Ač se o něm již dlouho mluvilo, objevil se překlad rukopisů od Mrtvého moře dosti nečekaně. Texty objevené před šedesáti lety poblíž Qumránu jsou tedy konečně v češtině. Vydalo je nakladatelství OIKOYMENH (čti oikúmené).

Kniha je to úctyhodná: 963 stran a stojí 828 Kč. Neobsahuje samozřejmě vše, neb fragmenty se luští dodnes, ale myslím, že vše podstatné. I tak jsou tu některé texty děravé jak noty na buben. Překlad vychází z práce prof. Stanislava Segerta, který se texty prakticky celý svůj život zabýval (zemřel r. 2005 v Los Angeles). Na překladu pak spolupracoval hlavně Robert Řehák, který ho také zrevidoval a dokončil. Samotným rukopisům předchází dvě studie, které zabírají 279 stran. První je zredigovaný text prof. Segerta z roku 1970, druhá, z pera Jana Duška, doplňuje novější vývoj v bádání.

Spíš než tyto dlouhé studie bych uvítal krátký úvod k jednotlivým textům. Nic takového ale v knize nenalezneme. Místo toho nám může posloužit třetí kapitola Segertovy studie, která je poněkud nepochopitelně nadepsána "Nejstarší biblické rukopisy", i když obsahuje v podkapitolách 5-11 základní údaje o nebiblických knihách nalezených v qumránských jeskyních.

Vlastní texty jsou potom uváděny bilingválně: vlevo originální text bez vokalizace, vpravo doslovný překlad. Myslím, že těch pár lidí, co u nás umí číst nebiblickou hebrejštinu bez samohlásek, nepotřebuje český překlad, pro ostatní je to trochu drahý luxus. Přidání samohlásek ale asi není v takovéto edici obvyklé. Navíc by bylo zřejmě i drahé (ať už zaplacení práce nebo nákup autorských práv). Kdo tedy nevládne dostatečnými jazykovými znalostmi, může si všimnout jedné zajímavosti v původním textu: Boží jméno JHVH je v některých qumránských textech (Výklad Izajáše, Výklad žalmu atd.) zapisováno pomocí archaického písma, aby je někdo omylem nepřečetl. Tyto znaky jsou reprodukovány i v textu, jak je to vidět např. na straně 588.

Překlad na pravé straně je velice doslovný, až otrocký. Chápu, že překladatelé chtěli připravit tento první překlad jako odborný (jak píší v předmluvě), ale odborníci většinou nemají potíže číst překlady cizí, zato by bylo milé, kdyby v češtině existoval text o něco srozumitelnější.

Myslím, že je na místě i několik připomínek, hlavně co se editorské práce týče. Na str. 325 jsem nalezl hrubou chybu (synové Áronovy). Osobně neholduji velkým písmenům u zájmen, ale když už se používají, mělo by se postupovat jednotně. Na jedné stránce se ve vztahu k Bohu používá zájmeno "Jeho" a "ho" (např. 325), jinde "jeho" (např. 681). Podobně se střídá "Tě" a "tvé" (str. 707) a už vůbec nechápu, proč se na téže straně píše "Jáma" nebo jinde "Krále" (str. 325).

Také mne zaujalo používání slova sbor. Překládají se tak zde slova édá (v ČEP pospolitost) a qáhál (v ČEP společenství). Není mi zcela jasné, proč překladatelé opustili tyto zaužívané způsoby překladu a rozhodli se navíc překládat oba výrazy jedním českým ekvivalentem.

Poslední připomínka by byla spíše grafická: v textu jsou kvůli orientaci a citování psána čísla řádků na papyrech. Čísla jsou psána kurzívou, což ještě více ztěžuje orientaci v již tak nepřehledném textu. Přitom stačilo použít index (jako u veršů ve starším vydání ČEP a také ČKP), nebo tučné písmo (jako v nových vydáních ČEP).

To jsou ale jen drobné kosmetické vady, na které jsem při prvním prohlédnutí narazil. Rozhodně se jedná o úžasnou knihu, na kterou jsme dlouho čekali a která byla připravena s veškerou precizností a námahou. Námahu a trpělivost ale bude potřebovat i čtenář, který se rozhodne seznámit s těmito prastarými texty. Volnější a srozumitelnější překlad by byl asi pro naše prostředí přínosnější, ale na místě překladatelů by myslím každý postupoval stejně.

AKTUALIZACE:

Reakce Roberta Řeháka na recenzi Dominka Opatrného

Dne 16. 1. 2008 zaslal Dominikovi Opatrnému svoji reakci na recenzi jeden z překladatelů Rukopisů od Mrtvého moře, pan Robert Řehák, v níž se vyjádřil k připomínkám uvedeným v recenzi. Komentář zde se svolením autora přetiskujeme:

Vážený pane Opatrný,

jsem rád, že jste dílo celkově pozitivně ocenil. Dalo to neuvěřitelně mnoho práce. Kdybych to býval věděl, asi bych se do toho asi nepouštěl. Co se vokalizace hebrejštiny týče, tak to musí být žel bez ní. Důvodem je, že hebrejština Rukopisů od Mrtvého moře je jazyk sám pro sebe a mnohdy se ani neví, jak se daná slova vyslovovala. Navíc se vokalizací dává výklad a zakrývají se jí další možnosti čtení původního pouze konsonantního textu. Slovo Jáma je personifikováno. Proto je uvedeno s velkým písmenem. Myslím, že jsem to vysvětloval v poznámce. Lidí, kteří čtou hebrejsky, je poměrně hodně. Další může takováto publikace motivovat k tomu, aby se hebrejsky naučili. S doslovným překladem máte pravdu. Problém je však v té fragmentárnosti textu. Nástiny úvodů k nejdůležitějším textům jako je Řád Jednoty, Damašský spis a Měděný svitek jsou součástí Segertovy úvodní studie. Jsem si vědom, že by bylo dobré vydat i podrobnější komentáře, ale toho se budou muset ujmout zase další badatelé a uveřejnit je v samostatné publikaci. Naše snaha byla udělat první krok - předložit pokud možno co nejpřesnější překlad. Budu rád i za další podněty, které budou moci být zapracovány v případném druhém vydání.

S pozdravem,

Robert Řehák