhna. Na počátku 5. stol. přesídlil na Západ, nejprve do Říma, kde pravděpodobně byl vysvěcen na kněze, a následně do Massilie (dnešní Marseille), kde založil mužský i ženský klášter a kde také postupně napsal všechna svá díla:

Zvyky cenobitů a léky na osm hlavních neřestí (De institutis coenobiorum et de octo principalium vitiorum remediis libri XII), v němž v první části (I-IV) pojednává o způsobu života a zvyklostech egyptských mnichů a ve druhé (V-XII) po vzoru Evagria Pontského (†399) rozebírá 8 neřestí a prostředky k jejich překonání, aby mnich „dosáhl čistoty srdce, nezbytné podmínky kontemplace."[1]

Rozsáhlé Collationes patrum XXIV neboli Rozmluvy s otci, zamýšlené jako doplnění a pokračování Zvyků,[2] v němž formou 24 rozhovorů s mnišskými otci předkládá duchovní zkušenost egyptského pouštního mnišství. Představuje zde mj. cíl mnišského života, předestírá podstatu dokonalosti a ctností, uvádí překážky na cestě k dokonalosti, doporučuje modlitbu coby hlavní prostředek posvěcení a v závěru se zabývá rozličnými konkrétními otázkami života mnichů.[3] Jedná se o značně rozsáhlé dílo a jde o jakési opus magnum mnišského života a mnišské zkušenosti dané epochy. Jan Kassián v tomto díle, které bylo primárně určeno k formaci, resp. reformaci gallských klášterů,[4] učinil pro Západ první systematizaci asketické mnišské nauky a ta se stala pro západní mnišství klasickou naukou.[5] Celé dílo je rozděleno na tři části (I-X, XI-XVII, XVIII-XXIV) na základě lokací, v nichž působili v něm vykreslení rozmlouvající pouštní otcové. (Dvě ukázky z tohoto díla si lze v Revui Theofil přečíst zde a zde.)

O vtělení Páně proti Nestoriovi (De incarnatione Domini contra Nestorium libri VII), dílo, které Kassián sepsal na podnět papeže Lva I., aby v oponentuře Nestoriovi ze sebe setřásl obvinění ze semipelagianismu.

Vliv Kassiánových děl a nauky v nich obsažené na formaci mnišských komunit křesťanského Západu a skrze ně vůbec na duchovnost celého západního křesťanství byl a je dosud značný.[6] I sv. Benedikt († cca 547), pokládaný za otce západního mnišství, v závěru své řehole doporučil svým mnichům mj. četbu obou Kassiánových asketických děl, aby s jejich pomocí „brzy dosáhli dokonalosti"[7], což také dosvědčuje silný vliv Kassiánova díla: „Kassián, více než kdokoliv jiný, se přičinil o přenesení Egypta na Západ."[8] Tento Kassiánův význam a důležitost jeho díla dokresluje i to, že jeho texty, původně psané pro francouzské mnichy, jsou jako od jediného latinsky píšícího autora obsaženy ve známé řecké antologii východní spirituality Filokalia.

 

Rozmluvy 11-14

Českému čtenáři se v minulosti zásluhou Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha & sv. Markéty již dostalo do rukou Kassiánovo dílo Zvyky cenobitů a léky na osm základních neřestí, vydané ve dvou svazcích (kap. I-IV, 2007; kap. V-XII, 2008), v současné době již zcela rozebrané. Letošním rokem pak totéž vydavatelství započíná vydání druhého, rozsáhlejšího Kassiánova spisu Rozmluvy otců, a to svazkem, který obsahuje rozmluvy 11.-14., jan-cassianus-rozmluvy-11-14-men.jpgjež se postupně zabývají otázkami dokonalosti, čistoty, Boží ochrany a duchovního vědění. Kromě překladatelova kratičkého úvodu pomáhá vstoupit do textu čtyř v knize předkládaných rozmluv předmluva olomouckého teologa z Cyrilometodějské teologické fakulty, specialisty na křesťanský starověk, Víta Huška, v níž shrnuje obsah a záměr jednotlivých rozmluv. Vítaným je rovněž v závěru knihy Rejstřík mimobiblických osob a míst, který není jen pouhým seznamem jmen s číselným údajem o jejich lokaci v publikaci, ale poskytující i základní charakteristiky dané osoby nebo místa vč. odkazů na další dohledatelné literární zdroje.

Na první, ovšem klamný, dojem by se mohlo zdát, že spis tohoto rázu je primárně určen osobám duchovním, tj. zasvěceným, které mají úsilí o duchovní dokonalost „v popisu práce", tím spíš, když sám Kassián toto dílo adresuje svým tehdejším mnichům. Boží výzva k eschatologické dokonalosti je ovšem určena všem,[9] a tudíž i prostředky na cestě k ní jsou v základu stejné pro všechny. Liší se jen prostředí, ve kterém toto své povolání každý z nás usiluje a má naplnit. Což podobně naznačuje i překladatel a redaktor tohoto svazku Ondřej Koupil ve svém úvodu, když předesílá, že benediktinské vydavatelství dílo nenabízí „jen jako památku na mnichy před sedmnácti staletími" (s. IX-X), ale s očekáváním, že i současní čtenáři mohou při četbě starověkého Kassiánova spisu dosáhnout „nalezení smyslu, který mohou uplatnit ve svém životě" (s. X).

Knihu je v současnosti možné zakoupit např. v knihkupecké síti Karmelitánského nakladatelství.

 

Drobné úryvky z knihy:

 

„Tehdy blahoslavený Chairémón řekl: ‚Jsou tři věci, které působí, že se lidé vzdávají neřesti: buď je to strach z pekla nebo ze současných zákonů, anebo naděje a touha po nebeském království, anebo láska k dobru samotnému a láska k ctnostem.‘" (s. 11)

 

„Je ostatně zřetelnou známkou duše, která ještě nebyla očištěna od posledních nečistot neřestí, že při cizích proviněních nesdílí z milosrdné lásky bolest, ale drží se přísného postoje toho, kdo soudí." (s. 18)

 

„Boží záměr - že nestvořil člověka proto, aby člověk zahynul, ale aby žil navždycky - totiž zůstává beze změny." (s. 59)

 

„Bůh nejen dobrotivě inspiruje svaté touhy, ale taky dopředu chystá v životě příležitosti a příhodný okamžik pro dobrý výsledek a ukazuje bloudícím směr, kterým vede cesta ke spáse." (s. 62)

 

„Pečujete-li tedy o to, abyste došli ke světlu duchovního vědění ne pomocí neřesti prázdného chvástání, ale pomocí milosti očišťování, vzplaňte nejprve touhou po tom blahoslavenství, které bylo vyjádřeno slovy Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha." (s. 97)

 

Další úryvky z Rozmluv sv. Jana Kassiána:

Rozmluvy otců 

Trojí vítězství nad neřestí

 

Související články:

Lukáš Drexler: Filokalie a její působení  
Petr Fiala: Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Radim Škrabák: Jan Zlatoústý (Chrysostom)
Petr Damiani: Chvála poustevnického života  
Bernard Ugeux: Modlitba srdce  
Lukáš Drexler: Evagrius Pontský  

 

Poznámky:


[1] Nocoń, A.: „Úvod", in: Jan Kasjan: Rozmowy z ojcami, tom 1. Rozmowy I-X, Kraków 2002, s. 31.

[2] Srov. tamtéž.

[3] Srov. tamtéž.

[4] Srov. Ventura, V.: Spiritualita křesťanského mnišství, 1. Od prapočátků po svatého Jana Zlatoústého, Praha 2006, s. 178; Wipszycka, E.: Drugi dar Nilu. Czyli o mnichach i klasztorach w późnoantycznym Egipcie, Kraków 2014, s. 190.

[5] Srov. Starowieyski, M. - Szymusiak, J. M., (eds.): Nowy słownik wczesnochrześcijańskiego piśmiennictwa, Poznań 2018, s. 587.

[6] Srov. Nocoń, A.: Jan Kasjan, Kraków 2004, s. 8-10; srov. též překladatelův úvod in: Jan Cassianus: Rozmluvy 11-14, Praha 2019, s. X.

[7] Srov. Sv. Benedikt z Nursie: Řehole, 73.

[8] Harmless, W.: Chrześcijanie pustyni. Wprowadzenie do literatury wczesnego monastycyzmu, Kraków 2009 (orig. Desert Christians. An Introduction to the Literature of Early Monasticism, 2004), s. 427.

[9] Srov. např. Mt 5,48; Jk 1,4; 1Pt 1,14-16 ad.

 

[RSS]

Přečteno 96x

další články