"I tvoji vlastní duši probodne meč"

„I tvoji vlastní duši probodne meč."

Evangelium Lukášovo, 2, 35

Žádné z historických děl neučí nic o tom, že by blahoslavená Maria odešla z tohoto světa v důsledku zabití mečem, tím spíše, že železnou zbraní lze zabít nikoli duši, ale jedině tělo. Proto nezbývá než oním mečem chápat ten, o němž je řečeno: „A mezi jejich rty je meč" (Ž 58, 8), to jest, že její duši pronikla bolest z utrpení Páně. Jakkoli totiž dokonale věděla, že Kristus, jakožto Boží Syn, půjde na smrt z vlastní vůle a bezpochyby že taktéž přemůže samotnou smrt, přesto nemohla patřit bez bolestného pohnutí na ukřižování Toho, který se narodil z jejího těla. Neboť železnou zbraní, jež pronikla duši Josefa, jak bylo zpíváno, nelze chápat nic jiného než tvrdou duchovní bolest.

[Beda Ctihodný: Výklad Evangelia Lukášova (In Lucae Evangelium expositio), I ad 2, 35. Na základě latinského textu (J.-P. Migne: Patrologia latina, 92, Paris 1862, sl. 346C-D) a polského překladu (in: Andrzej Bober: Millenium. Pierwsze tysiąclecie chrześcijaństwa w świetle tekstów źródłowych, V. Anglia, Szkocja, Irlandia, Lublin 1991, s. 61-62) přeložil Lukáš Drexler.]

Od téhož autora:

Blahoslavené lůno, které tebe nosilo...