Ať ve vás nabude podoby Kristus

Apoštol říká: „Buďte to, co jsem já" (Gal 4,12). Já jsem se přece narodil jako Žid, ale tělesné věci až zavrhuji duchovním úsudkem. „Vždyť já jsem byl také takový jako vy" (Gal 4,12). To znamená: jsem člověk. Potom jim příhodně a zdvořile připomínal svou lásku, aby ho nepokládali za nepřítele. Praví totiž: „Prosím vás, bratři, v ničem jste mi neublížili" (Gal 4,12). Jako kdyby říkal: „Proto si nemyslete, že já vám chci ublížit."

K tomu také praví: „Moje děti" (Gal 4,19), aby ho napodobovali jako otce. „Znovu vás bolestně rodím, až by ve vás nabyl podoby Kristus" (Gal 4,19). Toto mluvil spíš v osobě matky Církve, protože i jinde říká: „my jsme si mezi vámi počínali tak něžně, jako když matka hýčká své děti" (1Tes 2,7).

Ve věřícím se utváří Kristus skrze víru ve vnitřním člověku (srov. Ef 3,16-17), povolaném k svobodě milosti, který je tichý a pokorný srdcem (srov. Mt 11,29) a nevychloubá se záslužnými skutky, protože jsou nicotné, nýbrž vychází z milosti, která sama je začátkem zásluhy. O něm může Kristus říci, že je jeho nejmenším, to jest, že je to on sám. Říká totiž: „Protože jste to udělali jednomu z mých nejmenších, udělali jste to mně" (Mt 25,40). Neboť Kristus je utvořen v tom, kdo přijme Kristovu podobu. A Kristovu podobu přijme ten, kdo přilne ke Kristu duchovní láskou.

Neboť z toho plyne, že se mu podobá, nakolik mu to dovoluje jeho stupeň: „Kdo tvrdí, že v něm zůstává," praví Jan, „má se i sám chovat tak, jako se choval on" (1J 2,6).

Ale protože jsou lidé počati od svých matek, aby byli utvořeni, a když už jsou utvořeni, dojde k porodu, může jimi pohnout to, co už bylo řečeno: „Znovu vás bolestně rodím, až by ve vás nabyl podoby Kristus" (Gal 4,19). Tímto bolestným porodem rozumějme jen úzkostné starosti, v kterých je porodil, aby se narodili v Kristu. A rodí je znovu, když vidí, že jim pletou hlavu nebezpečné svody. Taková starost o ně, s níž je znovu rodí, jak říká, bude trvat tak dlouho, dokud „nevyspějí tak, že se uskuteční Kristova plnost, aby se nenechali zmítat a strhávat větrem kdejakého učení" (Ef 4,13-14).

Když je tedy řečeno: „Znovu vás bolestně rodím, až by ve vás nabyl podoby Kristus" (Gal 4,19), neplatí to o začátku víry, protože jím se už narodili, nýbrž o síle a dokonalosti. Tento porod připomíná jinými slovy i jinde, kde říká: „Kromě toho na mně doléhá každodenní nával a starost o všechny církevní obce. Kdo kde cítí slabost, abych ji necítil i já? Kdo je sváděn ke hříchu, aby to nepálilo i mne?" (2Kor 11,28-29)

[Augustin: Výklad Listu Galaťanům, 37-38, in: PL 35, 2131-2132/. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby církve a s přihlédnutím k latinskému textu upraven a doplněn redakcí Revue Theofil.]

Od téhož autora:

Co znamená, že Kristus sedí na pravici Boží
Jan je hlas, Kristus je Slovo 
Jedině od Boha je naše spása 
Ježíš Kristus je Bůh i člověk 
Jsme Jeho tělem  
Kdo se narodil z Ducha, stává se s Ním jedno  
Nanebevstoupení Páně 
Nikdo nevstoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe
O Trojici (De Trinitate)
Okoušení sladkosti Boží  
Otec, Syn a Duch Svatý - jeden a pravý Bůh
Pozdě jsem si Tě zamiloval!  
Proč se Kristus narodil z ženy  
Sv. Augustin o eucharistii
Totožnost Kristova těla
Vírou uvěřila, vírou počala    
Všechny události Kristova života zpodobují života křesťana
Výklad Janova evangelia - 1. traktát   
Ty jsi Kristus 

Související články:

Lukáš Drexler: Vyznání sv. Augustina v novém (recenze)  
Diadochos z Fotiké: Být Božím obrazem a podobat se Bohu   
Kolumbán: Velkou důstojností je pro člověka podobnost s Bohem, pokud ji zachová  
Tertulián: Učiňme člověka k obrazu našemu, k obrazu Syna vtěleného - jednoho z Trojice  
Theresien Bartoňová: Člověk stvořený k obrazu a k podobě Boha  
Petr Chrysolog: Bůh narozen z člověka, lidé narozeni z Boha 
Jan van Ruysbroeck: O čtyřech znameních Boží věčné lásky