Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Per Crucem ad Lucem

Per Crucem ad Lucem

Elisabeth Leseur, 4.7. 2007

Úryvek z díla francouzské autorky Elisabeth Leseur (1866-1914), již více, včetně dalších ukázek z jejích děl, představujeme v sekci Křesťanské osobnosti. Zde se jedná o výňatek z "Myšlenek", který lze do jisté míry chápat jako osobní "vyznání víry" této služebnice Boží.

 

13. dubna 1905  

+

Per Crucem ad Lucem.(1)

 

golgotha.jpgV posledních chvílích Umučení Kristova, když se veš­kerá jeho požehnaná krev rozlévala po zemi, aby ji oplodnila, když s rukama a nohama probodenýma žil svou poslední hodinu a byl pronikán lidskou bolestí takového stupně, že ji nemůžeme pochopit, pra­ví nám Evangelium, že země se pokryla temnotou.

Pane, v našem životě a v naší duši jsou rovněž ho­diny hustě zahalené temnotami, bolestné hodiny, kdy nám závoj vržený na naše srdce skrývá vše upokojující, kdy trpíme, aniž nás zde na zemi může něco utěšit.

Šťastni ti, kteří Tě v takové době a za vnějších temnot mohou vidět alespoň v rozjímání, Jediný Živoucí, ó Ježíši Kriste! Šťastni ti, kteří mohou stisknout svý­ma malátnýma rukama nohy kříže, opřít své znavené čelo o Tvé probodené ruce a položit své srdce, jež zlomila bolest, na toto Srdce, které tolik vytrpělo a které vědělo, co je to mít soustrast a milovat.

 

Věřím, že utrpení seslal Bůh člověku z velké myš­lenky lásky a milosrdenství.

Věřím, že Ježíš Kristus přetvořil, posvětil a skoro zbožštil utrpení.

Věřím, že utrpení je pro duši veliké dílo zadosti­učinění a posvěcení.

Věřím, že utrpení je plodné právě tak, ba více než naše slova a naše skutky a že hodiny Umučení Kristova jsou pro nás mnohem mocnější a větší před Ot­cem, než samotná léta kázání a pozemského putování.

Věřím, že mezi dušemi, mezi těmi, které jsou zde na zemi a které se kají a mezi těmi, které dosáhly pra­vého Života, obíhá mohutný a ustavičný proud stvořený z utrpení, ze zásluh a z lásky všech těchto duší, a že naše nejnižší bolesti a nejlehčí úsilí mohou Božským působením dostihnout drahé i vzdálené duše a přinést jim světlo, mír a svatost.

Věřím, že ve věčnosti nalezneme své milé, které znaly a milovaly kříž, a že jejich a naše utrpení se rozplyne v nekonečnu Lásky Boží a v radosti z trva­lého sjednocení.

Věřím, že Bůh je láska a že utrpení je v jeho ru­kou prostředek, jejž požívá jeho láska, aby nás přetvořila a změnila.

Věřím v Obcování Svatých, ve vzkříšení těla, v život věčný.

 

Ježíš na kříži řekl toto jemné a bolestné slovo: „Žíz­ním."

Odedávna po letech a po staletích celé lidstvo opakuje toto slovo. Rty i duše jej tiše nebo hlasitě vyrážely a každý jej za sebe pronáší buď s přízvukem zoufalství nebo víry.

Přišel můj den, Pane! Již odedávna zde trval jeho úsvit pod panstvím Tvého slova a pod vlivem Tvé lásky, rovněž i působením pomalého utrpení, jež Ti sloužilo k Tvému dílu obnovení.

Přišla zkouška, lámající navždy mé srdce a odná­šející mu jednu z nejdražších laskavých něžností, jež nic nenahradí, stvořenou z mateřství, přátelství a z důvěrného bratrského citu.

A nyní z celé své duše pronáším, Pane, bolestné slovo: „Žízním, Sitio!" Žízním po míru, který Ty Je­diný dáváš a který přetvořuje život, žízním po jistotě a po živoucím klidu, který je jedině v Tobě. Žízním po světle, po poznání, vidění a chápání, jako budeme chápat a vidět na věčnosti.

Žízním po hluboké náklonnosti, po laskavosti, po zbožštění duše, po důvěrné a silné jednotě v Tobě.

Má duše žízní se oddat, se odevzdat, být pocho­pena a milována, vše pochopit a se vším se sdílet.

Sténá po tom, co trvá, a chtěla by často setřást břímě nepochopení, nepřátelství a obmezenosti, jež ji zvenčí tísní a zraňuje.

Žízním po nekonečnu, po nesmrtelnosti, po oné potěše duší, což poznáme jedině tam, kde nic nehyne.

Žízním po životě, po jediném Životě, plném, věč­ném, po tom, abychom se shledali v nitru Ne­konečné Lásky  se všemi svými známými.

Můj Bože, žízním po Tobě!

Tento křik, který vyrážím v tuto chvíli, má duše řekne ještě mnohokrát, než půjde k Tobě, ó Je­žíši! Říkám s Tebou: „Sitio!"(2)

Když toto slovo vyšlo z Tvých rtů, vykonal jsi svůj úkol na tomto světě. Ty jsi se modlil, pracoval, trpěl a „neztratil jsi nikoho z těch, které Ti svěřil Tvůj Otec". - Budiž tomu stejně tak u mne a za osa­mělosti a v době, kdy jdu k Tobě jako k Příteli, pro­kazujícímu dobro, jestliže kladu posléze tuto bolest­nou výzvu, ať alespoň s Tvou oporou vyplním svůj úkol, ať jsem statečná jako křesťanka a apoštol a ať nikdy mně mé tajné vzlety k věčnu nedávají zapo­mínat na ty na zemi, kteří stenají a trpí. Ať miluji více a více své bližní a bratry lidi. Jedině tehdy pak budu mít právo říci s Tebou: „Pane, neztratil jsem niko­ho z těch, které jsi mi svěřil..." Neprosila jsem Tě, abys mne odebral ze světa, ale abys mi zde dovolil plnit Tvou vůli a dílo, které jsi mi určil. Od nynějška můžeš, když jsi mne očistil, odvést k Sobě do svého Světla a Lásky, v níž už žijí Ti, které jsem tolik mi­lovala a v níž se ostatní jednoho dne se mnou spojí. Poněvadž více než kdy jindy žízním po tom, abych se s nimi setkala, se svými miláčky, žízním po životě s nimi, po poznání, po chápání, po lásce, žízním po Tobě, můj Bože!

(Z knihy Alžběta Leseurová, V náručí Božím, Deník vnitřního života, Edice Krystal - Knihovna Revue Na hlubinu, Olomouc 1936, přel. E. Soukup a K. Vach, s. 104-107. Vybraný úryvek je mírně jazykově upraven redakcí Revue Theofil.)

 

Více o Elisabeth Leseur

 

Související články:

Silvestr Braito: Cesta kříže 
Jindřich Suso: Povzbuzení duši
Silvestr Braito: Kříž nad vodou
Jindřich Suso: Před ukřižováním
Bernard z Clairvaux: Pod křížem
Juliana z Norwiche: Osmé zjevení Boží lásky
Tomáš Akvinský: Proč Kristus zemřel na kříži?
Markéta Marie Alacoque: Chtěla jsem jen a jen kříž 
Bratr Roger, Matka Tereza: Pán Ježíš umírá na kříži 
Růžena z Limy: Kříž - jediné pravé schodiště do ráje 
Brigita Švédská: Jak byl Kristus bičován a odsouzen k smrti 
Cyril Alexandrijský: Ježíš Kristus dal své tělo za život všech lidí
Ludvík Maria Grignion z Montfortu: Okružní list přátelům Kříže 1
Lev Veliký: Kristův Kříž - zdroj veškerého požehnání a příčina všech milostí
Wincenty Myszor: Symbolika kříže podle sv. Ireneje z Lyonu

 

Poznámky:

(1) Latinsky „Skrze Kříž ke Světlu". Pozn. RTh.

(2) Latinsky „Žízním!". Pozn. RTh.

 

[RSS]

Přečteno 354x

další články