Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Ve škole Panny Marie

Ve škole Panny Marie

Reginald Garrigou-Lagrange, 4.5. 2009

Jsou tři stupně lásky a daru Moudrosti, podle nichž je křesťan buď začátečníkem, pokročilým nebo do­konalým. Podobně jsou též tři stupně v úctě k Panně Marii.

  

Krásně je popsal sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu ve svém díle O pravé úctě k Marii. V této knize nám světec ukazuje úzké vztahy této zbožnosti s nazíráním a spojením s Bohem.

Mnozí se mylně domnívají, že mohou dojít k Bohu, aniž by stále šli skrze Krista. Tito lidé dosáhnou čistě filosofického poznání Boha. Jejich poznání není po­znáním žitým a živým, jaké dává dar Moudrosti. Často též ulpí uspáni v kvietismu.

Protestanté chtějí zase jít ke Spasiteli bez jakého­koliv prostřednictví Panny Marie. Sv. Grignion píše:

„Jsou i katoličtí vědci, kteří mají za úkol učit pravdu ostatní, kteří Tě (Kriste) neznají, ani tvou sv. Matku. Jejich znalost je suchá, spekulativní, panna-maria-2.jpgneplodná a lhostejná. Tito páni jen zřídka mluví o tvé sv. Matce a o úctě, kterou k ní máme mít. Říkají, že se bojí, aby této úcty nebylo zneužito, aby se Ti neděla křivda přílišnou úctou k ní. Když slyší mluvit (...) o této úctě k Panně Marii něžným, silným a přesvědčivým způ­sobem jakožto o bezpečném prostředku a krátké, netknuté a dokonalé cestě, jako o podivuhodném tajemství, jak Tě nalézt a dokonale milovat, úděsem vykři­kují (...) a podávají tisícero falešných důvodů, aby dokázali, že se nemá o sv. Panně tolik mluvit..."[1]

Zdá se, jako by přímo věřili, že Maria překáží spojení s Bohem.

Sv.  Grignion naproti tomu ukazuje, že celý vliv prostřednictví P. Marie spočívá v tom, že nás vede k úzkému spojení s Kristem, jako vliv Kristův nás vede k úzkému spojení s Otcem. Jen velká pýcha se chce obejít bez stálého utíkání k těmto dvěma prostředníkům, které dal Bůh naší slabosti.

Maria, Matka Boží, se svým božským ma­teřstvím dotýká hranic božství. Proto jí musíme vzdávat kult hyperdulie - kult vyšší než ostatním svatým. Prvotní plnost milostí, kterou Panna Maria přijala od Boha od okamžiku neposkvrněného početí, převyšovala milosti všech svatých a andělů dohromady. Od onoho prvního okamžiku v ní stále rostl poklad milostí, rostl stejnoměrně zrychleně, protože každý úkon lásky, doko­nalejší než předcházející, jaksi zdvojnásoboval její bohatství. Bylo zde něco podobného jako s pádem tě­les: tělesa padají tím rychleji, čím více se přibližují středu, který je přitahuje. Tak i duše tím rychleji spějí k Bohu, čím jsou mu blíže nebo čím více je on k sobě přitahuje.

Maria je mimo to též naší matkou, neboť ona se spojila s Kristovou obětí na kříži. Ony milosti, které nám Kristus získal přesnou spravedlností, nám získala také ona z Boží vůle a dobrotivosti, protože to takto bylo vhodné a případné. Tyto milosti nám ona nyní stále rozdává. Protože je takto prostřednicí pro všechny duše, vysvětlíme si, že bez vroucího spojení s Marií není možné dosáhnout úzkého spojení se Spasitelem a dokonalé věrnosti vůči Duchu svatému.

Pro začátečníky úcta k Panně Marii spočívá v tom, že se k ní občas modlí, ctí ji jako Matku Boží a utíkají se k ní v pokušeních, plní své povinnosti a varují se těžkého hříchu.

Druhý stupeň vyžaduje dokonalejší city úcty, lásky a důvěry ke svaté Panně. Takto milující se k Panně Marii modlí denně, rozjímajíce např. při modlitbě sv. růžence.

Třetí stupeň záleží v naprostém oddání se Panně Marii. Duše se na tomto stupni zasvěcují sv. Panně, aby zcela patřily Kristu. Tito věrní Mariini služebníci jí odevzdávají své statky, tělo a smysly, aby je uchránila od při­lnutí ke hmotě a aby je zachovala čisté. Zasvěcují Marii svou duši, veškeré své schopnosti, ctnosti, zá­sluhy, duchovní dobra přítomná i budoucí.

Odevzdejme Panně Marii své zásluhy, aby je ochra­ňovala, rozhojňovala, a kdybychom je hříchem ztra­tili, aby nám je zase oživila, když nám vyprosí milost lítosti.

Odevzdejme jí i to, co ze svých dobrých skutků můžeme dát bliž­ním, aby to rozdala dle své libosti duším nejméně osvíceným nebo nejvíce zraněným a opuštěným. Takovým způsobem můžeme nabídnout Panně Marii svou modlitbu, své zadostiučinění, získané odpustky. Tímto obětováním vnikáme hlouběji do společenství svatých a víc a více se zúčastňujeme života mystického těla, jehož hlavou je Kristus.

Je to též lehkou, krátkou a bezpečnou cestou k něž­nému spojení se Spasitelem přítomným v Eucharistii. Blažený spiso­vatel praví, že je to také cesta snadnější:

„Spojení s Bohem můžeme sice dosáhnout i jinými cestami, ale mu­síme na nich vytrpět více křížů, překonat více obtíží, které budeme těžko přemáhat. Musíme kráčet temnou nocí, boji a hroznými mdlobami. (...) Avšak cestou Mariinou se jde tišeji a snadněji. (...) Je sice pravda, že nejvěrnější sluhové Panny Marie, protože jsou jejími miláčky, od ní obdrží největší ukázky nebeské přízně, to znamená kříže, avšak (...) oni je snášejí snadněji, záslužněji..."[2]

Zvláštní věc! Maria činí kříž snazší a utrpení zá­služnější. S Marií snášíme kříž snadněji, protože ona nás podporuje svou tichostí. S ní je též utrpení zá­služnější, protože Maria nám vyprosí milost trpět s větší láskou. Láska je však zřídlem zásluh. Maria Panna zasloužila svými nejsnadnějšími úkony více než mučedníci ve svých trýzních, protože vlévala do těchto nejprostších úkonů více lásky.

Cesta s Marií je snazší a jde se nám po ní lépe. Když se úplně poddáme Marii, pokročíme v krátkém čase více, než když kráčíme po léta opřeni jen sami o sebe. Je to konečně také cesta jistá. Jsme tu více než jinde ochráněni před přeludy obrazivosti, citovosti a ďábla. V řadě příčin, které nám předávají milost, má sv. Panna svůj vliv. Tiší naši smyslovou část a tak připravuje naši vyšší část, aby s větším užitkem přijala působení Krista a Boha.

 

¤

 

Proto ve škole Panny Marie rychleji postupujeme v roz­jímání a nazírání tajemství Krista, našeho prostřed­níka. Když budeme Marii žádat, vyprosí nám vždy hlubší poznání tajemství kříže, ukáže nám velikost Kristova kněžství a všechny poklady skryté v Eucha­ristii.

Panna Maria nebyla knězem, ale měla plnost kněžského ducha, jímž je duch Krista, který se za nás obětoval na kříži. Představme si, čím byla pro Marii mše sv. sloužena sv. Janem! Jak v ní oživila vzpomínku na Kalvárii! Jaké asi bylo sv. přijímání nejblahoslavenější Panny, jejíž duše stále vzlétala k Bohu na perutích žhavé lásky, kterou nezadržel v rozletu ani stín hříchu. Duše Panny Marie byla nejčistším démantem, který za­chycuje všechny paprsky a ohně milosti, aby nám je dále zprostředkovala.

Prosme Marii, aby nám obdržela hluboké poznání tajemství nejsvětější svátosti, čin největší lásky, jímž s námi Kristus-Prostředník přebývá podstatně pod svátostnými způsobami, aby stále a stále trvala jeho obět a aby nám stále přivlastňoval její ovoce. Kristus-Prostředník nás jistě dovede k důvěrnému spojení s Božskými Oso­bami, které v nás přebývají.

Ve škole Panny Marie poznáme lépe krásnou nauku o Eucharistii jako oběti a svátosti, že se nám v Eucharistii dává Kristus za pokrm, aby v nás hlavně roz­nítil a rozmnožil lásku a více přiblížil naše srdce k Srdci svému. Svaté přijímání je účastí na krvavé oběti zpřítomněné na oltáři. Jím nám chce Spasitel dát zakusit nejhlubší city svého Srdce, srdce Kněze a Oběti. Tím se důvěrně a dokonaleji spojujeme s Kris­tem - hlavou církve. Maria byla účastná bolestné oběti na kříži a tato bolest, spojená s čistou a vznešenou radostí, trvala ještě tehdy, když přistupovala ke svatému přijímání u učedníka Jana. Tak si vysvětlíme jistá svatá přijí­mání uprostřed duševních muk, trýzní a vyprahlostí, které spojí některé duše se Srdcem Krista Kněze a Oběti. To těmi dušemi vane modlitba a velké utrpení Kristovo, jako drahými údy jeho mystického těla, které má trním ověnčenou Hlavu. Nejvyšší Prostřed­ník tyto duše, dříve než jim dá zaku­sit slávu nebeského života, činí účastny velkého tajemství vykou­pení anebo svého bolestného života.

To vše nám vyprosí Maria. Duše velké a šlechetné, odevzdejte se jí jako Matce a Paní a buďte její, zcela a úplně její. Ona vás za odměnu přivede co nejblíže ke svému Synu.

 

(Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 2, 1926. Pro lepší srozumitelnost mírně jazykově upraveno redakcí RTh.) 

 

Od téhož autora:

Eucharistické Srdce Ježíšovo a jeho dokonalé darování 
Trojí období duchovního života  
Druhé obrácení 

 

Související články:

Ludvík Maria Grignion z Montfortu
Ludvík Maria Grignion z Montfortu: Okružní list přátelům Kříže 1
Ludvík Maria Grignion z Montfortu: Pojednání o pravé zbožnosti k Nejsvětější Panně
Caterinato: Sladká Maria - Panna Maria ve zbožnosti a díle sv. Kateřiny Sienské 
Lukáš Drexler: Sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu - mariánský mystik 
Bonaventura: Te, Matrem Dei, laudamus (Tebe, Matko Boží, chválíme)
Bonaventura: Te, Matrem Dei, laudamus (Tebe, Matko Boží, chválíme)
Lukáš Drexler: Zvěstování Panně Marii - počátek "nového stvoření"
Roberto Zavalloni: Učení sv. Antonína Paduánského o Marii 1/6
Roberto Zavalloni: Učení sv. Antonína Paduánského o Marii 4/6
Roberto Zavalloni: Učení sv. Antonína Paduánského o Marii 3/6
Epifanius ze Salaminy: Chvalozpěv o Panně Marii, Bohorodičce
Mikuláš Ďurkáň: Hlas otců církve o Panně Marii prostřednici
André-Marie Meynard: Uctívání Svaté Panny a dokonalost  
Beda Ctihodný: Blahoslavené lůno, které tebe nosilo...
Wincenty Granat: Neposkvrněné početí Panny Marie
Gabriel od sv. Marie Magdaleny: Maria Prostřednice
Reginald Dacík: Svatý Bernard, Pěvec Matky Boží
Marie od Ukřižovaného Ježíše: Moc Panny Marie
Emilián. Soukup: Maria - Matka božské milosti 
Jan Maria Vianney: Panna Maria, prostřednice
Wincenty Granat: Svatost Boží Rodičky Marie 
Lukáš Drexler: Panna Maria - Matka Boží
René Laurentin: Maria, naše Matka 
Lukáš Drexler: Odevzdat se Marii 
Lukáš Drexler: Maria souznělá 
Denis Kartuzián: K Marii

 

Poznámky:


[1] O pravé úctě k Marii, III,1.

[2] Viz Tamtéž, VI,5.

 

[RSS]

Přečteno 449x

další články