O pokoře II.

„Pokora je matkou mnohých ctností, neboť z ní vychází poslušnost, Boží bázeň, trpělivost, tichost, mravnost a pokoj" (sv. Tomáš z Villanovy). 

Svatá Jana Františka de Chantal lnula k pokoře takovou láskou, že se stále přičiňovala o to, aby jí neušla žádná příležitost, v které by se mohla cvičit v pokoře. V jednom dopise, který poslala sv. Františku Saleskému, píše: „Přemilý otče, prosím vás pro lásku Boží, abyste mi byl nápomocen, abych se mohla cvičit v pokoře!"

Pomyslím-li, božský Spasiteli, jak hluboko jsi se ponížil z lásky ke mně, pak se musím červenat, že se tak bojím ponížení. Ale posilován Tvou milostí, chci se polepšit a uchopit každou příležitost, která se mi naskytne k pokoření, abych se mohl zalíbit Tobě následováním Tvé pokory.

[Převzato z knihy Silbert, Johann Peter. P. Silberta Křesťansko-katolická domácí kniha na každý den v roce, sestavená z výroků, učení a příkladů svatých Božích: s pobožností ke mši svaté a rozjímáním o čtyrech posledních věcech člověka. V Praze: Dědictví Svatojanské, 1911. 451 s. Jazykově upraveno redakcí Revue Theofil.]

 Články od téhož autora:

O pokoře I.
O pokoře II.
O pokoře III.
O prostotě I.
O prostotě II.

Související články:

Vincenc Ferrerský: Pokora a sebezapření
Tomáš Akvinský: Blahoslavení chudí duchem...
Terezie od Ježíše: Pokora znamená chodit v pravdě
Marie od Ukřižovaného Ježíše: Matkou Boží pro svoji pokoru