věrouka, liturgie, církevní hierarchie
- podjáhenství (subdiakonát) bylo až do roku 1973 prvním z vyšších svěcení a posledním stupněm před diakonátem (jáhenstvím), nebylo však ještě svátostného charakteru. Podjáhen při bohoslužbách nosil kromě alby a manipulu ještě dalmatiku. V latinské Církvi se svěcením na podjáhna přijímala povinnost celibátu a modlitby breviáře. Jeho funkcí při slavných bohoslužbách bylo stát po levé straně celebranta, zpívat epištolu a při obětování přinést kalich a patenu na oltář. Při obětování podával víno a vodu a po obětování - kromě zádušních mší svatých - držel až po modlitbu Otče náš patenu v rukou.
(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Upraveno a doplněno redakcí Revue Theofil.)
Karel Sahan, 14.5. 2010
Přečteno 982x
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.