Apoštolské vyznání víry (Symbolum apostolicum)

Úvod

Apoštolské vyznání víry, podle legendy, která se objevila koncem 4. století, údajně složili apoštolové před svým rozchodem z Jeruzaléma, kdy každý z apoštolů měl přidat jeden článek víry z konečného znění vyznání. Toto přesvědčení však historicky neobstojí a je také v 15. století vyvráceno renesančním učencem Lorenzem Vallou (+ 1457). Badatelé však mají za to, že Apoštolské vyznání vzniklo ze dvou částí pocházejících z apoštolské doby - z části  kristologické a z části trinitární, které byly počátkem 3. století spojeny v jedno z potřeby čelit monarchianismu (1).

Jsou známé dvě hlavní formy Apoštolského vyznání - původní, kratší forma (tzv. římské vyznání), která se zachovala i v řeckém znění, a pozdější, delší forma (textus receptus, tzn. text přijatý), která vychází z původní, starší formy, k níž jsou postupně přidávány různé dodatky, jež byly ke starší římské verzi přidávány z potřeby čelit různým dobovým herezím a tak proti nim v dané věci vyznat pravověří. Církev v současnosti používá novější verzi (textus receptus). Text starší formy je znám v řečtině i v latině v dílech ze 4. století, novější forma vyznání pak v dílech z 5. století. Má se za to, že starší forma  byla složena kolem roku 100.

Církev nikdy Apoštolské vyznání nepočítala mezi kanonické spisy. V katolické církvi se ale používalo při slavnostním veřejném vyznání víry katechumeny bezprostředně před jejich křtem. Ve východní (pravoslavné) církvi nenabyl tento text žádné důležitosti a až do 15. století tam nebyl znám vůbec.

Apoštolské vyznání víry
(Symbolum apostolicum)

Věřím v Boha,

Otce všemohoucího,

Stvořitele nebe i země.

I v Ježíše Krista,

Syna jeho jediného,

Pána našeho;

jenž se počal z Ducha svatého,

narodil se z Marie panny,

trpěl pod Ponciem Pilátem,

ukřižován umřel i pohřben jest;

sestoupil do pekel,

třetího dne vstal z mrtvých;

vstoupil na nebesa,

sedí po pravici Boha,

Otce všemohoucího;

odtud přijde soudit

živé i mrtvé.

Věřím v Ducha svatého,

svatou církev obecnou,

společenství svatých,

odpuštění hříchů,

vzkříšení těla

a život věčný.

Amen.(2)

Apoštolské vyznání víry česky, řecky a latinsky

(pdf, 90 kB)

Použitá literatura:

• Katechismus katolické církve, Zvon, Praha 1995
• Poznámky z přednášek patrologie V. Ventury na CMTF UP v Olomouci z roku 2002
• Pružinský, Š., Patrológia, Úvod a počiatky patristickej literatúry I., Církevné nakladateľstvo, Bratislava 1990
• Samsour, J., Základy patrologie se zvláštním zřetelem k dějinám dogmat, Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, Brno 1908
• Špirko, J., Patrológia, Životy a spisy sv. otcov, Spolok biskupa Petra Pavla Gojdiče, Prešov 1995

Související články:

Richard Špaček: O sestoupení Krista do předpeklí 
Epifanius ze Salaminy: Sestoupení Pána do pekel 
Michal Dvořáček: Spasitelovo sestoupení do pekel (a naše spása) 
Dominik Pecka: Trinitární základ křesťanských mysterií
Albert Veliký: Modlitba k Nejsvětější Trojici

Poznámky: 

(1) Monarchianismus - trinitární bludné učení, které má mnoho podob. V jádru se jedná o to, že toto učení popírá tři osoby v jednom Bohu a naopak pro zdůraznění jednoty Boží tvrdí, že v Bohu je pouze jedna božská osoba, která se projevuje odlišnými způsoby (mody, odtud modalismus): jednou jako Otec, jednou jako Syn a jindy jako Duch svatý.

(2) Český překlad převzat z Katechismus katolické církve, Zvon, Praha 1995, s. 61.