Lukáš Drexler, 5.4. 2007
Apoštolské vyznání víry, podle legendy, která se objevila koncem 4. století, údajně složili apoštolové před svým rozchodem z Jeruzaléma, kdy každý z apoštolů přidal jeden článek víry z konečného znění vyznání. Toto přesvědčení však historicky neobstojí...
Apoštolské vyznání víry, podle legendy, která se objevila koncem 4. století, údajně složili apoštolové před svým rozchodem z Jeruzaléma, kdy každý z apoštolů měl přidat jeden článek víry z konečného znění vyznání. Toto přesvědčení však historicky neobstojí a je také v 15. století vyvráceno renesančním učencem Lorenzem Vallou (+ 1457). Badatelé však mají za to, že Apoštolské vyznání vzniklo ze dvou částí pocházejících z apoštolské doby - z části kristologické a z části trinitární, které byly počátkem 3. století spojeny v jedno z potřeby čelit monarchianismu (1).
Jsou známé dvě hlavní formy Apoštolského vyznání - původní, kratší forma (tzv. římské vyznání), která se zachovala i v řeckém znění, a pozdější, delší forma (textus receptus, tzn. text přijatý), která vychází z původní, starší formy, k níž jsou postupně přidávány různé dodatky, jež byly ke starší římské verzi přidávány z potřeby čelit různým dobovým herezím a tak proti nim v dané věci vyznat pravověří. Církev v současnosti používá novější verzi (textus receptus). Text starší formy je znám v řečtině i v latině v dílech ze 4. století, novější forma vyznání pak v dílech z 5. století. Má se za to, že starší forma byla složena kolem roku 100.
Církev nikdy Apoštolské vyznání nepočítala mezi kanonické spisy. V katolické církvi se ale používalo při slavnostním veřejném vyznání víry katechumeny bezprostředně před jejich křtem. Ve východní (pravoslavné) církvi nenabyl tento text žádné důležitosti a až do 15. století tam nebyl znám vůbec.
Věřím v Boha,
Otce všemohoucího,
Stvořitele nebe i země.
I v Ježíše Krista,
Syna jeho jediného,
Pána našeho;
jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie panny,
trpěl pod Ponciem Pilátem,
ukřižován umřel i pohřben jest;
sestoupil do pekel,
třetího dne vstal z mrtvých;
vstoupil na nebesa,
sedí po pravici Boha,
Otce všemohoucího;
odtud přijde soudit
živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého,
svatou církev obecnou,
společenství svatých,
odpuštění hříchů,
vzkříšení těla
a život věčný.
Amen.(2)
(pdf, 90 kB)
Richard Špaček: O sestoupení Krista do předpeklí
Epifanius ze Salaminy: Sestoupení Pána do pekel
Michal Dvořáček: Spasitelovo sestoupení do pekel (a naše spása)
Dominik Pecka: Trinitární základ křesťanských mysterií
Albert Veliký: Modlitba k Nejsvětější Trojici
(1) Monarchianismus - trinitární bludné učení, které má mnoho podob. V jádru se jedná o to, že toto učení popírá tři osoby v jednom Bohu a naopak pro zdůraznění jednoty Boží tvrdí, že v Bohu je pouze jedna božská osoba, která se projevuje odlišnými způsoby (mody, odtud modalismus): jednou jako Otec, jednou jako Syn a jindy jako Duch svatý.
(2) Český překlad převzat z Katechismus katolické církve, Zvon, Praha 1995, s. 61.
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.