Deset pokynů pro duchovní život

První:  

Víra. Myšlenka na Boha bez vášně.

Druhé:  

Naděje. Únik milujícího ducha k tomu, co očekáváme.

Třetí:    

Trpělivost. Stále setrvávat a vidět duchovním zrakem neviditelné, jako by bylo viditelné.

Čtvrté:

Bez lakoty. Tak horlivě chtít nic nemít, jako bývá horlivá touha mít.

Páté:     

Vědění. Zapomenout na sebe v proudu, jenž nás nese k Bohu.

Šesté:    

Pokora. Stále zapomínat na své zásluhy.

Sedmé: 

Bez hněvu. Velká touha se nehněvat.

Osmé:    

Čistota. Vnitřní smysl stále upjatý na Boha.

Deváté:

Láska. Vyrůstat v přátelství k těm, kteří nás urážejí.

Desáté:

Úplné přetvoření. V požívání Boha pokládat za slast hrůzy smrti.

Tak je třeba kráčet za vedení Pánem k dokonalosti, kterou nám ukázal, abychom přinášeli každý dle svého ovoce slova.

[Úryvek z díla Sto kapitol o duchovní dokonalosti. Český překlad převzat s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 1, 1947, a mírně jazykově upraven redakcí Revue Theofil.]

Více o Diadochovi z Fotiké

Od téhož autora:

Boží láska rozohňuje
O lásce, bázni, víře a touze
Být Božím obrazem a podobat se Bohu