Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Touha a slast

Touha a slast

Richard Rolle, 6.5. 2009

Další úryvek z díla poustevníka Richarda Rolle de Hampole (1290-1349), jednoho z nejstarších anglických křesťanských mystiků a duchovních spisovatelů. Ve svém díle, z něhož je pravděpodobně nejznámější spis "Oheň lásky" (Incendium amoris), se zabývá především kontemplací a moudrostí vlitou shůry.

   

Jhesus, Marie Filius, sit michi clemens et propecius. Amen.[1]

Touha po Ježíši Kristu a slast v něm, prostá všech světských myšlenek, je podivuhodná, čistá, svatá a pevná; a kdo jí okouší tou měrou, je duchovně obřezán, když zapudí z duše všechny ostatní péče a záliby a myšlenky, aby spočinul v lásce Boží, a nezaplétá se do ničeho jiného. 014-men-2.jpgTa slast je podi­vuhodná: je tak vznešená, že k ní nedosáhne a nestrhne ji žádná myšlenka. Je čistá, když není zkalena ničím, co se jí protiví. A je pevná, když je trvalá a stálá a kochá se sama v sobě.

Tři věci činí slast v Bohu vznešenou: první je krocení přirozené tělesné žádosti; druhá krocení nebo potlačování špatných hnutí a pokušení vůle; třetí zachovávání nebo povznášení srdce v osví­cení Ducha sv., jež pozdvihuje srdce nad všechny světské myšlenky, aby nic nebránilo Kristu vejít do něho. Každý, kdo touží po nekonečné spáse, nechť usiluje ve dne v noci plnit toto naučení, jinak nedosáhne lásky Kristovy; neboť je vznešená a všechny, kdo v ní přebývají, povyšuje nad světské žádosti a nízké tužby a nad všechny zá­libné myšlenky na věci tělesné.

Dvě věcí činí naši touhu čistou. První je odvrácení od smyslnosti a rozumu: neboť kdo se obrátí pro potěchu ke svým pěti smyslům, ihned do jeho duše vstoupí nečistota. Druhá záleží v tom, že se rozum pokorně cvičí v duchovních věcech, totiž v rozjímání, modlitbách a nahlížení do svatých knih. Neboť slast, prostá nezřízených žádostí a pokorně žádostivá v Kristu, odvrácená od smysl­nosti k rozumu, namířená a upjatá k Bohu, posky­tuje lidské duši klid a bezpečí, takže stále trvá v naději a je odměňována všemi Božími dary, bez reptání i těžkomyslnosti etc.

Explicit carmen, qui scripsit sit benedictus. Amen.[2]

 

(Ze středověké angličtiny přeložil Aloys Skoumal. Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 2, 1932. Mírně upraveno a doplněno redakcí Revue Theofil.)

 

Od téhož autora:

 Hledal jsem Ježíše  
O potřebnosti a hodnotě modlitby a rozjímání 

 

Související články:

R. P. Lejeune: Nazíravá modlitba 
Jan van Ruysbroeck: Myšlenky o kontemplaci 

 

Poznámky: 


[1] Význam latinského textu je do jisté míry nejasný, ale pravděpodobně je tento: „Nechť je ke mně Ježíš, syn Marie, laskavý a milostivý. Amen." Pozn. RTh.

[2] Lat. „Nechť je báseň, jež byla napsána, požehnaná. Amen." Pozn. RTh.

 

[RSS]

Přečteno 1742x

další články