Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Inhabitace, inhabitatio

Inhabitace, inhabitatio

věrouka

Inhabitace, inhabitatio

(z lat. inhabitatio - "přebývání v", "vbydlení")

 

- pojem označující přebývání Boha v pokřtěném a tudíž omilostněném člověku, jenž setrvává v posvěcující milosti. Je nejvyšším způsobem participace člověka na Božím životě. O této skutečnosti často mluví např. apoštol Pavel (který pro tuto skutečnost používá tvary řeckého slovesa οικεω [oikeó] - "bydlet", "přebývat", "obývat", "bydlet v"):

"Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který Ježíše vzkřísil z mrtvých, pak ten, kdo vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, obživí i vaše smrtelná těla Duchem, který ve vás přebývá" (Řím 8,11),

"Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?" (1Kor 3,16),

ale i sám Pán Ježíš Kristus:

"...Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude" (Jan 14,17),

"Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek" (Jan 14,23). 

 

Lukáš Drexler, 24.11. 2008

Přečteno 755x

další křesťanské pojmy