Adam Mickiewicz, 6.8. 2012
Krátká, avšak výstižná dvojverší významného polského romantického spisovatele Adama Mickiewicze (1798-1855).
Darmo se mezi dítky Boží vejít snaží,
kdo neskloní jak dítko hlavu na zápraží.
My netíhnem-li k tomu, Bůh nás nezatratí.
Však zatratí-li, k nám se, chcem-li, znova vrátí.
Na chvíli kdyby satan opustit moh' sebe,
v tom okamžení už by uvidět směl nebe.
Jen jedné věci světa lidská starost svědčí;
o všechny lidé mají, krom té jedné, péči.
Ty Boha voláš; často přijde z nevidoma
a buší na tvé dveře, tys však zřídka doma.
Jak mezek v mlýně bloud má zavázány oči:
Ač kráčí neustále, o krok nepokročí.
Kdo pro věčnost co koná, vysoko čas cení:
Až přestane čas býti, minou práce denní.
Bůh zadarmo nic nedá, otevře však dvéře,
a každý z něho tolik, kolik chce si béře.
Kde po smrti kdo bude, uhodnout je snadné:
Kam v životě se klonil, po smrti tam padne.
Kdož nad místa a nad čas ducha vyvýšili,
věčnosti pocit mohou poznat v každé chvíli.
Jen neklid je ten orloj, čas jenž tvoří lidem.
Čas překonávat můžeš, pán jsa nad neklidem.
O kousek půdy boje svádí lidské plémě.
Ty tichým buď, a můžeš pánem být vší země.
Té šňůrky drž se, byť se příval potop řítil:
Satan by vyváz', kdyby naděje se chytil.
Víc ještě pravd je v Písmě; kdo však čísti chce je,
ať Písmem sám se stane a pak v sobě čte je.
[Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu.]
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.