Historia Lausiaca 52 - Mnichové z Antinoe

LVIII, 1. Strávil jsem čtyři roky v Antinoe[1] v Thébaidě a v tom čase jsem získal znalosti o tamějších klášterech. Okolo dvanácti stovek mužů pobývalo v okolí města. Žili z lopoty svých rukou a uskutečňovali askezi ve vysokém stupni. Jsou mezi nimi i poustevníci[2], kteří se uzavřeli ve skalnatých jeskyních.

Šalamoun byl jedním z nich. Byl to velmi mírný muž, zdrženlivý[3] a jeden z těch, kdo měli dar vytrvalosti. Řekl, že byl padesát let v jeskyni. Sám sebe živil prací svých vlastních rukou a naučil se celé svaté Písmo nazpaměť.

2. Dórotheos, presbyter a nesmírně dobrý muž, žil v další jeskyni. Vedl zcela bezúhonný život. Byl uznán za hodna být presbyterem a zastával liturgické služby pro bratry v jeskyních. Jednou Melania, o které budu mluvit níže, vnučka té velké Melanie, poslala pět set mincí a prosila, aby je použil pro bratry. On si však vzal pouze tři z těch mincí a zbytek poslal Dioklovi, poustevníkovi a velmi učenému muži, se slovy: „Bratr Diokles je moudřejší než já a může bratrům posloužit, aniž by jim ublížil, neboť zná lépe jejich potřeby. Já jsem úplně spokojen s těmito."

3. Tento Diokles začal nejdříve s gramatikou, pak se dal na filosofii. Celý tento čas ho přitahoval milost a ve věku dvaceti osmi let opustil světská studia a připojil se ke Kristu. Strávil třicet pět let v jeskyních.

Řekl nám následující: „Mysl odpoutána od myšlenky na Boha se stane buď démonskou nebo se stane zvířeckou." Upadne totiž do hněvu, který je démonský, nebo do touhy, která je zvířecká. 4. Když jsem vznesl námitku a zeptal jsem se, jak může být lidská mysl stále s Bohem, odpověděl: „Kdykoliv se duše zabývá myšlenkou nebo skutkem, které jsou zbožné či božské, tehdy je s Bohem."

Blízko něho pobýval Kapitón, bývalý lupič. Žil padesát let v jeskyních asi čtyři míle od města Antinoe. Nesestoupil ze své jeskyně a nepřiblížil se k řece Nilu. Řekl, že se nemůže připojit k zástupům, protože Nepřítel by jej hned chytil.

5. Viděli jsem dalšího poustevníka žijícího také v jeskyni. Byl klamán ve viděních démonem marné slávy.[4] Ti, kdo se k němu dostali, se za něj styděli, neboť se choval, jako by krmil větry.[5] Držel své tělo sice zpátky - kvůli svému věku a kvůli období, možná také kvůli své marné slávě. Přesto jeho mysl byla zcela pomatena marnou slávou.

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Martin Jániš.)

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském
Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 
Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi
Historia Lausiaca 24 - O prostém Pavlovi
Historia Lausiaca 25 - O Pachonovi 
Historia Lausiaca 26 - O Štěpánovi z Libye 
Historia Lausiaca 27 - O Valentovi
Historia Lausiaca 28 - O Heronovi 
Historia Lausiaca 29 - O Ptolemaiovi, O padlé panně 
Historia Lausiaca 30 - O Eliášovi, O Dorotheovi
Historia Lausiaca 31 - O Piamun
Historia Lausiaca 32 - O Pachomiovi a těch v Tabennesis
Historia Lausiaca 33 - Ženský klášter 
Historia Lausiaca 34 - O panně předstírající šílenství
Historia Lausiaca 35 - O Janovi z Lykopole
Historia Lausiaca 36 - O Poseidóniovi 
Historia Lausiaca 37 - O Sarapiónovi
Historia Lausiaca 38 - O Euagriovi 
Historia Lausiaca 39 - O Piórovi
Historia Lausiaca 40 - O Efraimovi
Historia Lausiaca 41 - O svatých ženách 
Historia Lausiaca 42 - O Julianovi, O Adoliovi 
Historia Lausiaca 43 - O Innocentovi 
Historia Lausiaca 44 - O Filorómovi 
Historia Lausiaca 45 - O Melanii starší
Historia Lausiaca 46 - O Chroniovi a Pafnútiovi 
Historia Lausiaca 47 - O Elpidiovi, O Sisinniovi 
Historia Lausiaca 48 - O Gaddanovi, O Eliášovi, O Sabovi, O Abramiovi
Historia Lausiaca 49 - O Melanii Starší 
Historia Lausiaca 50 - O Silbanii 
Historia Lausiaca 51 - O Olympiadě, O Kandidě a Gelasii 

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

Poznámky:

[1] Antinoe (dnešní Shekh Abadeh) bylo město na východním břehu Nilu blízko Thébaidy. Založil ho Hadrianus v r. 30. Palladios v něm přebýval během vyhnanství v letech 406-412/413.

[2] V řečtině αναχορεται [anachoretai].

[3] V řečtině σωφρων [sófrón].

[4] V řečtině κενοδοξια [kenodoxia]. „Cassianus tvrdí, že ‚marná sláva‘, jedna z hlavních vášní, může být i užitečná, ale jenom pro začátečníky." KALINKOWSKI, S., STAROWIESKI, M., Palladiusz - Opowiadania dla Lausosa, Kraków, s. 215, pozn. 442.

[5] Srov. Př 9,12 (LXX) a Sir 34,32.