Bůh nám dává radost ze spásy, zářící z této slavnosti

Moji bratři, je překrásné přecházet od jednoho svátku ke druhému, od jedné modlitby k druhé a konečně od jedné slavnosti k druhé. Je přece doba, která nám přináší nový začátek, totiž slavné a požehnané velikonoce, při kterých byl Pán obětován. My skutečně požíváme jakoby pokrm života a stále svou duši občerstvujeme jeho drahocennou krví jako nějakým pramenem, a přece stále žízníme a prahneme touhou. On sám pak pomáhá žíznivým a ve své dobrotě přivádí k svátečnímu dni ty, kdo mají žíznivou duši podle slova téhož našeho Spasitele: „Žízní-li kdo, ať přijde ke mně a pije!" (J 7,37)

Tuto žízeň uháší nejen tehdy, když přicházejí všichni, ale kdykoliv také někdo prosí, je mu ochotně dovoleno, aby přistoupil ke Spasiteli. Milost udělovaná o svátcích není omezena na jedinou dobu a její zářivý paprsek nezapadá, ale vždy je připraven osvítit mysl těch, kdo touží. Stále pak svou mocí působí na ty, kdo mají osvícenou mysl a ve dne v noci se obírají božskými knihami; jako onen člověk, který je nazýván blaženým, jak je psáno v posvátném žalmu: „Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní, nepostává na cestě, kudy chodí hříšní, a nezasedá v shromáždění rouhačů, ale má zalíbení v Pánově zákoně a o jeho zákoně přemítá dnem i nocí" (Ž 1,1-2). A pak, moji milovaní, onen Bůh, který nám na počátku tento svátek ustanovil, dovoluje, aby se slavil každého roku. On vydal svého Syna na smrt pro naši spásu a z téhož důvodu nám dává posvátnou slavnost opakující se každého roku. Tato slavnost nás vede v těžkostech, jež nás potkávají v tomto světě.

A nyní nám Bůh dává radost ze spásy, zářící z této slavnosti. Přivádí nás totiž do jednoho společného shromáždění a všude všechny duchovně spojuje; dovoluje nám, abychom se společně modlili a abychom společně vzdávali díky, jak se to dělává o svátku. Toto je div jeho dobroty: on totiž k této slavnosti shromažďuje vzdálené a jedinou vírou sbližuje ty, kteří snad byli tělem od sebe daleko.

[Atanáš Alexandrijský: Epistolae heortasticae, V, 1-2; in: PG 26, 1379-1380. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby církve a s přihlédnutím k latinskému znění upraven redakcí Revue Theofil.]

Od téhož autora:

Chvála postu   
O vtělení Slova   
List o usneseních Nicejského koncilu  
Bůh se stal člověkem, aby se člověk stal Bohem 
Obnov naše dny jako na počátku   
Trojice je svatá a dokonalá

Související články:

Egerie: Putování Egerie (Itinerarium Egeriae)