Teologie sv. Efréma Syrského (+373) nemůže být jiná než "plamenná". Proto i Efrémův hymnus o eucharistii je hymnem o Hořícím keři, planoucím Ohněm Ducha, kterého přijímají a kterým planou ti, kdo přistupují k této svátosti, k tomuto mysteriu Božího života, skrytého v "chlebu a vínu", a sytí se jím k životu věčnému, k životu v Ohni.
Přečteno 63xcelý článek
Raněkřesťanský apologeta Tertulián (+220) je zastáncem toho mínění, že součástí stvoření člověka "k obrazu a podobě Boží" je i tělo člověka, které bylo stvořeno k obrazu Toho, jenž se v jistý dějinný okamžik "stal tělem" neboli člověkem, tj. jednoho z Trojice - Syna, který jakožto Bůh spolu s Otcem i Duchem stvořil člověka coby korunu stvoření.
Přečteno 85xcelý článek
Vzkříšení Krista zvýrazňuje tu skutečnost, že Bůh se stal tělem, a to navěky, aby nás "učinil Bohem", a to rovněž navěky: vše, co patří k lidské existenci, vzal Bůh na sebe a tím pádem i se sebou a skrze sebe "po pravici Boha Otce", jak píše "Akvinský křesťanského starověku" neboli sv. Jan Damašský (8. stol.). Bůh je navěky člověkem, po vzkříšení člověkem dokonalým a oslaveným "k obrazu a podobě Boha", protože skrze Boha, který se stal člověkem, aniž by přestal být Bohem.
Přečteno 112xcelý článek
Na Bílou sobotu, po ukřižování Kristovo tělo spočívalo ve skalním hrobě, avšak jeho duše sestoupila až do podsvětí, kam Kristus "tehdy také přišel vyhlásit zvěst duchům ve vězení" (1Pt 3,19). To proto, aby při svém vzkříšení, které je bodem zlomu, sahajícím až do hlubin podsvětí, s sebou vyvedl do nebe i všechny spravedlivé, čekající tam rovněž na vykoupení Kristovo, a zlým aby potvrdil jejich úděl ve věčném zavržení neboli pekle. Jedním z těch, kdo tuto tradici apoštolské víry dosvědčují, je i starověký biskup sv. Cyril Jeruzalémský (+386), autor slavných "Katechezí", z nichž následující text pochází.
Přečteno 146xcelý článek
"Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný" (J 3,16) - tak prostou a velkou pravdu slavíme o Velikonocích, tak prostou a velkou pravdu oslavuje ve svém textu velký Učitel Církve sv. Augustin (+430). Bůh daroval Lék na uzdravení bolesti světa, kterým je jeho věčný a milovaný Syn, jenž se stal člověkem, aby na kříži zemřel za naše hříchy a uvedl nás do slávy vzkříšení.
Přečteno 98xcelý článek
Panna Maria přijala a zachovala ve svém nitru Slovo nebeského Otce, které je vůlí Otce a které se v ní v jednotě vůle její a vůle Otcovy stalo tělem a ona se tak stala Matkou - matkou v duchu i matkou v těle, jak naznačuje sv. Augustin (+430) v jednom ze svých kázání.
Přečteno 133xcelý článek
Ač je Králem, protože je Bůh, vydobyl si svoji královskou pravomoc a krásu i svým utrpením a ponížením, když se pro nás a pro naši spásu stal člověkem, aby nás svým utrpením vykoupil, jak o tom píše velký starokřesťanský teolog sv. Cyril Alexandrijský (+444). Dobrovolně se stal nanejvýš bezmocným, aby tím projevil svoji největší moc, moc lásky, kterou je Bůh sám.
Přečteno 171xcelý článek
Ježíšem odevzdaná modlitba "Otče náš" není jen množstvím slov k modlitbě, ale i programem praktického, duchovního života křesťana, protože "modlitba se má projevit v ušlechtilém jednání", jak o tom promlouvá ve svých katechetických homiliích starokřesťanský syrský exegeta a teolog, biskup Theodor z Mopsuestie (+428).
Přečteno 141xcelý článek
Ať bohatý, nebo chudý, každý má plný měšec zlaťáků pro pomoc chudým a nuzným, tj. měšec vlastního milosrdenství, které je v lásce k druhým vynalézavé, jak káže slavný papež sv. Lev Veliký (+461).
Přečteno 158xcelý článek
Západní Učitel Církve sv. Augustin (+430) v následujícím úryvku z jeho "Knihy osmdesáti tří otázek" zdůrazňuje důležitost již samotného vtělení pro spásu člověka, které se týká jak mužského, tak i ženského pohlaví, ač Kristus sám se při vtělení stal mužem. A zároveň jako by zde Augustin mimoděk naznačoval skutečnost Mariina "spoluvykupitelství" v díle spásy, jehož jediným zdrojem je však samozřejmě sám Ježíš Kristus, vtělený Syn Boží.
Přečteno 191xcelý článek
Tvrzení "naším otcem byl ďábel" se zdá být velmi provokativní a vyhraněné. Nevymyká se však nijak biblickému, evangelnímu sdělení, které činí rozdíl mezi těmi, kteří podléhají svodům a působení ďábla a konají tak "skutky ďáblovy", a těmi, kteří se od zlého odvrátili osobním obrácením se k Bohu a ke konání "skutků Božích". Právě tuto skutečnost v kontextu udělení milosti svátosti křtu zvýrazňuje ve svém kázání proslulý starověký biskup sv. Caesarius z Arles (+542).
Přečteno 163xcelý článek
Sv. Cyril Alexandrijský (+444), rozhodný zastánce pravověří v otázce Božího vtělení, ve své následující krátké homilii zdůrazňuje tu pravdu, že sám Bůh se kvůli nám stal dobrovolně chudým, aby nás obohatil právě tím, čeho se nejprve z lásky k nám zřekl.
Přečteno 201xcelý článek
Událost Kristova křtu v Jordánu v sobě nese mnohostranný význam, který církevní otcové často a rádi reflektovali ve svých kázáních a výkladech. Jedním z těchto otců byl i sv. Petr Chrysolog (+450), který v tomto tajemství z Ježíšova života nahlíží jak otázku našeho vykoupení, tak třeba přítomnost Boží Trojice, nebo třeba naplnění starozákonních proroctví o Mesiáši, nebo dokonce výraz pokorného Boha, který ač Pán, poddává se jako služebník.
Přečteno 170xcelý článek
Bůh, který je Duch, se stal tělesným, abychom se my stali duchovními. A Stvořitel Adama se stal "adamem" neboli člověkem, aby tím člověka navrátil zpět Bohu. Neboť Bůh svým vtělením zasadil do pomíjivého lidství nepomíjitelný pramen věčného života, kterým se člověk rodí k božskému životu. Je to ten pramen, který vytryskl v hodině Kříže z boku Spasitelova, z boku nového Adama, je to ten pramen, kterým je Pán sám a který prýští ze studny jeho těla, jež přijal z Marie Panny, aby voda jeho spásy vytékala na celé stvoření. I toho se týkají slova latinského otce sv. Petra Chrysologa (+450), který ne nadarmo má právě přízvisko Chrysolog - "Zlatoústý".
Přečteno 161xcelý článek
Místo Kristova narození bylo známo a ctěno dlouho před zavedením liturgické oslavy události jeho narození, což je prokázáno již od 2. stol. Jedním z nejstarších svědků této skutečnosti je i alexandrijský teolog Origenes (+ cca 254), který sám navštívil palestinský kraj a tak znal mnohá místa z vlastní zkušenosti.
Přečteno 171xcelý článek
Svatý papež Řehoř Veliký (+604) nám svým výkladem Písma ukazuje, jak vše bylo přichystáno pro příchod Boha, který se stal člověkem a který se jako nepatrné dítě narodil v zapadlém izraelském městě, jež se však stalo velikým, protože se v něm zjevila spása lidstva, jak to konečně předjímalo i starozákonní proroctví, jedno z mnoha: "A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde Ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných." (Mich 5,1)
Přečteno 165xcelý článek
"Co je to hlásat radostnou zvěst? Kázat všem lidem Kristův příchod na svět", píše ve svém výkladu starozákonní knihy proroka Izajáše známý starokřesťanský historik Eusebius Cesarejský (+339). A k tomu je potřeba "připravit cestu Pánu", cestu k našemu srdci, které žije v očekávání Boha na poušti tohoto světa.
Přečteno 165xcelý článek
Papež sv. Řehoř Veliký (+604) ve svém textu v souladu s tradicí podává výklad jmen tří archandělů: Michaela, Gabriela a Rafaela, kdy jméno každého z nich vyjadřuje i jeho jedinečné poslání. Koneckonců i samotný řecký výraz "angelos" znamená "poslaný".
Přečteno 814xcelý článek
Sv. Jan Damašský (+750) je svědkem, nakolik bylo přirozeným a rozšířeným v jeho době mít v úctě svatá místa a předměty spojené s osobou Spasitele Ježíše Krista. A to ne proto, aby se z takovýchto skutečností činily modly, ale pro spojení s osobou Spasitele, z lásky k němu, k jeho cti a pro naše posvěcení. To se týká i sv. Kříže, který ve 4. stol. nalezla císařovna Helena a který byl posléze povýšen v chrámu jako oslava naší spásy skrze Krista.
Přečteno 272xcelý článek
Jedno z nejkrásnějších blahoslavenství a přislíbení Ježíše Krista: vidět Boha a dosáhnout tím blaženosti srdce. Toho si byli vědomi křesťané již od počátku, což vyjadřují i úryvky vybrané z děl církevních otců a starokřesťanských autorů, jako např. sv. Jeronýma, sv. Augustina, sv. Jana Zlatoústého, sv. Řehoře z Nyssy, Origena, Evagria Pontského a dalších, kteří vidí jasný cíl víry, k němuž má směřovat veškeré úsilí křesťana.
Přečteno 406xcelý článek
Další stránky: předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | ... 15 | další
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.